Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nová mapa vesmíru odhalila obrovité struktury

Nová mapa vesmíru odhalila obrovité struktury

Rozložení galaxií ve vesmíru podle projektu 6dFGS.
Rozložení galaxií ve vesmíru podle projektu 6dFGS.
Mimořádně velké pusté oblasti ve vesmíru, na druhé straně obrovské koncentrace hmoty byly objeveny při novém průzkumu galaxií - při největší studii, jaká kdy byla realizována. Jedna z prázdných oblastí je tak velká, že je obtížné určit, kam až se rozkládá.

Projekt nazvaný "Six Degree Field Galaxy Survey" (6dFGS) měl za úkol proměřit 41 % oblohy a určit přesné polohy a vzdálenosti více než 110 000 galaxií, nacházejících se do vzdálenosti 2 miliardy světelných let od Země.

Žádný dřívější výzkum nezahrnoval tak velkou část oblohy a tak vzdálené objekty. Projekt "Sloan Digital Sky Survey" (SDSS), který byl realizován na severní polokouli, zkoumal objekty do vzdálenosti sice 2krát větší, avšak pokryl pouze 23 % oblohy.

Tým astronomů, jehož vedoucím je Heath Jones (Anglo-Australian Observatory, Epping, Austrálie), oznámil ukončení projektu v pátek 3. 4. 2009. Výzkum byl prováděn v Austrálii pomocí britského dalekohledu (Schmidt Telescope) o průměru 1,2 m a výsledkem je pohled pouze na část oblohy, viditelné z jižní polokoule.

Velká hromada

Astronomové stále ještě analyzují novou mapu, avšak některé výsledky již byly publikovány. Největší koncentrace hmoty na základě tohoto průzkumu je již dříve známé velké nakupení galaxií, pojmenované Shapley supercluster (Shapleyova superkupa), které se nachází ve vzdálenosti 600 miliónů světelných let od Země.

Průzkum také odhalil některá mimořádně velká pustá místa - oblasti ve vesmíru, které jsou relativně prázdné - včetně jednoho z nich, které má průměr 3,5 miliardy světelných roků.

"Je to tak velká díra, že jsem doposud nic tak obrovského neviděl," říká člen výzkumného týmu John Huchra (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics).

Další velký prázdný prostor o průměru 1 miliardy světelných let byl objeven již dříve.

Podivuhodně velké

Ve skutečnosti nově objevená prázdná místa jsou tak velká, že je obtížné tento fakt zařadit do našich současných poznatků o velkorozměrové struktuře vesmíru. Počítačové simulace ukazují, že gravitace je příčinou toho, že se galaxie a kupy galaxií v průběhu času seskupují blíže k sobě, současně s tím se zvětšují prázdná místa mezi kupami galaxií.

Avšak vzhledem k omezenému času, který byl k dispozici od velkého třesku, je velmi obtížné vysvětlit tak velká prázdná místa, jaká byla objevena při tomto průzkumu. "Není snadné vytvořit prázdné oblasti v žádném současném modelu velkorozměrových struktur," říká John Huchra.

Stěhování galaxií

Brent Tully (University of Hawaii, Honolulu), který nebyl členem výzkumného týmu, si myslí, že tento objev bude mít mimořádný význam při řešení dalších otázek. Například proč se naše místní skupina galaxií pohybuje napříč vesmírem rychlostí více než 600 km/s vzhledem k pozadí mikrovlnného záření, které je pozůstatkem z doby velkého třesku.

"Problémem je pouze to, že je pozorováním pokryta jen polovina jižní oblohy," říká Tully. "Potřebujeme velmi nutně stejný ekvivalent pozorování rovněž na severní obloze."

John Huchra a další astronomové již začali pracovat na takovém výzkumu pomocí rozmanitých dalekohledů na severní polokouli. Avšak jde to zatím pomalu, protože ještě nemají vyhrazené prostředky jako v projektu 6dFGS na vybavení dalekohledů na severní polokouli potřebnou aparaturou. Přístroje v projektu 6dFGS mohly souběžně pořizovat světelná spektra až u 150 galaxií na části oblohy o průměru 6 stupňů.

Zdroj: www.newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2026

17. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Comet C/2025 R3 (PANSTARRS) at perihelion

Comet C/2025 R3 (PANSTARRS) at perihelion EXIF: ???? Camera - Nikon D600a ???? Optics - Samyang 135mm F2.0 ED UMC on Skywatcher Star Adventurer I - not guided Manfrotto MT055XPRO3 ⏱️ time sky - Tracked 8x single shots each frame ISO 1000, f2, 30 sec ⏱️ time foreground - Panorama from 4x single shots each frame ISO 100, f2, 15 sec

Další informace »