Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nová mapa vesmíru odhalila obrovité struktury

Nová mapa vesmíru odhalila obrovité struktury

Rozložení galaxií ve vesmíru podle projektu 6dFGS.
Rozložení galaxií ve vesmíru podle projektu 6dFGS.
Mimořádně velké pusté oblasti ve vesmíru, na druhé straně obrovské koncentrace hmoty byly objeveny při novém průzkumu galaxií - při největší studii, jaká kdy byla realizována. Jedna z prázdných oblastí je tak velká, že je obtížné určit, kam až se rozkládá.

Projekt nazvaný "Six Degree Field Galaxy Survey" (6dFGS) měl za úkol proměřit 41 % oblohy a určit přesné polohy a vzdálenosti více než 110 000 galaxií, nacházejících se do vzdálenosti 2 miliardy světelných let od Země.

Žádný dřívější výzkum nezahrnoval tak velkou část oblohy a tak vzdálené objekty. Projekt "Sloan Digital Sky Survey" (SDSS), který byl realizován na severní polokouli, zkoumal objekty do vzdálenosti sice 2krát větší, avšak pokryl pouze 23 % oblohy.

Tým astronomů, jehož vedoucím je Heath Jones (Anglo-Australian Observatory, Epping, Austrálie), oznámil ukončení projektu v pátek 3. 4. 2009. Výzkum byl prováděn v Austrálii pomocí britského dalekohledu (Schmidt Telescope) o průměru 1,2 m a výsledkem je pohled pouze na část oblohy, viditelné z jižní polokoule.

Velká hromada

Astronomové stále ještě analyzují novou mapu, avšak některé výsledky již byly publikovány. Největší koncentrace hmoty na základě tohoto průzkumu je již dříve známé velké nakupení galaxií, pojmenované Shapley supercluster (Shapleyova superkupa), které se nachází ve vzdálenosti 600 miliónů světelných let od Země.

Průzkum také odhalil některá mimořádně velká pustá místa - oblasti ve vesmíru, které jsou relativně prázdné - včetně jednoho z nich, které má průměr 3,5 miliardy světelných roků.

"Je to tak velká díra, že jsem doposud nic tak obrovského neviděl," říká člen výzkumného týmu John Huchra (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics).

Další velký prázdný prostor o průměru 1 miliardy světelných let byl objeven již dříve.

Podivuhodně velké

Ve skutečnosti nově objevená prázdná místa jsou tak velká, že je obtížné tento fakt zařadit do našich současných poznatků o velkorozměrové struktuře vesmíru. Počítačové simulace ukazují, že gravitace je příčinou toho, že se galaxie a kupy galaxií v průběhu času seskupují blíže k sobě, současně s tím se zvětšují prázdná místa mezi kupami galaxií.

Avšak vzhledem k omezenému času, který byl k dispozici od velkého třesku, je velmi obtížné vysvětlit tak velká prázdná místa, jaká byla objevena při tomto průzkumu. "Není snadné vytvořit prázdné oblasti v žádném současném modelu velkorozměrových struktur," říká John Huchra.

Stěhování galaxií

Brent Tully (University of Hawaii, Honolulu), který nebyl členem výzkumného týmu, si myslí, že tento objev bude mít mimořádný význam při řešení dalších otázek. Například proč se naše místní skupina galaxií pohybuje napříč vesmírem rychlostí více než 600 km/s vzhledem k pozadí mikrovlnného záření, které je pozůstatkem z doby velkého třesku.

"Problémem je pouze to, že je pozorováním pokryta jen polovina jižní oblohy," říká Tully. "Potřebujeme velmi nutně stejný ekvivalent pozorování rovněž na severní obloze."

John Huchra a další astronomové již začali pracovat na takovém výzkumu pomocí rozmanitých dalekohledů na severní polokouli. Avšak jde to zatím pomalu, protože ještě nemají vyhrazené prostředky jako v projektu 6dFGS na vybavení dalekohledů na severní polokouli potřebnou aparaturou. Přístroje v projektu 6dFGS mohly souběžně pořizovat světelná spektra až u 150 galaxií na části oblohy o průměru 6 stupňů.

Zdroj: www.newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

kometa Wirtanen nad Zubštejnem

Mezi mraky se kometa objevila na 5 a 1/2 minuty, pořízeno 16 použitelných snímků, nakonec vybráno 8 snímků kde bylo nejméně mraků. Snímky registrovány na hvězdy a na krajinu. Na zvýraznění komety použity snímky Petra Horálka.

Další informace »