Nové objevy družice Fermi
Počátkem tohoto roku publikoval vědecký tým družice Fermi druhý katalog zdrojů záření gama detekovaných přístrojem Large Area Telescope (LAT) na palubě družice, představující seznam 1 873 objektů projevujících se v oboru záření vysokých energií. "Více než polovina těchto zdrojů jsou aktivní galaxie, jejichž superhmotné černé díry jsou zodpovědné za emisi záření gama detekovanou dalekohledem LAT," říká astrofyzik Gino Tosti, University of Perugia (Itálie), hostující pracovník na SLAC National Accelerator Laboratory, Menlo Park, Kalifornie.
V úvodu článku je publikován celooblohový snímek vytvořený na základě pozorování družicí Fermi za období dvou let. Ukazuje, jak vypadá obloha v oboru záření o energiích vyšších než 1 miliarda elektronvoltů (1 GeV). Světlejší barvy představují intenzivnější zdroje záření gama. Pro srovnání: energie viditelného světla leží v rozmezí 2 až 3 elektronvolty. Difúzní záření vyplňující celou oblohu je nejintenzivnější v rovině naší Galaxie (uprostřed obrázku). Jednotlivé zdroje záření gama zahrnují pulsary a pozůstatky po explozích supernov uvnitř naší Galaxie, stejně tak i vzdálené galaxie vybuzené k záření supermasivní černou dírou v jejich centru. (Credit: NASA/DOE/Fermi LAT Collaboration).
Astronomové jsou potěšeni možností objevovat nové typy objektů vyzařujících gama záření ve skupině "nezařazených zdrojů", které představují přibližně třetinu objektů v katalogu. Avšak dalekohled LAT na palubě družice Fermi odhalil rovněž velké množství astronomických objektů, jejichž intenzita záření gama má stoupající či klesající intenzitu. Mezi deset nejvýznamnějších zdrojů gama záření ("top ten") zařadil tým astronomů 5 objektů z naší Galaxie a 5 vzdálených extragalaktických objektů (jejich polohy jsou vyznačeny na úvodním obrázku).
Nejvýznamnější zdroje gama záření v naší Galaxii:
W44 - pozůstatek po výbuchu supernovy. Najdeme jej v souhvězdí Orla, ve vzdálenosti 9 800 světelných roků.
V407 Cygni - symbiotický binární systém obsahující bílého trpaslíka a červeného obra "nafouklého" na průměr 500krát převyšující velikost Slunce. Vzdálenost 9 000 světelných roků. Jeho poloha se promítá do souhvězdí Labutě.
PSR J0101-6422 je pulsar - rychle rotující neutronová hvězda. Nachází se v souhvězdí Tukana na jižní obloze. Na základě studia rádiových signálů bylo zjištěno, že se kolem své osy otáčí rychlostí 400krát za sekundu (zhruba jako kuchyňský mixér).
2FGL J0359.5+5410 - původ tohoto zdroje gama záření, nacházejícího se v souhvězdí Žirafy, není doposud znám.
Nejvýznamnější zdroje gama záření mimo naši Galaxii:
Galaxie M 31 - nachází se v souhvězdí Andromedy, od Země ji dělí vzdálenost asi 2,5 miliónu světelných let. Za dobrých podmínek je viditelná i neozbrojeným okem.
Galaxie M 82 - galaxie doutníkového tvaru se nachází ve vzdálenosti 12 miliónů světelných roků a promítá se do souhvězdí Velké medvědice. V její centrální oblasti vznikají hvězdy v počtu 10krát větším než v naší Galaxii.
PKS 0537-286 - v jádru aktivní galaxie se nachází velmi hmotná černá díra, která se svojí gravitací podílí na vytváření výtrysků částic rychlostí blížící se rychlosti světla. Tento variabilní blazar je od Země vzdálen více než 11,7 miliardy světelných roků (určeno na základě rudého posuvu) a najdeme jej v souhvězdí Lva.
2FGL J1305.0+1152 - záhadný objekt v souhvězdí Panny.
Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
