Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nový pohled na černou díru ve středu Galaxie

Nový pohled na černou díru ve středu Galaxie

orbits_stars.jpg
Astronomové z kalifornské university poskytují nové pohledy na masivní černou díru ve středu Mléčné dráhy a jejím okolní, protože mohou poprvé určit dráhy hmotných mladých hvězd, které se nacházejí ve vzdálenosti jen několik světelných měsíců od obrovské černé díry v centru naší Galaxie.

Tyto hvězdy přitahují pozornost, protože astronomové chtějí vysvětlit proces jejich zrodu. Původ mladých hvězd ve středu naší Galaxie (Mléčné dráhy) astronomy mate, ale klíčem k vysvětlení záhady mohou být jejich oběžné dráhy. To sdělila na konferenci Americké astronomické společnosti ve Washingtonu, D.C. dne 10. ledna 2006 Jessica Lu, postgraduální studentka astronomie na UCLA (University of California, Los Angeles). Astronomové používají pro pozorování nový systémem adaptivní optiky na dalekohledu Keck.

Nepřátelské prostředí poblíž superhmotné černé díra by mělo extrémně ztížit možnost formování hvězd, ale v blízkosti černé díry bylo objeveno mnoho mladých hvězd. Lu sdělila, že ona a tým UCLA sleduje záhadnou skupinu více než 30 masivních mladých hvězd problematického původů.

"Jak se tyto hvězdy tvořily v tak nehostinný oblasti?" ptá se Lu. Podle její školitelky Andrei Ghezové, profesorky fyziky a astronomie na UCLA, se jedná o "paradox mládí". Věří, že tento problém vyřeší pomocí havajském dalekohledu Keck (W.M. Keck Observatory, Mauna Kea, Hawai) s adaptivní optikou LG SAO (Laser Guide Star Adaptive Optics), protože jsou schopni měřit pohyb těchto mladých hvězd na obloze s obrovskou přesností (jen 2 km za sekundu). Poprvé určili oběžnou dráhu každé z mladých hvězd umístěných jen několik světelných měsíců od černé díry.

"Stejně jako otisk prstu může být užíván pro identifikaci osob, informace, zakódované v oběžných drahách mladých hvězd, nám řeknou, jak a kde se tvořily," řekla Lu. A ještě dodala, že tyto hvězdy, nacházející se v bezprostřední blízkosti superhmotné černé díry nemají své oběžné dráhy zdeformované tímto nehostinný prostředím.

"Oběžné dráhy těchto mladých hvězd naznačují, že se hvězdy zformovaly daleko od černé díry v masivní hvězdokupě a teprve pak se stěhovaly," oznámila Lu. "Nemůžeme nyní přesně určit, jak se hvězdy pohybují kolem černé díry, ale u každé hvězdy můžeme přesně určit její oběžnou dráhu."

Pro výzkum se používá 10m dalekohled Keck, který byl opatřen silným laserem. Laser "vystřeluje" paprsek, který vytvoří umělou hvězdu. Zemská atmosféra způsobuje, že skutečné hvězdy na obloze blikají (scintilace) a obraz objektu je neostrý (seeing). Proto astronomové vytvoří umělou hvězdu pomocí laseru tam, kde potřebují změřit "neklid" atmosféry. Následná pozorování umělé laserové pointační hvězdy poskytnou mohou podrobné informace o efektech rozmazání zemskou atmosférou, které lze z velké části odstranit rychlým přizpůsobováním tvaru zrcadla. Tato nová technika tzv. adaptivní optika ("gumová zrcadla") umožňuje pozemská pozorování s vysokým rozlišením.

"Černé díry jsou zhroucené hvězdy tak hmotné, že z jejich gravitačního působení nemůže nic uniknout ani světlo. Černé díry nemůže vidět přímo, ale pozorujeme jejich vliv na okolní hvězdy a tím nám o sobě dávají vědět," řekla Ghezová.

Galaktický střed - superhmotná černá díra, s hmotností větší než 3 milióny hmotností našeho Slunce, leží v souhvězdí Střelce. Střelec ( Sagittarius, Sgr ) leží v nejhustější a nejjasnější části Mléčné dráhy a patří mezi zvířetníková souhvězdí. Jde tedy o souhvězdí jižní oblohy a u nás je viditelná pouze jeho část v létě nízko nad jižním obzorem. Můžeme v něm pozorovat mnoho mlhovin a hvězdokup (např. difúzní mlhoviny Laguna M8, Omega M17, Trifid M20).

Souhvězdí Střelce je pojmenováno po bájném Kentaurovi - polovina člověk (hlava a tělo do pasu) a polovina kůň (tělo a nohy). Protože vynalezl lukostřelbu, byl za odměnu umístěn na hvězdnou oblohu jako Střelec s napjatým lukem a šípem mířícím na Štíra (souhvězdí Štíra, Scorpius, Sco).

Schéma: oběžné dráhy mladých hvězd v centrální oblasti (1 x 1 úhlová vteřina) naší Galaxie.
(Kredit: UCLA Galactic Center Group)

Zdroj: www.sciencedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »