Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nový pohled na galaxii Cartwheel

Nový pohled na galaxii Cartwheel

Cartwheel_galaxy.jpg
Nový pohled na galaxii Cartwheel přinesla americká družice GALEX (Galaxy Evolution Explorer, start 28. 4. 2003), pozorující vesmír v oboru ultrafialového záření. Tato obrovská galaxie byla v minulosti poznamenána srážkou s malou galaxií, což vyvolalo rázové vlny, které vedly ke spuštění procesu vzniku nových hvězd. Galaxie se nachází v souhvězdí Sochaře, ve vzdálenosti 500 miliónů světelných let.

Publikovaný obrázek ve falešných barvách vznikl jako kompozice snímků, pořízených družicemi Galaxy Evolution Explorer - GALEX - v ultrafialovém oboru (modrá barva), Hubble Space Telescope - HST - ve viditelném světle (zelená barva), Spitzer Space Telescope - SST - v infračerveném záření (červená barva) a Chandra X-Ray Observatory - v rentgenovém záření (purpurová barva).

"Gigantická srážka vedla k vytvoření jasného prstence kolem relativně klidné oblasti galaxie," říká Phil Appleton (California Institute of Technology, Pasadena). Kolem centra galaxie jsou soustředěny staré hvězdy a množství prachu. Vnější prstenec, který je větší než celá naše Galaxie, je zobrazen modrou a fialovou barvou.

Z dřívějších pozorování vzhledu galaxie vyplynulo, že prstenec vznikl nahromaděním materiálu, šířícího se koncentricky od místa srážky k okrajům galaxie, čímž se zde vytvořily podmínky pro vznik hvězd. "Je to podobné, jako když hodíte kámen do rybníka - vzniklé koncentrické vlny se šíří rovnoměrně od místa dopadu kamene. V tomto případě je tím rybníkem galaxie," říká Appleton. Vzniklé "vlnění" se šíří rychlostí 320 000 km/h. V oblastech, kde došlo ke koncentraci hmoty, nastala doslova exploze vzniku hvězd - v oblasti prstence se nacházejí právě ty nejmladší hvězdy.

Původně se astronomové domnívali, že prstenec představuje vnější okraj galaxie. Avšak poslední pozorování pomocí družice GALEX odhalila slabý disk, který však není na připojeném obrázku viditelný, a který sahá do dvojnásobné vzdálenosti než jasný prstenec. To znamená, že Cartwheel je opravdu obrovská galaxie o průměru 2,5krát větším než naše Galaxie. Většina galaxií má pouze jeden nebo dva silné zdroje rentgenového záření, obvykle související s postupným pádem materiálu z okolních hvězd na povrch černé díry. Galaxie Cartwheel jich má kolem deseti.

Galaxie Cartwheel je jedním z nejsilnějších zdrojů ultrafialového záření v blízkém vesmíru. Při pozorování ve viditelném světle připomíná její vzhled výplet jízdního kola. Ačkoliv astronomové ještě neidentifikovali galaxii, která se v minulosti s galaxií Cartwheel srazila, dva či tři možní kandidáti jsou vidět na připojené fotografii.

Zdroj: galex.caltech
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2026

35. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova 2026 Tau.

Nova 2026 Tau. Detekce tohoto objektu byla oznámena 6.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením TCP J05210763+2338194. V cirkuláři CBET 5723 ze dne 21.8.2026 bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení pro proměnné hvězdy V1452 Tau. Objevitelé z programu New Milky Way Survey udávali její jasnost 11.2 magnitudy. Snímek je proti originálu 2x zmenšen, pro představu o pozici na obloze je ve výřezu i Krabí mlhovina M1. V pravém dolním rohu je v rámečku detail blízkého okolí v originálním měřítku a vyznačena je i jedna ze srovnávacích hvězd AAVSO 10.8mag. Měřítko originálu je 6.8"/px. Měsíc před první čtvrtí byl od objektu vzdálen přibližně 25 stupňů.

Další informace »