Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nový pohled na galaxii Cartwheel

Nový pohled na galaxii Cartwheel

Cartwheel_galaxy.jpg
Nový pohled na galaxii Cartwheel přinesla americká družice GALEX (Galaxy Evolution Explorer, start 28. 4. 2003), pozorující vesmír v oboru ultrafialového záření. Tato obrovská galaxie byla v minulosti poznamenána srážkou s malou galaxií, což vyvolalo rázové vlny, které vedly ke spuštění procesu vzniku nových hvězd. Galaxie se nachází v souhvězdí Sochaře, ve vzdálenosti 500 miliónů světelných let.

Publikovaný obrázek ve falešných barvách vznikl jako kompozice snímků, pořízených družicemi Galaxy Evolution Explorer - GALEX - v ultrafialovém oboru (modrá barva), Hubble Space Telescope - HST - ve viditelném světle (zelená barva), Spitzer Space Telescope - SST - v infračerveném záření (červená barva) a Chandra X-Ray Observatory - v rentgenovém záření (purpurová barva).

"Gigantická srážka vedla k vytvoření jasného prstence kolem relativně klidné oblasti galaxie," říká Phil Appleton (California Institute of Technology, Pasadena). Kolem centra galaxie jsou soustředěny staré hvězdy a množství prachu. Vnější prstenec, který je větší než celá naše Galaxie, je zobrazen modrou a fialovou barvou.

Z dřívějších pozorování vzhledu galaxie vyplynulo, že prstenec vznikl nahromaděním materiálu, šířícího se koncentricky od místa srážky k okrajům galaxie, čímž se zde vytvořily podmínky pro vznik hvězd. "Je to podobné, jako když hodíte kámen do rybníka - vzniklé koncentrické vlny se šíří rovnoměrně od místa dopadu kamene. V tomto případě je tím rybníkem galaxie," říká Appleton. Vzniklé "vlnění" se šíří rychlostí 320 000 km/h. V oblastech, kde došlo ke koncentraci hmoty, nastala doslova exploze vzniku hvězd - v oblasti prstence se nacházejí právě ty nejmladší hvězdy.

Původně se astronomové domnívali, že prstenec představuje vnější okraj galaxie. Avšak poslední pozorování pomocí družice GALEX odhalila slabý disk, který však není na připojeném obrázku viditelný, a který sahá do dvojnásobné vzdálenosti než jasný prstenec. To znamená, že Cartwheel je opravdu obrovská galaxie o průměru 2,5krát větším než naše Galaxie. Většina galaxií má pouze jeden nebo dva silné zdroje rentgenového záření, obvykle související s postupným pádem materiálu z okolních hvězd na povrch černé díry. Galaxie Cartwheel jich má kolem deseti.

Galaxie Cartwheel je jedním z nejsilnějších zdrojů ultrafialového záření v blízkém vesmíru. Při pozorování ve viditelném světle připomíná její vzhled výplet jízdního kola. Ačkoliv astronomové ještě neidentifikovali galaxii, která se v minulosti s galaxií Cartwheel srazila, dva či tři možní kandidáti jsou vidět na připojené fotografii.

Zdroj: galex.caltech
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Perseidy za svitu Měsíce v poslední čtvrti..

Další informace »