Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objeven dvojník naší Galaxie

Objeven dvojník naší Galaxie

Jak by vypadala naše Galaxie, kdybychom se na ni mohli podívat z větší vzdálenosti? Možná podobně jako spirální galaxie NGC 7331, kterou vyfotografovala americká družice NASA s názvem Spitzer Space Telescope. Naše Galaxie (Mléčná dráha) patří mezi spirální galaxie, jakých je ve vesmíru velké množství. Každá z nich je tvořena centrálním jádrem a kolem něj se odvíjejících spirálních ramen. Fotografie ukazuje "dvojníka" naší Galaxie při pohledu "infračervenýma očima" družice.

Spirální galaxie se navzájem odlišují rozměry, hmotností, počtem hvězd, a také množstvím a tvarem spirálních ramen. "Naši Galaxii můžeme studovat jen obtížně, neboť se nacházíme uvnitř samotné galaxie," říká Dr. J. D. Smith (University of Arizona, Tucson), člen týmu astronomů, který galaxii NGC 7331 pozoroval. "Na snímku vidíme galaxii, která je té naší velice podobná."

Galaxie NGC 7331 se nachází v souhvězdí Pegasa, ve vzdálenosti 50 miliónů světelných let od Země. Barvy na fotografii neodpovídají skutečnosti, jedná se o počítačově upravený snímek v tzv. falešných barvách. Hnědočervenou barvou jsou vyznačena spirální ramena, modrá představuje centrální jádro galaxie a žlutobílá oblast nově se rodících hvězd. Vznikající hvězdy osvětlují prachoplynný oblak ve tvaru toroidu.

V centrální oblasti se nacházejí staré hvězdy. Kolem nich se rozprostírá žlutobílý prstenec hvězd, prachu a plynu, kde jsou také rozptýleny organické molekuly, tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky. Kolem této centrální oblasti se "roztáčejí" spirální ramena, rovněž složená z hvězd, prachu a plynu, avšak v mnohem nižší koncentraci než ve středu galaxie.

A v samotném středu centrální oblasti galaxie NGC 7331 se nachází buď hustá hvězdokupa z hmotných hvězd, nebo černá díra stejné hmotnosti jako v naší Galaxii.

Družice Spitzer Space Telescope byla vypuštěna 25. 8. 2003.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »