Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objeven dvojník naší Galaxie

Objeven dvojník naší Galaxie

Jak by vypadala naše Galaxie, kdybychom se na ni mohli podívat z větší vzdálenosti? Možná podobně jako spirální galaxie NGC 7331, kterou vyfotografovala americká družice NASA s názvem Spitzer Space Telescope. Naše Galaxie (Mléčná dráha) patří mezi spirální galaxie, jakých je ve vesmíru velké množství. Každá z nich je tvořena centrálním jádrem a kolem něj se odvíjejících spirálních ramen. Fotografie ukazuje "dvojníka" naší Galaxie při pohledu "infračervenýma očima" družice.

Spirální galaxie se navzájem odlišují rozměry, hmotností, počtem hvězd, a také množstvím a tvarem spirálních ramen. "Naši Galaxii můžeme studovat jen obtížně, neboť se nacházíme uvnitř samotné galaxie," říká Dr. J. D. Smith (University of Arizona, Tucson), člen týmu astronomů, který galaxii NGC 7331 pozoroval. "Na snímku vidíme galaxii, která je té naší velice podobná."

Galaxie NGC 7331 se nachází v souhvězdí Pegasa, ve vzdálenosti 50 miliónů světelných let od Země. Barvy na fotografii neodpovídají skutečnosti, jedná se o počítačově upravený snímek v tzv. falešných barvách. Hnědočervenou barvou jsou vyznačena spirální ramena, modrá představuje centrální jádro galaxie a žlutobílá oblast nově se rodících hvězd. Vznikající hvězdy osvětlují prachoplynný oblak ve tvaru toroidu.

V centrální oblasti se nacházejí staré hvězdy. Kolem nich se rozprostírá žlutobílý prstenec hvězd, prachu a plynu, kde jsou také rozptýleny organické molekuly, tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky. Kolem této centrální oblasti se "roztáčejí" spirální ramena, rovněž složená z hvězd, prachu a plynu, avšak v mnohem nižší koncentraci než ve středu galaxie.

A v samotném středu centrální oblasti galaxie NGC 7331 se nachází buď hustá hvězdokupa z hmotných hvězd, nebo černá díra stejné hmotnosti jako v naší Galaxii.

Družice Spitzer Space Telescope byla vypuštěna 25. 8. 2003.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »