Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objeven dvojník naší Galaxie

Objeven dvojník naší Galaxie

Jak by vypadala naše Galaxie, kdybychom se na ni mohli podívat z větší vzdálenosti? Možná podobně jako spirální galaxie NGC 7331, kterou vyfotografovala americká družice NASA s názvem Spitzer Space Telescope. Naše Galaxie (Mléčná dráha) patří mezi spirální galaxie, jakých je ve vesmíru velké množství. Každá z nich je tvořena centrálním jádrem a kolem něj se odvíjejících spirálních ramen. Fotografie ukazuje "dvojníka" naší Galaxie při pohledu "infračervenýma očima" družice.

Spirální galaxie se navzájem odlišují rozměry, hmotností, počtem hvězd, a také množstvím a tvarem spirálních ramen. "Naši Galaxii můžeme studovat jen obtížně, neboť se nacházíme uvnitř samotné galaxie," říká Dr. J. D. Smith (University of Arizona, Tucson), člen týmu astronomů, který galaxii NGC 7331 pozoroval. "Na snímku vidíme galaxii, která je té naší velice podobná."

Galaxie NGC 7331 se nachází v souhvězdí Pegasa, ve vzdálenosti 50 miliónů světelných let od Země. Barvy na fotografii neodpovídají skutečnosti, jedná se o počítačově upravený snímek v tzv. falešných barvách. Hnědočervenou barvou jsou vyznačena spirální ramena, modrá představuje centrální jádro galaxie a žlutobílá oblast nově se rodících hvězd. Vznikající hvězdy osvětlují prachoplynný oblak ve tvaru toroidu.

V centrální oblasti se nacházejí staré hvězdy. Kolem nich se rozprostírá žlutobílý prstenec hvězd, prachu a plynu, kde jsou také rozptýleny organické molekuly, tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky. Kolem této centrální oblasti se "roztáčejí" spirální ramena, rovněž složená z hvězd, prachu a plynu, avšak v mnohem nižší koncentraci než ve středu galaxie.

A v samotném středu centrální oblasti galaxie NGC 7331 se nachází buď hustá hvězdokupa z hmotných hvězd, nebo černá díra stejné hmotnosti jako v naší Galaxii.

Družice Spitzer Space Telescope byla vypuštěna 25. 8. 2003.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



41. vesmírný týden 2024

41. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 10. do 13. 10. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní oblohu má vstoupit poměrně jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Při testu rakety Vulcan došlo k anomálii a uletěla tryska postranního motoru, ale bez vlivu na doručení nákladu na oběžnou dráhu. Očekáváme přistání mise Crew-8 z ISS zpátky na Zemi. Očekáváme starty dvou kosmických sond, jakmile bude opět povoleno raketám Falcon startovat. Před 60 lety proběhla riskantní mise Voschod 1 se třemi kosmonauty na palubě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdokupa

NGC 884

Další informace »