Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objeven dvojník naší Galaxie

Objeven dvojník naší Galaxie

Jak by vypadala naše Galaxie, kdybychom se na ni mohli podívat z větší vzdálenosti? Možná podobně jako spirální galaxie NGC 7331, kterou vyfotografovala americká družice NASA s názvem Spitzer Space Telescope. Naše Galaxie (Mléčná dráha) patří mezi spirální galaxie, jakých je ve vesmíru velké množství. Každá z nich je tvořena centrálním jádrem a kolem něj se odvíjejících spirálních ramen. Fotografie ukazuje "dvojníka" naší Galaxie při pohledu "infračervenýma očima" družice.

Spirální galaxie se navzájem odlišují rozměry, hmotností, počtem hvězd, a také množstvím a tvarem spirálních ramen. "Naši Galaxii můžeme studovat jen obtížně, neboť se nacházíme uvnitř samotné galaxie," říká Dr. J. D. Smith (University of Arizona, Tucson), člen týmu astronomů, který galaxii NGC 7331 pozoroval. "Na snímku vidíme galaxii, která je té naší velice podobná."

Galaxie NGC 7331 se nachází v souhvězdí Pegasa, ve vzdálenosti 50 miliónů světelných let od Země. Barvy na fotografii neodpovídají skutečnosti, jedná se o počítačově upravený snímek v tzv. falešných barvách. Hnědočervenou barvou jsou vyznačena spirální ramena, modrá představuje centrální jádro galaxie a žlutobílá oblast nově se rodících hvězd. Vznikající hvězdy osvětlují prachoplynný oblak ve tvaru toroidu.

V centrální oblasti se nacházejí staré hvězdy. Kolem nich se rozprostírá žlutobílý prstenec hvězd, prachu a plynu, kde jsou také rozptýleny organické molekuly, tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky. Kolem této centrální oblasti se "roztáčejí" spirální ramena, rovněž složená z hvězd, prachu a plynu, avšak v mnohem nižší koncentraci než ve středu galaxie.

A v samotném středu centrální oblasti galaxie NGC 7331 se nachází buď hustá hvězdokupa z hmotných hvězd, nebo černá díra stejné hmotnosti jako v naší Galaxii.

Družice Spitzer Space Telescope byla vypuštěna 25. 8. 2003.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »