Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Piráti jižní oblohy
Jiří Srba Vytisknout článek

Piráti jižní oblohy

Oblasti s aktivními procesy formování hvězd NGC 2467
Autor: ESO

Pomocí dalekohledu ESO/VLT a přístroje FORS2 astronomové pozorovali oblast s aktivními procesy formování hvězd známou pod katalogovým označením NGC 2467 nebo také jako mlhovina s pirátským jménem Lebka a zkřížené hnáty (Skull and Crossbones Nebula). Snímek vznikl v rámci programu ESO Cosmic Gems, který využívá nepočetných okamžiků, kdy podmínky na observatoři Paranal nejsou dostatečně vhodné pro vědecká pozorování, ale stále umožňují pořídit působivé snímky objektů jižní oblohy. Díky programu ESO Cosmic Gems dalekohledy ESO nikdy nezahálejí.

Pestrobarevný záběr oblasti s aktivními procesy formování hvězd známé pod katalogovým označením NGC 2467 nebo také jako mlhovina s pirátským jménem Lebka a zkřížené hnáty (Skull and Crossbones Nebula) je stejně nádherný, jako zlověstný. Snímek regionu plného prachu, plynu a jasných mladých hvězd gravitačně vázaných do útvaru připomínajícího šklebící se lebku astronomové pořídili pomocí dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) a přístroje FORS (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph). Přestože dalekohledy ESO jsou primárně navrženy pro sběr vědeckých dat, dokáží také pořizovat překrásné záběry, které jsou působivé samy o sobě. 

Je docela snadné si představit, proč vznikla podivná přezdívka této mlhoviny. Celé toto mladé nápadné uskupení kosmických objektů připomíná šklebící se obličej, ze kterého jsou na uvedeném snímku dobře patrná pouze ústa. Mlhovina NGC 2467 se na obloze nachází v souhvězdí Lodní záď (Puppis).  

Toto mlhovinou zahalené uskupení hvězdokup je místem zrodu mnoha hvězd, protože přebytek vodíku v oblasti poskytuje dostatek materiálu pro jejich vznik. Ve skutečnosti se ale nejedná o jednu mlhovinu -  hvězdokupy, které útvar tvoří, se pohybují různými rychlostmi. Pouze šťastnou náhodou při pohledu ze Země vytváří uskupení plynu a hvězd na obloze útvar připomínající humanoidní obličej. Tento působivý snímek sice astronomům nepřinese žádné zásadně nové informace, ale umožňuje nahlédnout do tajů překrásné jižní oblohy plné lidskému zraku skrytých skvostů.  

Souhvězdí Lodní záď (Puppis) je jedním z trojice současných souhvězdí jižní oblohy, která v minulosti tvořila jedno jediné – souhvězdí Loď Argo (Argo Navis) nesoucí jméno lodi ze známé legendy o Jásonovi a argonautech (Jason and the Argonauts). Obří souhvězdí Loď Argo bylo později rozděleno na tři menší – Kýl (Carina), Plachty (Vela) a Lodní záď (Puppis), ve kterém leží i mlhovina NGC 2467. Ač hrdina, je Jáson asi nejznámější jako ten, kdo ukradl zlaté rouno. Takže pirátská mlhovina NGC 2467 na zádi obří kosmické lodi našla opravdu příhodné místo.    

Uvedený obrázek byl vytvořen v rámci programu ESO Cosmic Gems. Jedná se o iniciativu, jejíž snahou je vytvářet astronomické snímky pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá pozorovacího času, kdy podmínky na observatoři nejsou vhodné pro vědecká astronomická pozorování, k vytvoření zajímavých vizuálně atraktivních snímků. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO (ESO’s science archive).

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států: Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje VLT (Velmi velký dalekohled) a dva přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1834



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: NGC 2467, Mlhovina , ESO/VLT, Tisková zpráva ESO


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »