Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Podivuhodný Vánoční záblesk
redakce Vytisknout článek

Podivuhodný Vánoční záblesk

Umělecká představa splynutí dvou hvězd. Autor: A. Simonnet, NASA E/PO, Sonoma State University
Umělecká představa splynutí dvou hvězd. Autor: A. Simonnet, NASA E/PO, Sonoma State University
Český fyzik z AV ČR se podílí na objasňování unikátního astronomického jevu. O vysvětlení neobvyklého záblesku gama, jenž byl pozorován 25. prosince 2010, a proto je nazýván "Vánočním zábleskem", se snaží autoři dvou článků publikovaných v těchto dnech v časopise Nature. Nechybí mezi nimi ani jméno českého vědce z oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR Mgr. Petra Kubánka. Významně se totiž podílel na automatizaci a robotizaci dalekohledu (o průměru zrcadla 1,23 m) na observatoři Calar Alto ve Španělsku, jímž byl jako jedním z prvních teleskopů záblesk pozorován.

Zaznamenaný jev, který ve vesmíru objevila družice Swift, se v dalších fázích svého vývoje choval velice neočekávaně. Zhruba dvacet dní po svém vzplanutí náhle opět poněkud zjasnil, místo aby podle teoretických předpokladů setrvale slábl. Tento neobvyklý průběh zjasnění záblesku se pokusily vysvětlit dva týmy vědců.

Sergio Campana z italské observatoře di Brera a jeho kolegové navrhli neobvyklé řešení - podle nich podivný záblesk mohl způsobit pád komety na povrch neutronové hvězdy v naší Galaxii. Christina Thöne ze španělského Instituto de Astrofísica de Andalucia spolu s týmem, jehož členem je i Mgr. Kubánek, pak přišli s tradičnějším vysvětlením, že zdrojem záblesku bylo splynutí neutronové hvězdy s hvězdou heliovou . Ve směru rotační osy je po splynutí hvězd emitováno intenzivní záření gama, které na Zemi detekujeme jako záblesk. Expandující vodíková obálka hvězdy způsobí několik desítek dní po záblesku druhotné zjasnění v optickém oboru. Podle modelu popsaném v článku se mateřská galaxie záblesku nachází zhruba 4 miliardy světelných let od Země.

Mgr. Petr Kubánek je expert na robotizaci a automatizaci astronomických dalekohledů a hlavní autor softwarového systému RTS2, který se využívá pro provoz robotických dalekohledů na více než 20 observatořích po celém světě. Jeden z těchto robotických dalekohledů provozuje i Fyzikální ústav AV ČR v rámci Observatoře Pierra Augera, kde se FRAM, jak byl dalekohled nazván, věnuje zejména určování okamžitých optických vlastností atmosféry. V rámci přidruženého astronomického programu FRAM mimo jiné také pozoruje optické protějšky záblesků záření gama.

O tom, že má práce Mgr. Kubánka velmi důležité vědecké aplikace, svědčí i to, že též 27. října 2011 byl v Nature publikován odborný článek, jehož spoluautorem je Mgr. Kubánek. Český badatel se konkrétně podílel na pozorování trpasličí planety Eris. Díky pozorování zákrytu hvězdy touto trpasličí planetou z mnoha míst na Zemi byl přesně určen její průměr a bylo prokázáno, že její velikost je téměř shodná s velikostí Pluta.

Podrobnější informace: Mgr. Petr Kubánek, Fyzikální ústav AV ČR, e-mail: kubanek@fzu.cz , tel.: 266 052 159

Převzato: Akademie věd České republiky




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



5. vesmírný týden 2023

5. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 1. do 5. 2. 2023. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je výrazná planeta Venuše a o něco výše také jasný Jupiter. Nejvýše najdeme večer Mars, který je kolem 20. hodiny nad jihem. Kometa C/2022 E3 (ZTF) je pěkná při pohledu dalekohledem a na velmi tmavé obloze je slabě vidět pouhým okem. Aktivita Slunce se snížila, skvrn výrazně ubylo. SpaceX má za sebou v lednu již 6 startů a očekáváme ještě sedmý. USA si připomenou výročí 65 let startu první družice Explorer-1, ale také 20 let od tragické havárie raketoplánu Columbia.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tromsø lights

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2022 získal snímek „Tromsø lights“, jehož autorem je Jan Klíma     Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2022 E3 ZTF přes teleskop.

Další informace »