Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Podivuhodný Vánoční záblesk
redakce Vytisknout článek

Podivuhodný Vánoční záblesk

Umělecká představa splynutí dvou hvězd. Autor: A. Simonnet, NASA E/PO, Sonoma State University
Umělecká představa splynutí dvou hvězd. Autor: A. Simonnet, NASA E/PO, Sonoma State University
Český fyzik z AV ČR se podílí na objasňování unikátního astronomického jevu. O vysvětlení neobvyklého záblesku gama, jenž byl pozorován 25. prosince 2010, a proto je nazýván "Vánočním zábleskem", se snaží autoři dvou článků publikovaných v těchto dnech v časopise Nature. Nechybí mezi nimi ani jméno českého vědce z oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR Mgr. Petra Kubánka. Významně se totiž podílel na automatizaci a robotizaci dalekohledu (o průměru zrcadla 1,23 m) na observatoři Calar Alto ve Španělsku, jímž byl jako jedním z prvních teleskopů záblesk pozorován.

Zaznamenaný jev, který ve vesmíru objevila družice Swift, se v dalších fázích svého vývoje choval velice neočekávaně. Zhruba dvacet dní po svém vzplanutí náhle opět poněkud zjasnil, místo aby podle teoretických předpokladů setrvale slábl. Tento neobvyklý průběh zjasnění záblesku se pokusily vysvětlit dva týmy vědců.

Sergio Campana z italské observatoře di Brera a jeho kolegové navrhli neobvyklé řešení - podle nich podivný záblesk mohl způsobit pád komety na povrch neutronové hvězdy v naší Galaxii. Christina Thöne ze španělského Instituto de Astrofísica de Andalucia spolu s týmem, jehož členem je i Mgr. Kubánek, pak přišli s tradičnějším vysvětlením, že zdrojem záblesku bylo splynutí neutronové hvězdy s hvězdou heliovou . Ve směru rotační osy je po splynutí hvězd emitováno intenzivní záření gama, které na Zemi detekujeme jako záblesk. Expandující vodíková obálka hvězdy způsobí několik desítek dní po záblesku druhotné zjasnění v optickém oboru. Podle modelu popsaném v článku se mateřská galaxie záblesku nachází zhruba 4 miliardy světelných let od Země.

Mgr. Petr Kubánek je expert na robotizaci a automatizaci astronomických dalekohledů a hlavní autor softwarového systému RTS2, který se využívá pro provoz robotických dalekohledů na více než 20 observatořích po celém světě. Jeden z těchto robotických dalekohledů provozuje i Fyzikální ústav AV ČR v rámci Observatoře Pierra Augera, kde se FRAM, jak byl dalekohled nazván, věnuje zejména určování okamžitých optických vlastností atmosféry. V rámci přidruženého astronomického programu FRAM mimo jiné také pozoruje optické protějšky záblesků záření gama.

O tom, že má práce Mgr. Kubánka velmi důležité vědecké aplikace, svědčí i to, že též 27. října 2011 byl v Nature publikován odborný článek, jehož spoluautorem je Mgr. Kubánek. Český badatel se konkrétně podílel na pozorování trpasličí planety Eris. Díky pozorování zákrytu hvězdy touto trpasličí planetou z mnoha míst na Zemi byl přesně určen její průměr a bylo prokázáno, že její velikost je téměř shodná s velikostí Pluta.

Podrobnější informace: Mgr. Petr Kubánek, Fyzikální ústav AV ČR, e-mail: kubanek@fzu.cz , tel.: 266 052 159

Převzato: Akademie věd České republiky




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »