Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Podivuhodný Vánoční záblesk
redakce Vytisknout článek

Podivuhodný Vánoční záblesk

Umělecká představa splynutí dvou hvězd. Autor: A. Simonnet, NASA E/PO, Sonoma State University
Umělecká představa splynutí dvou hvězd. Autor: A. Simonnet, NASA E/PO, Sonoma State University
Český fyzik z AV ČR se podílí na objasňování unikátního astronomického jevu. O vysvětlení neobvyklého záblesku gama, jenž byl pozorován 25. prosince 2010, a proto je nazýván "Vánočním zábleskem", se snaží autoři dvou článků publikovaných v těchto dnech v časopise Nature. Nechybí mezi nimi ani jméno českého vědce z oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR Mgr. Petra Kubánka. Významně se totiž podílel na automatizaci a robotizaci dalekohledu (o průměru zrcadla 1,23 m) na observatoři Calar Alto ve Španělsku, jímž byl jako jedním z prvních teleskopů záblesk pozorován.

Zaznamenaný jev, který ve vesmíru objevila družice Swift, se v dalších fázích svého vývoje choval velice neočekávaně. Zhruba dvacet dní po svém vzplanutí náhle opět poněkud zjasnil, místo aby podle teoretických předpokladů setrvale slábl. Tento neobvyklý průběh zjasnění záblesku se pokusily vysvětlit dva týmy vědců.

Sergio Campana z italské observatoře di Brera a jeho kolegové navrhli neobvyklé řešení - podle nich podivný záblesk mohl způsobit pád komety na povrch neutronové hvězdy v naší Galaxii. Christina Thöne ze španělského Instituto de Astrofísica de Andalucia spolu s týmem, jehož členem je i Mgr. Kubánek, pak přišli s tradičnějším vysvětlením, že zdrojem záblesku bylo splynutí neutronové hvězdy s hvězdou heliovou . Ve směru rotační osy je po splynutí hvězd emitováno intenzivní záření gama, které na Zemi detekujeme jako záblesk. Expandující vodíková obálka hvězdy způsobí několik desítek dní po záblesku druhotné zjasnění v optickém oboru. Podle modelu popsaném v článku se mateřská galaxie záblesku nachází zhruba 4 miliardy světelných let od Země.

Mgr. Petr Kubánek je expert na robotizaci a automatizaci astronomických dalekohledů a hlavní autor softwarového systému RTS2, který se využívá pro provoz robotických dalekohledů na více než 20 observatořích po celém světě. Jeden z těchto robotických dalekohledů provozuje i Fyzikální ústav AV ČR v rámci Observatoře Pierra Augera, kde se FRAM, jak byl dalekohled nazván, věnuje zejména určování okamžitých optických vlastností atmosféry. V rámci přidruženého astronomického programu FRAM mimo jiné také pozoruje optické protějšky záblesků záření gama.

O tom, že má práce Mgr. Kubánka velmi důležité vědecké aplikace, svědčí i to, že též 27. října 2011 byl v Nature publikován odborný článek, jehož spoluautorem je Mgr. Kubánek. Český badatel se konkrétně podílel na pozorování trpasličí planety Eris. Díky pozorování zákrytu hvězdy touto trpasličí planetou z mnoha míst na Zemi byl přesně určen její průměr a bylo prokázáno, že její velikost je téměř shodná s velikostí Pluta.

Podrobnější informace: Mgr. Petr Kubánek, Fyzikální ústav AV ČR, e-mail: kubanek@fzu.cz , tel.: 266 052 159

Převzato: Akademie věd České republiky




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »