Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rodinný portrét mnoha generací hvězd

Rodinný portrét mnoha generací hvězd

Oblast W5 (Cassiopeia) s intenzivní tvorbou hvězd.
Oblast W5 (Cassiopeia) s intenzivní tvorbou hvězd.
Na nové fotografii, kterou pořídil infračervený kosmický dalekohled Spitzer (Spitzer Space Telescope), lze vysledovat tajemství života a smrti hvězd na základě jejich "rodinné" historie. Pozoruhodný infračervený snímek ukazuje pestrý kosmický oblak pojmenovaný W5, hustě zaplněný různými generacemi zářivých hvězd. Poskytuje rovněž nové důkazy o tom, že velmi hmotné hvězdy - prostřednictvím svého intenzivního hvězdného větru a záření - mohou vyvolat tvorbu nových hvězd.

"Nastartovaná tvorba hvězd, jak se ukazuje, pokračuje dál velmi vytrvale," říká Xavier Koenig (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, Massachusetts). "Naše předběžné analýzy ukazují, že tento jev může vysvětlit přítomnost četných generací hvězd, pozorovaných v oblasti W5." Xavier Koenig je hlavním autorem článku o novém objevu, který bude publikován v časopise Astrophysical Journal 1. 12. 2008.

Nejhmotnější hvězdy ve vesmíru formují svým vlivem hustá oblaka plynů a prachu. Hvězdy jsou tak hmotné (v průměru 15 až 60 hmotností Slunce), že část jejich unikajícího materiálu vytváří hvězdný vítr. Tyto žhavé hvězdy také produkují intenzivní záření. S postupem času hvězdný vítr i záření odvanou pryč část hmoty oblaku ze svého okolí, čímž v něm vytvářejí zvětšující se dutiny.

Astronomové měli již dlouho podezření, že vytvářením těchto bublin dochází ke stlačování plynů a k následnému vzniku nových generací hvězd. Jak se tyto bubliny zvětšují, předpokládá se, že stále více a více hvězd vzniká podél okrajů rozpínajících se bublin, kde naopak dochází ke stlačování hmoty. Výsledkem je radiální "rodokmen hvězd", kdy nejstarší hvězdy se nacházejí uprostřed bubliny, mladší a mladší hvězdy nacházíme ve větších a větších vzdálenostech od jejího středu.

Důkazy pro tuto teorii mohou být snadněji objeveny na fotografiích podobných oblastí se vznikajícími hvězdami, jako jsou W5, například oblaka v souhvězdích Orion či Carina (Lodní kýl). Na tomto novém snímku oblasti W5, který pořídil Spitzerův kosmický dalekohled, se nejhmotnější hvězdy (některé modré body) nacházejí uprostřed dvou prázdných bublin a mladší hvězdy (růžové nebo bílé tečky) jsou usazeny především v dlouhých pilířích, podobných slonímu chobotu, které se nacházejí na okrajích bublin. Avšak je také možné, že mladší hvězdy se jen náhodou nacházejí poblíž okraje bubliny a jejich vznik s hmotnými hvězdami nesouvisí.

Proto se Xavier Koenig pokusil se svými spolupracovníky ověřit teorii vzniku hvězd, nastartovanou působením masivních objektů, a to zjištěním stáří hvězd v regionu W5. Využil schopnosti Spitzerova kosmického dalekohledu proniknout "pohledem" skrz oblaka prachu a získat tak lepší pohled na různá stadia vývoje hvězd. Zjistil, že hvězdy uvnitř bublin jsou starší než hvězdy na jejich okraji nebo vzdálenější hvězdy za hranicemi bublin. Toto rozložení stáří hvězd poskytuje jeden z doposud nejlepších možných důkazů, že hmotné hvězdy mají ve skutečnosti "na svědomí" vznik nové generace vzdálených sluncí.

"Náš první pohled na tuto oblast vesmíru napovídá, že zde pozorujeme jednu nebo dvě generace hvězd, jejichž vznik nastartovaly hmotné hvězdy," říká spoluautor studie Lori Allen (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics). "Máme v plánu dále sledovat tuto oblast a mnohem přesněji určit stáří jednotlivých hvězd a zjistit, jestli tam je zřetelná časová prodleva mezi hvězdami uvnitř a vně pozorovaných okrajů bublin." Za několik miliónů roků hmotné hvězdy v oblasti W5 ukončí svůj život obrovskou explozí. Až se tak stane, mohou zničit i některé z mladých hvězd ve svém okolí.

Oblast W5 zaujímá na obloze zhruba stejnou plochu jako čtvrtina Měsíce v úplňku, promítá se do souhvězdí Cassiopeia a od Země je vzdálena přibližně 6 500 světelných roků. Publikovanou fotografii pořídil Spitzerův kosmický dalekohled v průběhu 24 hodin. Červená barva představuje zahřívaný prach, ve kterém byly vymodelovány hranice rozpínající se bubliny. Zelené části hustých oblaků a bílé propletené oblasti jsou místa vzniku nejmladších hvězd. Modré tečky jsou starší hvězdy v tomto oblaku, podobně jako hvězdy před a za tímto prachovým oblakem, které k němu nemají žádný příbuzenský vztah.

Snímek byl sestaven na základě dat, pořízených dvěma přístroji na palubě Spitzerova kosmického dalekohledu: Infrared Array Camera a Multiband Imaging Photometer. První z nich registroval záření na vlnových délkách 3,6 mikrometru (modrá barva) a 8 mikrometru (zelená barva), druhý detektor registroval záření na vlnové délce 24 mikrometry (červená barva).

Zdroj: www.spitzer
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »