Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Ropná naleziště v mlhovině Koňská hlava

Ropná naleziště v mlhovině Koňská hlava

Temná mlhovina Koňská hlava Autor: ESO
Temná mlhovina Koňská hlava
Autor: ESO
Tato zpráva zní jako science fiction, avšak ve skutečnosti je realitou. Pomocí radioteleskopu o průměru 30 m (Institute for Radio Astronomy, IRAM) pro astronomická pozorování v oboru milimetrových vlnových délek astronomové vůbec poprvé detekovali v naší Galaxii mezihvězdnou molekulu C3H+. Ta patří do rodiny uhlovodíků a je tudíž součástí hlavních energetických zdrojů naší planety, jako je ropa a zemní plyn. Objev této molekuly v srdci proslulé temné mlhoviny Koňská hlava potvrzuje, že tato oblast je rovněž aktivní kosmickou rafinérií.

Temná mlhovina Koňská hlava je od Země vzdálena 1 300 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Orion. V důsledku její proslulosti a snadno rozpoznatelného tvaru, podle kterého byla mlhovina pojmenována, je jedním z nejfotografovanějších vesmírných objektů. Avšak mlhovina Koňská hlava je také zajímavou mezihvězdnou chemickou laboratoří, v níž vysoká hustota plynů a silné záření hvězd nepřetržitě ovlivňuje a spouští četné chemické reakce.

Pomocí radioteleskopu IRAM o průměru 30 m, který se nachází poblíž Pico del Veleta (Sierra Nevada, Španělsko), astronom Jérôme Pety se svými spolupracovníky vůbec poprvé uskutečnil systematické mapování obsahu chemických sloučenin v mlhovině Koňská hlava. Mezinárodní projekt nazvaný Whisper by nebyl možný bez nedávného zdokonalení přístrojového vybavení radioteleskopu.

Radioteleskop IRAM pro pozorování v oboru milimetrových vln Autor: IRAM
Radioteleskop IRAM pro pozorování v oboru milimetrových vln
Autor: IRAM
„Dříve byly takovéto komplexní výzkumy realizovány zhruba jednou za rok. Nyní můžeme provádět podrobné průzkumy jednou týdně,“ říká Arnaud Belloche (Max Planck Institute for Radio Astronomy). To otevírá nové možnosti specifikace různých druhů plynu ve vesmíru na základě molekul, které obsahuje.

Při současných průzkumech byli astronomové schopni detekovat 30 molekul ve zkoumané oblasti včetně mnoha uhlovodíků, které na Zemi vytvářejí ropu a zemní plyn. Výzkumníci byli překvapeni neočekávaně vysokou hustotou uhlovodíků. „Mlhovina obsahuje 200krát více uhlovodíků, než je celkové množství vody na Zemi!“ říká astronomka Viviana Guzmanová.

Ale jak tyto uhlovodíky vznikají? Ve svém článku Jérôme Pety se svými spolupracovníky navrhují, že mohou být důsledkem fragmentace obřích uhlovodíkových molekul pojmenovaných polycyklické aromatické uhlovodíky (Polycyclic aromatic hydrocarbons, PAHs). Tyto obří molekuly, které mimochodem vznikají také jako nežádoucí produkt například při grilování masa a jsou rakovinotvorné, se v mlhovině rozpadají působením ultrafialového záření okolních hvězd, čímž vzniká velké množství uhlovodíkových molekul. Tento mechanismus je obzvlášť účinný v oblastech, jako je mlhovina Koňská hlava, kde je mezihvězdný plyn přímo vystaven intenzivnímu záření blízkých hmotných hvězd. „Pozorujeme zde přírodní rafinérii ropy gigantických rozměrů,“ uzavírá Jérôme Pety.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Koňská hlava, Temná mlhovina


19. vesmírný týden 2021

19. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 5. do 16. 5. 2021. Měsíc bude v novu a na večerní obloze projde kolem Merkuru. Večer je vidět velmi obtížně také Venuše a výše než Merkur je Mars. Ráno jsou nejvýše Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Vysoko na obloze jsou dvě amatérsky dobře dostupné komety. SpaceX si připsala další milník v podobě prvního úspěšného letu a přistání Starship SN15, bez následné exploze. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Čína opět nedokázala zajistit bezpečný návrat velkého stupně rakety CZ-5B. Ingenuity na Marsu poprvé přistál jinde, než v místě startu a vystoupal až 10 metrů vysoko. Před 160 lety byla objevena jasná Tebbuttova kometa 1861 a před 40 lety naposledy letěla loď Sojuz v původní verzi před vylepšením.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Rossete HST

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek   „Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska     Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2017 K2 (PANSTARRS)

Snímek komety C/2017 K2 (PANSTARRS) . Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Poměrně vzdálená kometa se na obloze velmi zvolna pohybovala souhvězdím Herkula. Vzdálenost od Země 5.997 au, od Slunce 6.372 au. Rychlost pohybu po obloze 0.33 arcsec/min, jasnost podle efemeridy 13.9 mag.

Další informace »