Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Snímek splývajících spirálních galaxií naznačuje, co čeká Mléčnou dráhu

Snímek splývajících spirálních galaxií naznačuje, co čeká Mléčnou dráhu

Dvojice interagujících spirálních galaxií NGC 4568 (dole) a NGC 4567 (nahoře)
Autor: International Gemini Observatory

Astronomové pomocí pozemního dalekohledu Gemini North, jednoho z dvojice dalekohledů International Gemini Observatory, pořídili nádhernou fotografii dvojice interagujících spirálních galaxií NGC 4567 a NGC 4568, které se nakonec spojí a vytvoří jedinou eliptickou galaxii. Stane se tak zhruba za 500 miliónů roků. Podobný osud čeká Mléčnou dráhu a galaxii v Andromedě M31.

NGC 4567 a NGC 4568 je dvojice spirálních galaxií bez příčky, která se nachází ve vzdálenosti zhruba 60 miliónů světelných roků a jejíž poloha se promítá do souhvězdí Panny. Tyto galaxie – s přezdívkou Motýlí galaxie nebo též Siamská dvojčata – jsou na počátku kolize a postupujícího vzájemného splynutí.

V současné době jsou centra galaxií NGC 4567 a NGC 4568 od sebe vzdálena asi 20 000 světelných roků a každá galaxie si stále ještě zachovává svůj původní tvar větrníku.

Jakmile se tyto galaxie spojí navzájem a splynou v jeden objekt, vzájemné působení jejich gravitačních sil spustí intenzivní tvorbu hvězd a dramaticky zdeformuje jejich kdysi vznešené struktury.

V průběhu miliónů roků budou galaxie opakovaně prolétávat jedna kolem druhé ve stahujících se smyčkách, budou vytahovat velké proudy hvězd a plynů do té doby, než se jejich jednotlivé struktury důkladně promíchají a z chaosu vzejde jediná, v podstatě sférická galaxie. V tomto okamžiku bude většina plynu a prachu v této soustavě spotřebována nebo vyvržena pryč.

Toto splynutí je rovněž ukázkou toho, co nastane, až se Mléčná dráha a její nejbližší velká sousední galaxie M31 v souhvězdí Andromedy zhruba za 5 miliard roků srazí.

Galaxie NGC 4568 s vyznačením polohy supernovy SN 2020fqv Autor: International Gemini Observatory
Galaxie NGC 4568 s vyznačením polohy supernovy SN 2020fqv
Autor: International Gemini Observatory
Jasná oblast v centru rozsáhlého spirálního ramene galaxie NGC 4568 je slábnoucí dosvit supernovy – známé jako SN 2020fqv – která byla pozorována v roce 2020.

Na základě kombinace pozorování za několik uplynulých desetiletí a počítačových simulací mají nyní astronomové přesvědčivé důkazy, že kolidující spirální galaxie jako tyto se změní v eliptickou galaxii.

Je pravděpodobné, že NGC 4567 a NGC 4568 se budou posléze podobat jejich blízké sousedce Messier 89, což je eliptická galaxie, která rovněž sídlí v kupě galaxií v souhvězdí Panny.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci.news

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NGC 4567 a NGC 4568, Motýlí galaxie, Kolize spirálních galaxií


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »