Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Snímek splývajících spirálních galaxií naznačuje, co čeká Mléčnou dráhu

Snímek splývajících spirálních galaxií naznačuje, co čeká Mléčnou dráhu

Dvojice interagujících spirálních galaxií NGC 4568 (dole) a NGC 4567 (nahoře)
Autor: International Gemini Observatory

Astronomové pomocí pozemního dalekohledu Gemini North, jednoho z dvojice dalekohledů International Gemini Observatory, pořídili nádhernou fotografii dvojice interagujících spirálních galaxií NGC 4567 a NGC 4568, které se nakonec spojí a vytvoří jedinou eliptickou galaxii. Stane se tak zhruba za 500 miliónů roků. Podobný osud čeká Mléčnou dráhu a galaxii v Andromedě M31.

NGC 4567 a NGC 4568 je dvojice spirálních galaxií bez příčky, která se nachází ve vzdálenosti zhruba 60 miliónů světelných roků a jejíž poloha se promítá do souhvězdí Panny. Tyto galaxie – s přezdívkou Motýlí galaxie nebo též Siamská dvojčata – jsou na počátku kolize a postupujícího vzájemného splynutí.

V současné době jsou centra galaxií NGC 4567 a NGC 4568 od sebe vzdálena asi 20 000 světelných roků a každá galaxie si stále ještě zachovává svůj původní tvar větrníku.

Jakmile se tyto galaxie spojí navzájem a splynou v jeden objekt, vzájemné působení jejich gravitačních sil spustí intenzivní tvorbu hvězd a dramaticky zdeformuje jejich kdysi vznešené struktury.

V průběhu miliónů roků budou galaxie opakovaně prolétávat jedna kolem druhé ve stahujících se smyčkách, budou vytahovat velké proudy hvězd a plynů do té doby, než se jejich jednotlivé struktury důkladně promíchají a z chaosu vzejde jediná, v podstatě sférická galaxie. V tomto okamžiku bude většina plynu a prachu v této soustavě spotřebována nebo vyvržena pryč.

Toto splynutí je rovněž ukázkou toho, co nastane, až se Mléčná dráha a její nejbližší velká sousední galaxie M31 v souhvězdí Andromedy zhruba za 5 miliard roků srazí.

Galaxie NGC 4568 s vyznačením polohy supernovy SN 2020fqv Autor: International Gemini Observatory
Galaxie NGC 4568 s vyznačením polohy supernovy SN 2020fqv
Autor: International Gemini Observatory
Jasná oblast v centru rozsáhlého spirálního ramene galaxie NGC 4568 je slábnoucí dosvit supernovy – známé jako SN 2020fqv – která byla pozorována v roce 2020.

Na základě kombinace pozorování za několik uplynulých desetiletí a počítačových simulací mají nyní astronomové přesvědčivé důkazy, že kolidující spirální galaxie jako tyto se změní v eliptickou galaxii.

Je pravděpodobné, že NGC 4567 a NGC 4568 se budou posléze podobat jejich blízké sousedce Messier 89, což je eliptická galaxie, která rovněž sídlí v kupě galaxií v souhvězdí Panny.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci.news

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NGC 4567 a NGC 4568, Motýlí galaxie, Kolize spirálních galaxií


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »