Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Snímek splývajících spirálních galaxií naznačuje, co čeká Mléčnou dráhu

Snímek splývajících spirálních galaxií naznačuje, co čeká Mléčnou dráhu

Dvojice interagujících spirálních galaxií NGC 4568 (dole) a NGC 4567 (nahoře)
Autor: International Gemini Observatory

Astronomové pomocí pozemního dalekohledu Gemini North, jednoho z dvojice dalekohledů International Gemini Observatory, pořídili nádhernou fotografii dvojice interagujících spirálních galaxií NGC 4567 a NGC 4568, které se nakonec spojí a vytvoří jedinou eliptickou galaxii. Stane se tak zhruba za 500 miliónů roků. Podobný osud čeká Mléčnou dráhu a galaxii v Andromedě M31.

NGC 4567 a NGC 4568 je dvojice spirálních galaxií bez příčky, která se nachází ve vzdálenosti zhruba 60 miliónů světelných roků a jejíž poloha se promítá do souhvězdí Panny. Tyto galaxie – s přezdívkou Motýlí galaxie nebo též Siamská dvojčata – jsou na počátku kolize a postupujícího vzájemného splynutí.

V současné době jsou centra galaxií NGC 4567 a NGC 4568 od sebe vzdálena asi 20 000 světelných roků a každá galaxie si stále ještě zachovává svůj původní tvar větrníku.

Jakmile se tyto galaxie spojí navzájem a splynou v jeden objekt, vzájemné působení jejich gravitačních sil spustí intenzivní tvorbu hvězd a dramaticky zdeformuje jejich kdysi vznešené struktury.

V průběhu miliónů roků budou galaxie opakovaně prolétávat jedna kolem druhé ve stahujících se smyčkách, budou vytahovat velké proudy hvězd a plynů do té doby, než se jejich jednotlivé struktury důkladně promíchají a z chaosu vzejde jediná, v podstatě sférická galaxie. V tomto okamžiku bude většina plynu a prachu v této soustavě spotřebována nebo vyvržena pryč.

Toto splynutí je rovněž ukázkou toho, co nastane, až se Mléčná dráha a její nejbližší velká sousední galaxie M31 v souhvězdí Andromedy zhruba za 5 miliard roků srazí.

Galaxie NGC 4568 s vyznačením polohy supernovy SN 2020fqv Autor: International Gemini Observatory
Galaxie NGC 4568 s vyznačením polohy supernovy SN 2020fqv
Autor: International Gemini Observatory
Jasná oblast v centru rozsáhlého spirálního ramene galaxie NGC 4568 je slábnoucí dosvit supernovy – známé jako SN 2020fqv – která byla pozorována v roce 2020.

Na základě kombinace pozorování za několik uplynulých desetiletí a počítačových simulací mají nyní astronomové přesvědčivé důkazy, že kolidující spirální galaxie jako tyto se změní v eliptickou galaxii.

Je pravděpodobné, že NGC 4567 a NGC 4568 se budou posléze podobat jejich blízké sousedce Messier 89, což je eliptická galaxie, která rovněž sídlí v kupě galaxií v souhvězdí Panny.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci.news

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NGC 4567 a NGC 4568, Motýlí galaxie, Kolize spirálních galaxií


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »