Galaxii M 104 se říká Sombrero, podle jejího tvaru. Trochu připomíná mexický klobouk se širokým okrajem. Obrázek zveřejněný při příležitosti Dne Vesmíru (Space Day), který se dnes slaví v USA, je výsledkem společného pozorování dvou kosmických teleskopů. Hubblův teleskop fotografoval Sombrero ve viditelném světle, Spitzerův teleskop přidal pozorování v infračerveném záření.
Výrazný okraj Sombrera tvoří prachový prstenec obsahující horké mladé hvězdy. Prach, který je zahaluje, pohlcuje jejich ultrafialové záření a viditelné světlo, a proto září v infračerveném oboru. Takováto překotná aktivita v celé galaxii se většinou objevuje v důsledku gravitační potyčky s jinou, zpravidla menší galaxií. Malá galaxie bývá tou větší nenávratně pohlcena, ale vyvolá v ní tlakové vlny, jež vedou k přechodnému zvýšení hvězdné porodnosti. To by mohl, ale také nemusel, být případ galaxie M 104 Sombrero, jež je jednou ze 75 galaxií zařazených do projektu sledování blízkých galaxií Spitzerovým infračerveným kosmickým teleskopem s cílem studovat vznik hvězd v různých typech galaxií.
Ačkoli je galaxie Sombrero menší než Mléčná dráha, patří spíš mezi ty velké. Její průměr činí přibližně 50 tisíc světelných roků a její hmotnost odhadujeme na 800 miliard Sluncí. Nachází se na jižním okraji kupy galaxií v Panně. Od nás ji dělí vzdálenost 28 miliónů světelných roků. Jako mlhavý obláček je dobře vidět i malým dalekohledem.
Spitzerův teleskop spolu s Hubblovým teleskopem, rentgenovou observatoří Chandra a již neexistující Comptonovou gama observatoří patří do skupiny velkých kosmických observatoří NASA. Pojmenován je po astronomovi, jehož koncepce dalekohledu na oběžné dráze vedla až k vypuštění Hubblova teleskopu před 15 lety.
Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.
Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista
Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když
Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Jasná hvězda při pravém okraji nese katalogové označení 67 Leonis (4.77 Vmag).