Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Spitzer a Hubble společně pozorovali Sombrero
Veselý Jan Vytisknout článek

Spitzer a Hubble společně pozorovali Sombrero

m104_spitzer.jpg
Galaxii M 104 se říká Sombrero, podle jejího tvaru. Trochu připomíná mexický klobouk se širokým okrajem. Obrázek zveřejněný při příležitosti Dne Vesmíru (Space Day), který se dnes slaví v USA, je výsledkem společného pozorování dvou kosmických teleskopů. Hubblův teleskop fotografoval Sombrero ve viditelném světle, Spitzerův teleskop přidal pozorování v infračerveném záření.

Výrazný okraj Sombrera tvoří prachový prstenec obsahující horké mladé hvězdy. Prach, který je zahaluje, pohlcuje jejich ultrafialové záření a viditelné světlo, a proto září v infračerveném oboru. Takováto překotná aktivita v celé galaxii se většinou objevuje v důsledku gravitační potyčky s jinou, zpravidla menší galaxií. Malá galaxie bývá tou větší nenávratně pohlcena, ale vyvolá v ní tlakové vlny, jež vedou k přechodnému zvýšení hvězdné porodnosti. To by mohl, ale také nemusel, být případ galaxie M 104 Sombrero, jež je jednou ze 75 galaxií zařazených do projektu sledování blízkých galaxií Spitzerovým infračerveným kosmickým teleskopem s cílem studovat vznik hvězd v různých typech galaxií.

Ačkoli je galaxie Sombrero menší než Mléčná dráha, patří spíš mezi ty velké. Její průměr činí přibližně 50 tisíc světelných roků a její hmotnost odhadujeme na 800 miliard Sluncí. Nachází se na jižním okraji kupy galaxií v Panně. Od nás ji dělí vzdálenost 28 miliónů světelných roků. Jako mlhavý obláček je dobře vidět i malým dalekohledem.

Spitzerův teleskop spolu s Hubblovým teleskopem, rentgenovou observatoří Chandra a již neexistující Comptonovou gama observatoří patří do skupiny velkých kosmických observatoří NASA. Pojmenován je po astronomovi, jehož koncepce dalekohledu na oběžné dráze vedla až k vypuštění Hubblova teleskopu před 15 lety.

Zdroj: www.spitzer.caltech.edu
Převzato: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »