Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Srážka Galaxie s vodíkovým oblakem

Srážka Galaxie s vodíkovým oblakem

cloud-collision.jpg
Směrem k naší Mléčné dráze se přibližuje obrovský oblak plynného vodíku. Ke srážce by mohlo dojít asi za 40 miliónů let a pro naši Galaxii by to znamenalo mohutné exploze hvězdných formací.

Nová studie astronomů na radiové observatoři NRAO (National Radio Astronomy Observatory, Green Bank, Západní Virginie) ukázala neobvyklý, protáhlý vodíkový oblak, který míří k Mléčné dráze, s níž by se měl srazit za 20 až 40 miliónů let. „Čelo tohoto mraku již ovlivňuje náš galaktický plyn,“ řekl Felix „Jay“ Lochman (NRAO). Objev presentoval na 211. mítingu American Astronomical Society (Austin, Texas, 7. – 11. ledna 2008).

„Smith's Cloud“ je pojmenován po americké astronomce Gail Smith(ové), která ho objevila již v roce 1963 na radiových mapách neutrálního vodíku. Uviděla protáhlý objekt o průměru 15° (30 průměrů Měsíce v úplňku). Byl zřetelně oddělený od naší Galaxie a ležel jižně od galaktického centra. „Pokud bychom tenhle oblak mohli pozorovat na vlastní oči, byl by to velmi působivý objekt na noční obloze,“ řekl Lockman. „Na obloze by dokázal zakrýt téměř celé souhvězdí Oriona.“ Smith's Cloud o šířce 2 500 světelných let a délce 11 000 světelných let leží ve vzdálenosti 8 000 světelných let od našeho galaktického disku. Podle Lockmana protáhlý tvar je důsledkem „slapových sil způsobených gravitací Mléčné dráhy“. Může dojít i k roztrhání oblaku, ale zatím to vypadá, že drží pohromadě.

Lockman ještě dodal: „Pokud víme, je tvořen pouze plynem – zatím v něm nikdo nenašel jedinou hvězdu.“ Chladný plyn vysílá pouze radiové záření, žádné viditelné světlo, proto ho nemůžeme „přímo“ pozorovat.

Astronomové se snaží zjistit původ tohoto vodíkového oblaku. „Co je zvláštní, je jeho umístění a k jeho malé rozloze i jeho rychlost,“ vysvětluje Lockman. Některé současné studie obvykle řadí tento objekt mezi ostatní tzv. vysokorychlostní mraky, které obklopují Mléčnou dráhu. „Jednou z teorií vysokorychlostních mraků je, že se jedná o zbytky po formování naší Galaxie.“ Lockman navrhuje, že Smith's Cloud je „tulák“, který nebyl využit při stavbě naší Mléčné dráhy nebo byl „odvlečen“ z galaxie sousední.

collision.jpg
Desítky let po objevu chyběly jakékoliv podrobnosti a nevědělo se, jestli mrak patří k Mléčné dráze; a jestli se oblak k naší Galaxii přibližuje nebo se od ní vzdaluje. Teprve detailní výzkum vodíku pomocí 100m radioteleskopu GBT (Green Bank Telescope, NSF), podrobný rozbor radiového spektra a Dopplerova posunu spektrálních čar ukázal, že mrak „chvátá“ směrem k Mléčné dráze rychlostí větší než 870 000 km/h (240 km/s) a do naší Galaxie narazí pod úhlem 45° za méně než 40 miliónů let. (Kredit: Bill Saxton, NRAO/AUI/NS a GBT)

Po přidáním nového plynu do Galaxie se spustí obrovské výbuchy hvězdných formací. Oblast srážky bude až několik miliónů let vypadat jako kosmický ohňostroj při oslavě Nového roku, kdy bude do vesmíru vyletovat obrovský počet „petad“. Tým je přesvědčen, že ke kolizi dojde v poloze asi 90° před Sluncem a ve větší vzdálenosti od galaktického centra než leží naše Sluneční soustava.

„Je to překrásný objekt,“ řekl Lockman. Jeho tvar („kometární mlhovina“) dokazuje, že Smith's Cloud již zasáhl plyn v okrajových částech naší Galaxie. „A tento tlak na vnější atmosféru naší Mléčné dráhy jsme schopni pozorovat,“ ještě dodal.

Uvodní obrázek: Radiový snímek Smith’s Cloud ve falešných barvách pořízený GBT. Kredit: Bill Saxton, NRAO/AUI/NS a GBT

Zdroj: www.nrao.edu




O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »