Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Srážka Galaxie s vodíkovým oblakem

Srážka Galaxie s vodíkovým oblakem

cloud-collision.jpg
Směrem k naší Mléčné dráze se přibližuje obrovský oblak plynného vodíku. Ke srážce by mohlo dojít asi za 40 miliónů let a pro naši Galaxii by to znamenalo mohutné exploze hvězdných formací.

Nová studie astronomů na radiové observatoři NRAO (National Radio Astronomy Observatory, Green Bank, Západní Virginie) ukázala neobvyklý, protáhlý vodíkový oblak, který míří k Mléčné dráze, s níž by se měl srazit za 20 až 40 miliónů let. „Čelo tohoto mraku již ovlivňuje náš galaktický plyn,“ řekl Felix „Jay“ Lochman (NRAO). Objev presentoval na 211. mítingu American Astronomical Society (Austin, Texas, 7. – 11. ledna 2008).

„Smith's Cloud“ je pojmenován po americké astronomce Gail Smith(ové), která ho objevila již v roce 1963 na radiových mapách neutrálního vodíku. Uviděla protáhlý objekt o průměru 15° (30 průměrů Měsíce v úplňku). Byl zřetelně oddělený od naší Galaxie a ležel jižně od galaktického centra. „Pokud bychom tenhle oblak mohli pozorovat na vlastní oči, byl by to velmi působivý objekt na noční obloze,“ řekl Lockman. „Na obloze by dokázal zakrýt téměř celé souhvězdí Oriona.“ Smith's Cloud o šířce 2 500 světelných let a délce 11 000 světelných let leží ve vzdálenosti 8 000 světelných let od našeho galaktického disku. Podle Lockmana protáhlý tvar je důsledkem „slapových sil způsobených gravitací Mléčné dráhy“. Může dojít i k roztrhání oblaku, ale zatím to vypadá, že drží pohromadě.

Lockman ještě dodal: „Pokud víme, je tvořen pouze plynem – zatím v něm nikdo nenašel jedinou hvězdu.“ Chladný plyn vysílá pouze radiové záření, žádné viditelné světlo, proto ho nemůžeme „přímo“ pozorovat.

Astronomové se snaží zjistit původ tohoto vodíkového oblaku. „Co je zvláštní, je jeho umístění a k jeho malé rozloze i jeho rychlost,“ vysvětluje Lockman. Některé současné studie obvykle řadí tento objekt mezi ostatní tzv. vysokorychlostní mraky, které obklopují Mléčnou dráhu. „Jednou z teorií vysokorychlostních mraků je, že se jedná o zbytky po formování naší Galaxie.“ Lockman navrhuje, že Smith's Cloud je „tulák“, který nebyl využit při stavbě naší Mléčné dráhy nebo byl „odvlečen“ z galaxie sousední.

collision.jpg
Desítky let po objevu chyběly jakékoliv podrobnosti a nevědělo se, jestli mrak patří k Mléčné dráze; a jestli se oblak k naší Galaxii přibližuje nebo se od ní vzdaluje. Teprve detailní výzkum vodíku pomocí 100m radioteleskopu GBT (Green Bank Telescope, NSF), podrobný rozbor radiového spektra a Dopplerova posunu spektrálních čar ukázal, že mrak „chvátá“ směrem k Mléčné dráze rychlostí větší než 870 000 km/h (240 km/s) a do naší Galaxie narazí pod úhlem 45° za méně než 40 miliónů let. (Kredit: Bill Saxton, NRAO/AUI/NS a GBT)

Po přidáním nového plynu do Galaxie se spustí obrovské výbuchy hvězdných formací. Oblast srážky bude až několik miliónů let vypadat jako kosmický ohňostroj při oslavě Nového roku, kdy bude do vesmíru vyletovat obrovský počet „petad“. Tým je přesvědčen, že ke kolizi dojde v poloze asi 90° před Sluncem a ve větší vzdálenosti od galaktického centra než leží naše Sluneční soustava.

„Je to překrásný objekt,“ řekl Lockman. Jeho tvar („kometární mlhovina“) dokazuje, že Smith's Cloud již zasáhl plyn v okrajových částech naší Galaxie. „A tento tlak na vnější atmosféru naší Mléčné dráhy jsme schopni pozorovat,“ ještě dodal.

Uvodní obrázek: Radiový snímek Smith’s Cloud ve falešných barvách pořízený GBT. Kredit: Bill Saxton, NRAO/AUI/NS a GBT

Zdroj: www.nrao.edu




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »