Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Toulavá supermasivní černá díra objevena ve vzdálené spirální galaxii

Toulavá supermasivní černá díra objevena ve vzdálené spirální galaxii

Fotografie spirální galaxie SDSS J043703.67+245606.8, v jejímž středu „putuje“ supermasivní černá díra
Autor: Sloan Digital Sky Survey

Při použití radioteleskopu Arecibo a dalekohledu Gemini astronomové detekovali stěhovavou supermasivní černou díru v galaxii pojmenované SDSS J043703.67+245606.8 (zkráceně J0437+2456). Hvězdný ostrov J0437+2456 je spirální galaxií typu Sb, která je od Země vzdálena přibližně 230 miliónů světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Býka. Supermasivní černá díra, která byla poprvé detekována v roce 2018, má hmotnost zhruba tři milióny hmotností Slunce.

Nepředpokládali jsme, že se dospělé supermasivní černé díry budou stěhovat; obvykle jsou spokojeny prostě s tím, že posedávají na místě,“ říká Dominic Pesce, astronom na Harvard & Smithsonian Center for Astrophysics. „Jsou tak těžké, že je obtížné s nimi vůbec pohnout. Vezměte v úvahu, jak velmi obtížné je kopnutím uvést do pohybu bowlingovou kouli v porovnání s fotbalovým míčem. Supermasivní černá díra v tomto případě představující bowlingovou kouli je několik miliónkrát hmotnější než Slunce. Její uvedení do pohybu by vyžadovalo velmi mohutné kopnutí.“

Při použití pozorování z radioteleskopu Arecibo a dalekohledu Gemini potvrdili Dominic Pesce a jeho spolupracovníci počáteční odhalení. Zjistili, že supermasivní černá díra v objektu J0437+2456 se pohybuje rychlostí přibližně 177 000 kilometrů za hodinu (tj. asi 49 km/s). Avšak co způsobilo tento její rychlý pohyb, není známo.

Možná zde pozorujeme následky splynutí dvou supermasivních černých děr,“ říká Jim Condon, radioastronom na National Radio Astronomy Observatory (NRAO). „Následek takového splynutí může udělit nově zrozené černé díře zpětný ráz a my můžeme pozorovat ´při činu´ její pohyb napříč galaxií.“ Avšak je zde ještě jedna, snad dokonce mnohem více vzrušující možnost: černá díra může být součástí binárního systému. Takové systémy by sice měly být vzácné, podle vědců však mohou existovat.

Navzdory všem očekáváním, ve skutečnosti astronomové měli problémy identifikovat jasně příklady binárních supermasivních černých děr,“ říká Dominic Pesce. „Co by mohlo být pozorováno v objektu J0437+2456, je jedna z černých děr v takovém páru, s další zbývající černou dírou ukrytou před našimi rádiovými pozorováními, protože je zde nedostatek maserové emise.“

Pro výzkum si astronomové vybrali galaxie, jejichž supermasivní černé díry mají v akrečním disku pohlcované hmoty velké množství vody. Když voda v akrečním disku krouží kolem černé díry, tak vzniká astrofyzikální maser, v tomto případě paprsek rádiových vln, který připomíná laser. Pozemská síť radioteleskopů s technologií VLBI (Very Long Baseline Interferometry) dokáže s pomocí maseru velmi přesně změřit pohyb dotyčné černé díry, který pak lze porovnat s pohybem galaxie.

Článek byl publikován v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] cfa.harvard.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: SDSS J043703.67+245606.8, Toulavá černá díra, Supermasivní černá díra


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas

Kométa C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Geminy EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Pixinsight, Adobe photoshop 177x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, master darks, master darkflats 2.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »