Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Trpasličí galaxie a skrytá hmota

Trpasličí galaxie a skrytá hmota

Trpasličí galaxie NGC 4449 a hvězdný proud
Trpasličí galaxie NGC 4449 a hvězdný proud
V hvězdném proudu, který se nachází v halo blízké trpasličí galaxie NGC 4449 s vybuchujícími hvězdami, se podařilo na kvalitní fotografii rozlišit jednotlivé hvězdné objekty. Snímek byl pořízen pomocí japonského dalekohledu Subaru o průměru 8,2 m ve spojení s kamerou Suprime-Cam.

Skrytá hmota … Její existence započala v okamžiku velkého třesku (Big Bangu), tedy v okamžiku vzniku vesmíru. V jejím objetí se formovaly a vyvíjely jednotlivé galaxie. Jestliže sečteme dohromady všechny složky hmoty obsažené v libovolné existující galaxii, odvodíme tak její hmotnost, avšak její gravitační účinky můžeme vysvětlit pouze na základě přítomnosti záhadných subatomárních částic. Bylo by snadné se domnívat, že ve větších galaxiích se nachází větší množství skryté hmoty. Nové výzkumy však ukazují, že tomu tak není. Trpasličí galaxie mají dokonce větší zastoupení skryté hmoty než jejich větší protějšky. Ačkoliv trpasličí galaxie jsou nejběžnější ze všech, víme toho o nich jen velmi málo - pouze to, že mohou pohlcovat jedna druhou. Vstupme tedy do objeveného hvězdného proudu …

"Několik mých dřívějších snímků zachycuje vzhled fosilních pozůstatků pradávných společenství, jako jsou slabé hvězdné řeky nazývané slapové proudy. Tyto hvězdné proudy jsou drobné útržky malých trpasličích galaxií, které byly gravitačně odtrženy při pohlcování větší galaxií, kolem níž obíhají," říká astrofotograf R. Jay Gabany. "Z teorie vyplývá, že trpasličí galaxie se rovněž spojují, k čemuž stále ještě dochází. Avšak doposud nebyl získán žádný zřejmý fotografický důkaz nebo podrobnější pozorování spojování malých galaxií."

Příkladem je NGC 4449, malá nepravidelná trpasličí galaxie, která je velmi podobná Velkému Magellanovu oblaku, průvodci naší Galaxie. Co ji dělá pro astronomy tak zajímavou, je přítomnost několika tisícovek horkých modrých hvězd a červených hmotných oblastí zaplňujících prostor hustými oblaky prachu. Nejedná se pouze o vznikající nové hvězdy … jde doslova o explozivní (překotné) formování hvězd.

"Na publikované fotografii je malá trpasličí galaxie NGC 4449, která je od nás vzdálena 12,5 miliónu světelných roků. Na obloze ji najdeme v souhvězdí Honících psů na severní polokouli. Galaxie je přibližně stejně velká jako průvodce naší Galaxie - satelitní galaxie Velké Magellanovo mračno. Avšak NGC 4449 je mnohem vzdálenější a probíhá v ní mimořádný hvězdný boom - epizoda, pro kterou je charakteristické formování nových hvězd nezměrnou rychlostí," říká Jay Gabany. "Tento snímek je mimořádný, protože je na něm zachycena první trpasličí galaxie, o které víme, že její součástí je i slapový proud hvězd. Proto představuje první detailně studovaný vzorek trpasličí galaxie, splývající s obdobně malým hvězdným systémem. Profesionální astronomové rovněž očekávali, že splývání obou objektů může přispět k překotné tvorbě nových hvězd uvnitř galaxie NGC 4449, což se potvrdilo."

Výzkum uskutečněný týmem astronomů, jehož vedoucím je Dr. David Martinez-Delgado, přinesl některé velmi zajímavé výsledky a jejich článek byl přijat k publikování v časopise Astrophysical Journal Letters. Ačkoliv teorie studené skryté hmoty předpovídá splývání a interakci mezi trpasličími galaxiemi, zde je první pozorovatelský důkaz, že tento způsob slučování v blízkém vesmíru stále ještě probíhá.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »