Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Třpytivé drahokamy v kulové hvězdokupě M 9

Třpytivé drahokamy v kulové hvězdokupě M 9

Kulová hvězdokupa M 9 na snímku z HST
Kulová hvězdokupa M 9 na snímku z HST
Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil velmi detailní snímky vzdáleného objektu Messier 9 (zkráceně M 9), což je kulová hvězdokupa nacházející se poblíž centra naší Galaxie. Tato "koule" hvězd je příliš slabá na to, abychom ji mohli spatřit pouhým okem, bez dalekohledu. Avšak HST zde rozlišil více než 250 000 jednotlivých zářících hvězd.

Kulovou hvězdokupu M 9, jejíž fotografie je publikována v úvodu článku, tvoří obrovské množství hvězd soustředěných do objektu tvaru koule. Najdeme ji ve vzdálenosti 25 000 světelných roků od Země, v blízkosti centra naší Galaxie. Nachází se tak blízko jejího středu, kde gravitační síly nepatrně deformují (protahují) tvar hvězdokupy.

Kulové hvězdokupy jsou tvořeny nejstaršími hvězdami v naší Galaxii. Zrodily se v okamžiku, kdy stáří vesmíru představovalo pouze zlomek jeho současného věku. Jsou tedy mnohem starší než Slunce - přibližně dvakrát - což znamená, že hvězdy v kulové hvězdokupě M 9 mají také jiné složení. Jsou mnohem méně obohaceny o těžší prvky než Slunce.

Zejména prvky velmi důležité pro pozemský život, jako je například kyslík a uhlík, a také kovy, které vytvářejí jádro naší planety, jsou v kulových hvězdokupách zastoupeny velmi vzácně, stejně tak i ve hvězdokupě M 9. Je tomu tak proto, neboť těžší prvky byly ve vesmíru vytvářeny postupně v jádrech hvězd a při jejich explozích v podobě supernov rozptýleny do okolí. Když vznikaly hvězdy tvořící hvězdokupu M 9, ve stavebním materiálu se nacházelo jen velmi malé množství těžších prvků.

Kulovou hvězdokupu M 9 objevil v roce 1764 francouzský astronom Charles Messier. Při pozorování nejvýkonnějším dalekohledem té doby nerozlišil v uvedené hvězdokupě žádné hvězdy. Proto Messier pojmenoval objekt, který viděl pouze jako slabou rozmazanou šmouhu, jako "nebula" (mlhovina). Teprve mnohem později další astronomové, především William Herschel, rozlišili v této "mlhovině" jednotlivé hvězdy a zjistili, že se ve skutečnosti jedná o hvězdokupu.

Rozdíl mezi vybavením, které měl k dispozici Charles Messier a prostředky dnešních astronomů, je obrovský. Na snímcích z HST, které v největším rozlišení zachycují kulovou hvězdokupu M 9, je možné rozlišit jednotlivé hvězdy, z nichž většina je natěsnána v centru hvězdokupy. Více než 250 000 z nich je úhledně seskupeno na snímku, který byl pořízen kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) umístěnou na palubě HST.

Snímky z HST také zřetelně ukazují, že hvězdy mají odlišné barvy. Barvy hvězd přímo závisí na jejich teplotě: čím je hvězda červenější - tím je chladnější a čím je více zbarvena do modra - tím je teplejší. Na snímku hvězdokupy M 9, pořízeném prostřednictvím HST, je vidět velké rozpětí teplot hvězd prostřednictvím široké palety jejich barev.

Zdroj: www.spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2017 K2 (PANSTARRS)

Snímek komety C/2017 K2 (PANSTARRS) v souhvězdí Hadonoše. Rozměry obrázku jsou 40 x 40 obloukových minut, proti originálu 2x zmenšen, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 2.435 au, od Slunce 3.148 au. Silný svit Měsíce a vysoká oblačnost.

Další informace »