Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Úchvatná M 31 i známé sloupy stvoření z HST

Úchvatná M 31 i známé sloupy stvoření z HST

Mlhovina M 16 v souhvězdí Štítu, detail sloupů stvoření verze 2015 HST Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Mlhovina M 16 v souhvězdí Štítu, detail sloupů stvoření verze 2015 HST
Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Hubbleův vesmírný dalekohled oslaví v dubnu 25 let od vypuštění na oběžnou dráhu. Již v těchto týdnech ovšem můžeme obdivovat nádherné obrazy, které jsou k tomuto výročí postupně pořizovány a uvolňovány na veřejnost. Dnes se zaměříme na dva úchvatné záběry. První je nové provedení detailu Orlí mlhoviny a jejích sloupů stvoření, což je vůbec jeden z nejznámějších snímků. Dále pak půjde o bezprecedentní detaily velké galaxie M 31 v Andromedě.

M 16, známá jako "orlí mlhovina", je viditelná v letním souhvězdí Hada poblíž hranic Střelce a Štítu severně od středu Mléčné dráhy. Jedná se o jednu z nejjasnějších emisních mlhovin. Název napovídá, že připomíná letícího orla a emisní zase, že září především v červené barvě emisí vodíku H-alfa. Takové záření vzniká díky hvězdám, které v mlhovině vznikly a jejich světlo nutí mlhovinu zářit. Hubbleův dalekohled pořídil v roce 1995 jeden ze zřejmě nejznámnějších obrázků vůbec, tzv. "sloupy stvoření", což je detailní pohled do středu této mlhoviny. K 25. výročí pak byl uvolněn snímek nový, širší, který dobře demonstruje, o kolik byl dalekohled za těch 25 let vylepšen díky čtyřem servisním návštěvám raketoplánu.


Detail mlhoviny M 16, sloupy stvoření na snímku v roce 2015

Druhý snímek je neméně úchvatný a zabírá část velké galaxie v souhvězdí Andromedy. V Messierově katalogu je známa pod číslem 31 a je jistě také dobře známo, že jde o nejvzdálenější pouhým okem pohodlně viditelný objekt na obloze. Světlo galaxii opustilo asi před 2,5 milióny let, v době, kdy snad začali v Africe první lidé chodit po dvou končetinách.

M 31 v Andromedě, celý snímek HST 2015 Autor: NASA, ESA, J. Dalcanton (University of Washington, USA), B. F. Williams (University of Washington, U
M 31 v Andromedě, celý snímek HST 2015
Autor: NASA, ESA, J. Dalcanton (University of Washington, USA), B. F. Williams (University of Washington, U
Zdaleka nejúchvatnější je možnost zvětšit si snímek až do největších detailů. Tato verze je k dispozici pod odkazem na této stránce. Snímek je úchvatný tím, že na snímku lze vidět jednotlivé hvězdy i ve středových partiích. Nejkrásnější jsou ale vnější části, kde vidíme jednak oblasti vzniku nových hvězd, nebo právě vzniklé otevřené hvězdokupy, ale sem tam i hvězdokupu kulovou. Pochopitelně občas je na snímku vidět i hvězda z naší Galaxie (Mléčné dráhy), tu poznáme podle křížů držáku sekundárního zrcátka. Pak tam ale také vidíme prosvítající vzdálené galaxie. Když počátkem 20. století Edwin Hubble pomocí tehdy největšího dalekohledu rozlišil tuto galaxii (tehdy ještě "velkou mlhovinu") na hvězdy a dokonce našel pulsující Cefeidy, byl to obrovský krok pro poznání vesmíru, protože Hubble mohl říci, jak asi daleko tento objekt je a navíc, že nejde o mlhovinu, ale že jde o vzdálenou Mléčnou dráhu. Snímky HST nám ovšem názorně dokázaly, že to tak opravdu je.


Detaily snímku M 31 v Andromedě s popisky


Okrajová oblast galaxie, vlevo oblast vzniku hvězd, vpravo kulová hvězdokupa


Vnitřní oblasti, i před prachovými mračny je vidět spousty hvězd

Zdroje:

Hubblesite: porovnání staré a nové fotografie M 16
Hubblesite: nová fotografie M 16
Spacetelescope.org: snímek M 31
Hubble25th.org




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: M 16, M 31


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »