Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Ultrahluboký pohled do vesmíru

Ultrahluboký pohled do vesmíru

hudf_hst_big.jpg
Astronomové ze Space Telescope Science Institute (STSI) uveřejnili "nejhlubší" pohled do viditelného vesmíru, dosažený za existence lidstva. Snímek byl nazván HUDF (Hubble Ultra Deep Field). Byl pořízen pomocí Hubblova kosmického teleskopu (HST) během expozice trvající jeden milión sekund. Na snímku jsou zachyceny galaxie, které se objevily krátce po velkém třesku a kdy první hvězdy začaly "osvětlovat" vesmír. Fotografie může nabídnout nový pohled na to, jaké typy objektů existovaly ve vesmíru v jeho počátcích.

Historicky nový pohled do prostorových i časových hlubin vesmíru vznikl ve skutečnosti ze dvou samostatných snímků, které pořídily dvě kamery na HST: Advanced Camera for Surveys (ACS) a Near Infrared Camera and Multi-object Spectrometer (NICMOS). Oba snímky odhalily galaxie, které jsou příliš slabé na to, aby byly spatřeny pozemními dalekohledy nebo pomocí HST při jeho posledním "hlubokém" pohledu v letech 1995 a 1998. Kombinací snímků se podařilo objevit galaxie, které vznikaly v období 400 miliónů až 800 miliónů roků po velkém třesku (tomu odpovídá jejich červený posuv z = 7 až 10).

HUDF.jpg
Na získané fotografii HUDF je zobrazeno přibližně 10 000 galaxií. Při pohledu nejvýkonnějšími pozemními dalekohledy je tato oblast relativně prázdná (proto byla také vybrána ke snímkování pomocí HST, aby blízké galaxie "nepřekážely" pohledu do velkých vzdáleností). Na obloze představuje tato fotografie oblast o průměru jedné desetiny měsíčního úplňku a nachází se v souhvězdí Fornax (Chemická pec).

Na výsledném obrázku, pořízeném kamerou ACS a který "smontoval" dohromady Anton Koekemoer z STSI, je patrno velké množství galaxií nejrůznějších tvarů, rozměrů a barev. Kromě známých klasických spirálních a eliptických galaxií zde nalezneme celou "zoologickou zahradu" podivných galaxií.

Kamera ACS, umístěná na HST v březnu 2002 během poslední servisní mise, má dvakrát větší zorné pole a větší citlivost než starší kamera WFPC-2, instalovaná při servisní misi v roce 1993. Kamera NICMOS může zaregistrovat ještě vzdálenější objekty, protože pozoruje v oblasti infračerveného záření. A v rozpínajícím se vesmíru se záření vzdálených galaxií posouvá ke konci spektra s delšími vlnovými délkami. Kamera ACS proto není schopna zaznamenat galaxie z doby, kdy stáří vesmíru činilo méně než 800 miliónů roků (z = 7), zatímco kamera NICMOS zaregistrovala galaxie z období, kdy vesmír byl starý pouze 400 miliónů roků (z = 12).

Na závěr ještě několik zajímavých poznámek ke snímku HUDF:

  • Na fotografii jsou zachyceny objekty slabší než 30 mag.
  • Snímek je složen z 800 jednotlivých expozic - vždy 2 expozice byly pořizovány na jednom oběhu HST kolem Země.
  • Snímkování bylo prováděno během 400 oběhů HST kolem Země v období od 24. 9. 2003 do 16. 1. 2004.
  • Zmíněných 800 expozic představuje úhrnnou dobu 1 milión sekund = 11,3 dne čistého pozorovacího času.
  • Průměrná expozice trvala 21 minut.
  • Na snímku se zobrazilo 10 000 galaxií.
  • Pokud by stáří vesmíru bylo 50 let, pak by jej HUDF zachytil ve stáří 2 až 3 roky.
  • Při expozici byly použity 4 filtry: modrý, zelený, červený a pro blízkou infračervenou oblast.
  • Průměr vyfotografované části oblohy je asi jedna desetina průměru měsíčního úplňku. Celá obloha má plochu 12,7miliónkrát větší. Obdobně detailní průzkum celé oblohy by trval téměř 1 milión roků nepřetržitého sledování.

Publikováním tohoto unikátního snímku dali astronomové jasně najevo, jak zdatného pomocníka v HST mají a jaká by byla škoda ukončit jeho činnost v důsledku zrušení servisních misí raketoplánu.

Zdroj: spaceflight.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »