Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Ultrahluboký pohled do vesmíru

Ultrahluboký pohled do vesmíru

hudf_hst_big.jpg
Astronomové ze Space Telescope Science Institute (STSI) uveřejnili "nejhlubší" pohled do viditelného vesmíru, dosažený za existence lidstva. Snímek byl nazván HUDF (Hubble Ultra Deep Field). Byl pořízen pomocí Hubblova kosmického teleskopu (HST) během expozice trvající jeden milión sekund. Na snímku jsou zachyceny galaxie, které se objevily krátce po velkém třesku a kdy první hvězdy začaly "osvětlovat" vesmír. Fotografie může nabídnout nový pohled na to, jaké typy objektů existovaly ve vesmíru v jeho počátcích.

Historicky nový pohled do prostorových i časových hlubin vesmíru vznikl ve skutečnosti ze dvou samostatných snímků, které pořídily dvě kamery na HST: Advanced Camera for Surveys (ACS) a Near Infrared Camera and Multi-object Spectrometer (NICMOS). Oba snímky odhalily galaxie, které jsou příliš slabé na to, aby byly spatřeny pozemními dalekohledy nebo pomocí HST při jeho posledním "hlubokém" pohledu v letech 1995 a 1998. Kombinací snímků se podařilo objevit galaxie, které vznikaly v období 400 miliónů až 800 miliónů roků po velkém třesku (tomu odpovídá jejich červený posuv z = 7 až 10).

HUDF.jpg
Na získané fotografii HUDF je zobrazeno přibližně 10 000 galaxií. Při pohledu nejvýkonnějšími pozemními dalekohledy je tato oblast relativně prázdná (proto byla také vybrána ke snímkování pomocí HST, aby blízké galaxie "nepřekážely" pohledu do velkých vzdáleností). Na obloze představuje tato fotografie oblast o průměru jedné desetiny měsíčního úplňku a nachází se v souhvězdí Fornax (Chemická pec).

Na výsledném obrázku, pořízeném kamerou ACS a který "smontoval" dohromady Anton Koekemoer z STSI, je patrno velké množství galaxií nejrůznějších tvarů, rozměrů a barev. Kromě známých klasických spirálních a eliptických galaxií zde nalezneme celou "zoologickou zahradu" podivných galaxií.

Kamera ACS, umístěná na HST v březnu 2002 během poslední servisní mise, má dvakrát větší zorné pole a větší citlivost než starší kamera WFPC-2, instalovaná při servisní misi v roce 1993. Kamera NICMOS může zaregistrovat ještě vzdálenější objekty, protože pozoruje v oblasti infračerveného záření. A v rozpínajícím se vesmíru se záření vzdálených galaxií posouvá ke konci spektra s delšími vlnovými délkami. Kamera ACS proto není schopna zaznamenat galaxie z doby, kdy stáří vesmíru činilo méně než 800 miliónů roků (z = 7), zatímco kamera NICMOS zaregistrovala galaxie z období, kdy vesmír byl starý pouze 400 miliónů roků (z = 12).

Na závěr ještě několik zajímavých poznámek ke snímku HUDF:

  • Na fotografii jsou zachyceny objekty slabší než 30 mag.
  • Snímek je složen z 800 jednotlivých expozic - vždy 2 expozice byly pořizovány na jednom oběhu HST kolem Země.
  • Snímkování bylo prováděno během 400 oběhů HST kolem Země v období od 24. 9. 2003 do 16. 1. 2004.
  • Zmíněných 800 expozic představuje úhrnnou dobu 1 milión sekund = 11,3 dne čistého pozorovacího času.
  • Průměrná expozice trvala 21 minut.
  • Na snímku se zobrazilo 10 000 galaxií.
  • Pokud by stáří vesmíru bylo 50 let, pak by jej HUDF zachytil ve stáří 2 až 3 roky.
  • Při expozici byly použity 4 filtry: modrý, zelený, červený a pro blízkou infračervenou oblast.
  • Průměr vyfotografované části oblohy je asi jedna desetina průměru měsíčního úplňku. Celá obloha má plochu 12,7miliónkrát větší. Obdobně detailní průzkum celé oblohy by trval téměř 1 milión roků nepřetržitého sledování.

Publikováním tohoto unikátního snímku dali astronomové jasně najevo, jak zdatného pomocníka v HST mají a jaká by byla škoda ukončit jeho činnost v důsledku zrušení servisních misí raketoplánu.

Zdroj: spaceflight.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »