Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Ultramasivní černá díra objevena v eliptické galaxii Holmberg 15A

Ultramasivní černá díra objevena v eliptické galaxii Holmberg 15A

Obří supermasivní černá díra v představě výtvarníka
Autor: NASA/JPL-Caltech

Astronomové využívající dalekohled Evropské jižní observatoře ESO s názvem VLT (Very Large Telescope) objevili obrovskou černou díru ukrývající se v centru objektu Holmberg 15A, což je superobří eliptická galaxie, která je centrálním a dominantním členem kupy galaxií pojmenované Abell 85. Hmotnost této černé díry se odhaduje na 40 miliard hmotností Slunce.

Astronomové již dlouho vědí o této třídě největších černých děr, které dostaly označení supermasivní černé díry. Typicky takovéto objekty, které se nacházejí v centrech velkých galaxií, dosahují hmotnosti v rozmezí 100 000 až 10 miliard hmotností Slunce. Avšak centrální galaxie uvnitř obří kupy galaxií Abell 85 obsahuje gigantickou černou díru s hmotností zcela jistě převyšující výše uvedený limit 10 miliard slunečních hmotností.

Astronomové referovali o černé díře takové velikosti jako o ultramasivní černé díře a doposud je známo pouze několik takovýchto potvrzených exemplářů.

Eliptická galaxie Holmberg 15A vzdálená od Země 700 miliónů světelných roků Autor: Juan P. Madrid & Carlos J. Donzelli, doi: 10.3847/0004-637X/819/1/50
Eliptická galaxie Holmberg 15A vzdálená od Země 700 miliónů světelných roků
Autor: Juan P. Madrid & Carlos J. Donzelli, doi: 10.3847/0004-637X/819/1/50
Nově objevená ultramasivní černá díra se ukrývá uvnitř objektu Holmberg 15A, což je superobří eliptická galaxie nacházející se v centru kupy galaxií Abell 85 obsahující více než 500 galaxií. Od Země ji dělí asi 700 miliónů světelných roků. Černou díru objevil astronom Kianusch Mehrgan se svými spolupracovníky z Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics and University Observatory Munich.

Získali jsme širokoúhlá spektroskopická data z Holmberg 15A, nejjasnější galaxie v centru kupy galaxií Abell 85, pořízená spektrometrem MUSE (Multi-Unit Spectroscopic Explorer) na dalekohledu VLT ve dnech 16. 11. 2017 a 10. 8. 2018,“ říká Kianusch Mehrgan.

Ultramasivní černá díra uvnitř galaxie Holmberg 15 A má odhadovanou hmotnost asi 40miliardkrát vyšší, než je hmotnost Slunce.

Jedná se o černou díru s největší hmotností určenou na základě přímé dynamické detekce ve známém vesmíru,“ dodávají astronomové.

Ve skutečnosti je zhruba dvakrát hmotnější než černá díra v galaxii NGC 4889 s odhadovanou hmotností 21 miliard hmotností Slunce nebo černá díra v galaxii NGC 1600 s hmotností 17 miliard Sluncí. Nově objevená černá díra je nejen nejhmotnější známou černou dírou, ale je také 4 až 9krát větší, než jak velkou bychom předpokládali podle hmotnosti hvězd v galaktické výduti.

Práce byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: ESO/VLT, Holmberg 15A, Ultramasivní černá díra


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »