Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Ultramasivní černá díra objevena v eliptické galaxii Holmberg 15A

Ultramasivní černá díra objevena v eliptické galaxii Holmberg 15A

Obří supermasivní černá díra v představě výtvarníka
Autor: NASA/JPL-Caltech

Astronomové využívající dalekohled Evropské jižní observatoře ESO s názvem VLT (Very Large Telescope) objevili obrovskou černou díru ukrývající se v centru objektu Holmberg 15A, což je superobří eliptická galaxie, která je centrálním a dominantním členem kupy galaxií pojmenované Abell 85. Hmotnost této černé díry se odhaduje na 40 miliard hmotností Slunce.

Astronomové již dlouho vědí o této třídě největších černých děr, které dostaly označení supermasivní černé díry. Typicky takovéto objekty, které se nacházejí v centrech velkých galaxií, dosahují hmotnosti v rozmezí 100 000 až 10 miliard hmotností Slunce. Avšak centrální galaxie uvnitř obří kupy galaxií Abell 85 obsahuje gigantickou černou díru s hmotností zcela jistě převyšující výše uvedený limit 10 miliard slunečních hmotností.

Astronomové referovali o černé díře takové velikosti jako o ultramasivní černé díře a doposud je známo pouze několik takovýchto potvrzených exemplářů.

Eliptická galaxie Holmberg 15A vzdálená od Země 700 miliónů světelných roků Autor: Juan P. Madrid & Carlos J. Donzelli, doi: 10.3847/0004-637X/819/1/50
Eliptická galaxie Holmberg 15A vzdálená od Země 700 miliónů světelných roků
Autor: Juan P. Madrid & Carlos J. Donzelli, doi: 10.3847/0004-637X/819/1/50
Nově objevená ultramasivní černá díra se ukrývá uvnitř objektu Holmberg 15A, což je superobří eliptická galaxie nacházející se v centru kupy galaxií Abell 85 obsahující více než 500 galaxií. Od Země ji dělí asi 700 miliónů světelných roků. Černou díru objevil astronom Kianusch Mehrgan se svými spolupracovníky z Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics and University Observatory Munich.

Získali jsme širokoúhlá spektroskopická data z Holmberg 15A, nejjasnější galaxie v centru kupy galaxií Abell 85, pořízená spektrometrem MUSE (Multi-Unit Spectroscopic Explorer) na dalekohledu VLT ve dnech 16. 11. 2017 a 10. 8. 2018,“ říká Kianusch Mehrgan.

Ultramasivní černá díra uvnitř galaxie Holmberg 15 A má odhadovanou hmotnost asi 40miliardkrát vyšší, než je hmotnost Slunce.

Jedná se o černou díru s největší hmotností určenou na základě přímé dynamické detekce ve známém vesmíru,“ dodávají astronomové.

Ve skutečnosti je zhruba dvakrát hmotnější než černá díra v galaxii NGC 4889 s odhadovanou hmotností 21 miliard hmotností Slunce nebo černá díra v galaxii NGC 1600 s hmotností 17 miliard Sluncí. Nově objevená černá díra je nejen nejhmotnější známou černou dírou, ale je také 4 až 9krát větší, než jak velkou bychom předpokládali podle hmotnosti hvězd v galaktické výduti.

Práce byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: ESO/VLT, Holmberg 15A, Ultramasivní černá díra


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »