Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Umírající hvězdy znemožňují vznik planet

Umírající hvězdy znemožňují vznik planet

Soustava antén radioteleskopu ALMA Autor: NRAO
Soustava antén radioteleskopu ALMA
Autor: NRAO
Mlhovina v Oriónu je domovem několika stovek mladých hvězd a dokonce i mladých protohvězd označovaných jako proplydy. Část z těchto vznikajících soustav spěje ke vzniku planet, zatímco v jiných soustavách je jejich stavební materiál – prach a plyn – vyfoukáván pryč nelítostným ultrafialovým zářením, produkovaným horkými hmotnými hvězdami spektrální třídy O, které se nacházejí v blízkém okolí.

Astronomové z Kanady a USA využili nový velký radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) ke studiu často smrtícího vztahu mezi velmi svítícími hvězdami typu O a blízkými protohvězdami v mlhovině v souhvězdí Orióna. Získaná data odhalila, že protohvězdy ve vzdálenosti do 0,1 světelného roku (tj. asi 960 miliard kilometrů) od hvězd typu O jsou „odsouzeny k záhubě“ a jejich kokony (zámotky) budou „svlečeny“ z prachu a plynu během několika miliónů roků, tedy mnohem rychleji, než jsou schopny se zde zformovat případné planety.

„Hvězdy spektrální třídy O, které mají ve skutečnosti monstrózní rozměry v porovnání se Sluncem, emitují obrovské množství ultrafialového záření, což může nadělat paseku při vývoji mladých planetárních soustav,“ poznamenává Rita K. Mann, astronomka National Research Council of Canada, Victoria, hlavní autorka článku publikovaného v odborném časopise Astrophysical Journal. „Pomocí radioteleskopu ALMA jsme spatřili několik desítek hvězdných embryí (zárodků) s potenciální možností vzniku planet. Vůbec poprvé jsme objevili jasné důkazy toho, že protoplanetární disky zde jsou ničeny vlivem intenzivního záření blízkých hvězd.“

Většina hvězd podobných Slunci (pokud ne všechny) se zrodila v „přelidněných“ hvězdných porodnicích podobných té v Oriónu. Během několika miliónů roků se ze zrníček prachu a zásob plynu postupně vytvářejí větší a hutnější tělesa. Tyto nenarušené systémy se nakonec vyvinou do hvězdných soustav s planetami – velkými i malými – a budou nasměrovány pryč z místa zrodu. Stanou se tak součástí hvězdné populace Galaxie.

Astronomové předpokládají, že hmotné hvězdy s krátkou dobou života uvnitř velkého mezihvězdného oblaku jsou nezbytné pro pokračující procesy vzniku hvězd. Na konci svého krátkého života explodují jako supernovy, přičemž obohatí okolní prostředí prachem a těžkými prvky, které budou využity při tvorbě budoucích generací stálic. Tyto exploze rovněž poskytnou nezbytný impuls pro nastartování další etapy vzniku hvězd a planet. Avšak zatímco budou jasně zářit, mohou tyto hmotné hvězdy zcela zničit vznikající planety v případě, že se rodící planetární soustavy nacházejí velice blízko.

Horké hvězdy mohou zničit vznikající planetární soustavy Autor: NRAO/AUI/NSF, B. Saxton
Horké hvězdy mohou zničit vznikající planetární soustavy
Autor: NRAO/AUI/NSF, B. Saxton
„Hmotné hvězdy jsou horké a několiksetkrát svítivější než Slunce,“ říká James Di Francesco, rovněž pracovník National Research Council of Canada. „Jejich energetické protony mohou rychle narušit strukturu blízkého protoplanetárního disku v důsledku zvýšení teploty, vymést část přítomného plynu a tím snížit jejich zásoby.“ Nová pozorování pomocí radioteleskopu ALMA umožnila detekovat do té doby nezobrazené proplydy; v podstatě došlo ke zdvojnásobení počtu známých protoplanetárních disků objevených v této oblasti například pomocí HST. Radioteleskop ALMA rovněž mohl nahlédnout do jejich nitra, hluboko pod jejich povrch a určit skutečné rozměry a hmotnosti proplydů.

Zkombinováním s výzkumy na základě pozorování pomocí radioteleskopu Submillimeter Array (SMA) na Havaji astronomové zjistili, že každá protohvězda obklopená extrémním UV zářením blízké hmotné hvězdy by měla pozbýt velkou část materiálu protoplanetárního disku ve velmi krátké době. Takovéto proplydy si udrží pouze část (polovinu či méně) hmotnosti nezbytné pro vytvoření jedné planety velikosti Jupiteru. Za hranicí zhruba 0,1 světelného roku, kde již nepůsobí daleké ultrafialové záření tak intenzivně, vědci pozorovali široký rozsah hmotností disků obsahujících zhruba od jedné do 80 hmotností planety Jupiter.

„Sečteno a podtrženo, naše výzkumy pomocí radioteleskopu ALMA napovídají, že oblasti uvnitř extrémního UV záření jsou naprosto rizikové pro vznik planet. V dostatečné vzdálenosti však je možné objevit místa s příznivým prostředím,“ říká Rita K. Mann. „Tato práce je opravdu špičkou ledovce toho, co nám mohou přinést budoucí pozorování pomocí radioteleskopu ALMA. Doufáme, že nakonec pochopíme, jak obvyklé či neobvyklé jsou ve vesmíru planetární systémy, jako je naše Sluneční soustava.“

Na obrázku je umělecká představa, jak mohou vypadat dva tzv. proplydy (nebo protohvězdy) poblíž hmotné hvězdy spektrální třídy O. Bližší proplyd vyvrhuje v důsledku intenzivního záření hvězdy prach a plyn představující stavební materiál pro vznik planet. Vzdálenější proplyd (nahoře uprostřed) je schopen si udržet schopnost vytvoření planet.

Zdroj: phys.org/news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



9. vesmírný týden 2021

9. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 3. do 7. 3. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasný Mars, který prochází pod hvězdokupou Plejády. Taky je vidět planeta Uran a planetka Vesta, která bude v opozici. Večer se dá také spatřit kužel zvířetníkového světla. Merkur je v západní elongaci, viditelný snad na denní obloze. Perseverance úspěšně testuje kamery a další přístroje na povrchu Marsu. Očekáváme start rakety Falcon 9 už v noci na pondělí. Týden bohatý na starty raket právě ukončuje výstup astronautů z ISS. Před 45 lety zasáhla Veněra 3 jako první umělé těleso Venuši, bohužel nefunkční.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2021 A2.

Kometa C/2021 A2. Rozměry obrázku jsou 15 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa procházela souhvězdím Vozky.

Další informace »