Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Unikátní a velmi krásná galaxie NGC 1097

Unikátní a velmi krásná galaxie NGC 1097

NGC1097.jpg
Astronomové Evropské jižní observatoře (ESO) pořídili fotografii galaxie NGC 1097, která se nachází na jižní obloze v souhvězdí Fornax (Chemická pec). Od Země ji dělí vzdálenost 45 miliónů světelných let. Jedná se o poměrně jasnou spirální galaxii typu SBb, která je k nám natočena tak, že ji vidíme v celé její kráse. Její jasnost dosahuje 9,5 mag. V malém dalekohledu je vidět jako jasná oválná skvrna.

Fotografie byla pořízena v noci z 9./10. prosince 2004 pomocí čtyřkanálového spektrografu VIMOS (Visible Multi-Object Spectrograph), instalovaného na jeden ze čtveřice dalekohledů VLT (Very Large Telescope). Tento dalekohled s objektivem o průměru 8,3 m se jmenuje Melipal. Galaxie NGC 1097 má velmi komplikovanou strukturu; jedná se v mnoha ohledech o velmi zajímavý útvar.

Jak je vidět na této překvapující fotografii, kolem středu galaxie NGC 1097 se nachází "roztrhaný" prstenec, tvořený jasnými skvrnami, který obklopuje poměrně jasné galaktické jádro. Rozměry těchto jasných skvrnek dosahují v průměru 750 až 2000 světelných let. Jedná se pravděpodobně o obří bubliny ionizovaného vodíku (tzv. H II oblasti), vznikající působením intenzivního záření masivních hvězd. Existence těchto jasných skvrn naznačuje, že k velmi energetickým výbuchům hvězd zde docházelo zcela nedávno.

NGC 1097 je také známa jako příklad třídy galaxií s označením LINER (Low-Ionization Nuclear Emission Region Galaxies). Objekty tohoto typu se vyznačují nízkou světelností aktivního galaktického jádra (Active Galactic Nuclei - AGN). Jejich záření vzniká přeměnou hmoty (plynu a hvězd), padající na centrální černou díru.

V jádru galaxie NGC 1097 se nachází supermasivní černá díra, jejíž hmotnost činí několik desítek miliónů hmotností Slunce. Je to přinejmenším 10krát více, než činí hmotnost černé díry v centru naší Galaxie. Avšak vzhledem k této enormně vysoké hmotnosti černé díry je celková svítivost jádra galaxie NGC 1097 poměrně nízká. To znamená, že černá díra "drží přísnou dietu" - v jejím okolí se zřejmě nachází jen velmi malé množství plynů a hvězd, které by mohla pohltit.

Jak je patrno na fotografii, galaxie NGC 1097 má malého průvodce. Jedná se o galaxii s označením NGC 1097A, která se nachází ve vzdálenosti 42 000 světelných let od středu větší galaxie. Existují důkazy o tom, že galaxie NGC 1097 a NGC 1097A spolu navzájem v nedávné minulosti interagovaly.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »