Unikátní a velmi krásná galaxie NGC 1097
Fotografie byla pořízena v noci z 9./10. prosince 2004 pomocí čtyřkanálového spektrografu VIMOS (Visible Multi-Object Spectrograph), instalovaného na jeden ze čtveřice dalekohledů VLT (Very Large Telescope). Tento dalekohled s objektivem o průměru 8,3 m se jmenuje Melipal. Galaxie NGC 1097 má velmi komplikovanou strukturu; jedná se v mnoha ohledech o velmi zajímavý útvar.
Jak je vidět na této překvapující fotografii, kolem středu galaxie NGC 1097 se nachází "roztrhaný" prstenec, tvořený jasnými skvrnami, který obklopuje poměrně jasné galaktické jádro. Rozměry těchto jasných skvrnek dosahují v průměru 750 až 2000 světelných let. Jedná se pravděpodobně o obří bubliny ionizovaného vodíku (tzv. H II oblasti), vznikající působením intenzivního záření masivních hvězd. Existence těchto jasných skvrn naznačuje, že k velmi energetickým výbuchům hvězd zde docházelo zcela nedávno.
NGC 1097 je také známa jako příklad třídy galaxií s označením LINER (Low-Ionization Nuclear Emission Region Galaxies). Objekty tohoto typu se vyznačují nízkou světelností aktivního galaktického jádra (Active Galactic Nuclei - AGN). Jejich záření vzniká přeměnou hmoty (plynu a hvězd), padající na centrální černou díru.
V jádru galaxie NGC 1097 se nachází supermasivní černá díra, jejíž hmotnost činí několik desítek miliónů hmotností Slunce. Je to přinejmenším 10krát více, než činí hmotnost černé díry v centru naší Galaxie. Avšak vzhledem k této enormně vysoké hmotnosti černé díry je celková svítivost jádra galaxie NGC 1097 poměrně nízká. To znamená, že černá díra "drží přísnou dietu" - v jejím okolí se zřejmě nachází jen velmi malé množství plynů a hvězd, které by mohla pohltit.
Jak je patrno na fotografii, galaxie NGC 1097 má malého průvodce. Jedná se o galaxii s označením NGC 1097A, která se nachází ve vzdálenosti 42 000 světelných let od středu větší galaxie. Existují důkazy o tom, že galaxie NGC 1097 a NGC 1097A spolu navzájem v nedávné minulosti interagovaly.
Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
