Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vědci objevili příčinu světla u černé díry

Vědci objevili příčinu světla u černé díry

rentgenové spektrum dvojhvizdného systému GRO J1655-40 (eerná díra a normální hvizda)
rentgenové spektrum dvojhvizdného systému GRO J1655-40 (eerná díra a normální hvizda)
Tým astronomů pod vedením University v Michiganu možná ví, jak černé díry rozsvěcují vesmír. Nová data z rentgenové observatoře Chandra poprvé ukázala, že klíčem k tomuto velmi jasnému a překvapujícímu světlu je silné magnetické pole.

Odhaduje se, že až polovina z celkového množství záření ve vesmíru od Velkého třesku až do současnosti, pochází z materiálu, který "padá" do superhmotných černých děr, včetně kvasarů, nejjasnějších známých objektů. Po desetiletí se vědci snažili pochopit, jak černé díry, nejtmavší objekty vesmíru, mohou generovat tak obrovské množství záření.

Nová rentgenová data z Chandry se jako první snaží ukázat, co tento proces řídí: magnetické pole. Chandra pozorovala systém černé díry (černá díra a její souputník - hvězda) v naší Galaxii, známý jako GRO J1655-40 (zkráceně J1655), kde černá díra vytahuje materiál z druhé hvězdy do disku.

"Podle mezigalaktických kritérií je J1655 na našem dvorku, tak ji můžeme použít jako model pro pochopení, jak pracují všechny černé díry, včetně těch největších v kvasarech," řekl Jon Miller (University of Michigan) pro časopis Nature.

Pokud plyn v disku u černé díry ztrácí energii, rychle se stáčí směrem k černé díře a během této cesty generuje světlo. Vědci si už dlouho mysleli, že tato magnetická pole mohou řídit tuto energetickou ztrátu, která vzniká třením v plynu a poháněním větru v disku. Samozřejmě při zachování momentu hybnosti.

Millerův tým použil spektra z Chandry, vlastně množství rentgenového záření (X-ray) různých energií, a ukázal, že rychlost a hustota větru v disku J1655 odpovídá počítačových simulacím a prognózám pro větry řízené magnetickým polem.

"V roce 1973 přišli teoretici s myšlenkou, že magnetická pole mohou řídit generování světla černých děr," řekl spoluautor John Raymond z CfA (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, Massachusetts). "Nyní, o 30 let později, možná konečně máme důkaz."

Hlubší pochopení, jak černým dírám přirůstá hmota, přivede astronomy i k dalším vlastnostem černých děr, včetně toho, jak rostou.

"Právě tak jako lékaři chtějí rozumět příčinám nemocí a ne jenom jejich příznakům, také astronomové se pokoušejí porozumět tomu, co způsobuje jevy, které pozorují ve vesmíru," řekl spoluautor Danny Steeghs, také z CfA. "Pochopíme-li, co způsobuje materiál padající do černé díry a jak se uvolňuje energie, můžeme také zjistit, co to způsobuje u dalších důležitých objektů."

Kromě přirůstání disků kolem černých děr, magnetická pole mohou hrát důležitou roli i v discích kolem mladých hvězd podobných Slunci, u nichž se formují planety, stejně jako u extrémně hustých objektů, nazvaných neutronové hvězdy.

Obrázek:
Rentgenové spektrum dvojhvězdného systému GRO J1655-40 (černá díra a normální hvězda) naznačuje, že plyn zahřátý na mnoho miliónů stupňů, víří kolem černé díry. Jak ilustrace ukazuje, velká část horkého plynu se spirálovitě stáčí směrem do nitra černé díry (do akrečního disku), ale až 30% je odfouknuto. Credit: Illustration: NASA/CXC/M.Weiss; X-ray Spectrum: NASA/CXC/U.Michigan/J.Miller et al.
Další snímky a animace.

Zdroj: www.sciencedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova V488sge

Nova 488sge v naší galaxii dalekohledem Seestar30

Další informace »