Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vědci objevili příčinu světla u černé díry

Vědci objevili příčinu světla u černé díry

rentgenové spektrum dvojhvizdného systému GRO J1655-40 (eerná díra a normální hvizda)
rentgenové spektrum dvojhvizdného systému GRO J1655-40 (eerná díra a normální hvizda)
Tým astronomů pod vedením University v Michiganu možná ví, jak černé díry rozsvěcují vesmír. Nová data z rentgenové observatoře Chandra poprvé ukázala, že klíčem k tomuto velmi jasnému a překvapujícímu světlu je silné magnetické pole.

Odhaduje se, že až polovina z celkového množství záření ve vesmíru od Velkého třesku až do současnosti, pochází z materiálu, který "padá" do superhmotných černých děr, včetně kvasarů, nejjasnějších známých objektů. Po desetiletí se vědci snažili pochopit, jak černé díry, nejtmavší objekty vesmíru, mohou generovat tak obrovské množství záření.

Nová rentgenová data z Chandry se jako první snaží ukázat, co tento proces řídí: magnetické pole. Chandra pozorovala systém černé díry (černá díra a její souputník - hvězda) v naší Galaxii, známý jako GRO J1655-40 (zkráceně J1655), kde černá díra vytahuje materiál z druhé hvězdy do disku.

"Podle mezigalaktických kritérií je J1655 na našem dvorku, tak ji můžeme použít jako model pro pochopení, jak pracují všechny černé díry, včetně těch největších v kvasarech," řekl Jon Miller (University of Michigan) pro časopis Nature.

Pokud plyn v disku u černé díry ztrácí energii, rychle se stáčí směrem k černé díře a během této cesty generuje světlo. Vědci si už dlouho mysleli, že tato magnetická pole mohou řídit tuto energetickou ztrátu, která vzniká třením v plynu a poháněním větru v disku. Samozřejmě při zachování momentu hybnosti.

Millerův tým použil spektra z Chandry, vlastně množství rentgenového záření (X-ray) různých energií, a ukázal, že rychlost a hustota větru v disku J1655 odpovídá počítačových simulacím a prognózám pro větry řízené magnetickým polem.

"V roce 1973 přišli teoretici s myšlenkou, že magnetická pole mohou řídit generování světla černých děr," řekl spoluautor John Raymond z CfA (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, Massachusetts). "Nyní, o 30 let později, možná konečně máme důkaz."

Hlubší pochopení, jak černým dírám přirůstá hmota, přivede astronomy i k dalším vlastnostem černých děr, včetně toho, jak rostou.

"Právě tak jako lékaři chtějí rozumět příčinám nemocí a ne jenom jejich příznakům, také astronomové se pokoušejí porozumět tomu, co způsobuje jevy, které pozorují ve vesmíru," řekl spoluautor Danny Steeghs, také z CfA. "Pochopíme-li, co způsobuje materiál padající do černé díry a jak se uvolňuje energie, můžeme také zjistit, co to způsobuje u dalších důležitých objektů."

Kromě přirůstání disků kolem černých děr, magnetická pole mohou hrát důležitou roli i v discích kolem mladých hvězd podobných Slunci, u nichž se formují planety, stejně jako u extrémně hustých objektů, nazvaných neutronové hvězdy.

Obrázek:
Rentgenové spektrum dvojhvězdného systému GRO J1655-40 (černá díra a normální hvězda) naznačuje, že plyn zahřátý na mnoho miliónů stupňů, víří kolem černé díry. Jak ilustrace ukazuje, velká část horkého plynu se spirálovitě stáčí směrem do nitra černé díry (do akrečního disku), ale až 30% je odfouknuto. Credit: Illustration: NASA/CXC/M.Weiss; X-ray Spectrum: NASA/CXC/U.Michigan/J.Miller et al.
Další snímky a animace.

Zdroj: www.sciencedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »