Very Large Telescope (VLT) se zaměřil na galaxii Messier 61
Autor: ESO/PHANGS
Použitím přístroje MUSE (Multi-Unit Spectroscopic Explorer) na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO v Chile astronomové pořídili nádherný snímek spirální galaxie s příčkou Messier 61 (zkráceně M61). Zaznamenali tak místa intenzivní tvorby nových hvězd, která na snímku působí jako zlatavé korálky navlečené na jednotlivá spirální ramena. Galaxie je podobně velká jako naše Mléčná dráha a pro astronomy je proto velmi zajímavá – umožňuje jim porovnávat své teorie s tím, co přímo pozorujeme ve vesmíru.
Hvězdný ostrov M61 se nachází ve vzdálenosti přibližně 52,5 miliónu světelných roků od Země a jeho poloha se promítá do souhvězdí Panny. Galaxie se zdánlivou jasností 10,2 magnitudy je nejsnadněji pozorovatelná v průběhu měsíce května a může být viditelná i při použití malého dalekohledu. Messier 61 má zhruba velikost naší Galaxie – Mléčné dráhy – s průměrem přibližně 100 000 světelných roků.
Tato galaxie byla později zařazena i do dalších katalogů jako NGC 4303, LEDA 40001 a IRAS 12194+0444. O její objev se zasloužil italský astronom Barnaba Oriani 5. 5. 1779. Francouzský astronom Charles Messier ji zaznamenal ve stejnou noc jako Oriani, avšak omylem ji považoval za prolétající kometu.
„Messier 61 je jedním z největších galaktických členů kupy galaxií v Panně (Virgo Cluster),“ říkají ke své fotografii astronomové z ESO. „Galaxie s mimořádně vysokým množstvím nově zrozených hvězd byla astronomy použita jako laboratoř k lepšímu porozumění právě tomuto úchvatnému jevu vzniku hvězd.“
K tvorbě hvězd dochází v případě, když se začnou oblaka chladného prachu smršťovat. Intenzivní záření nově vzniklých hvězd zahřívá a ionizuje zbývající okolní plyn. Ionizovaný plyn začne zářit a působit jako maják pokračující tvorby hvězd. Na této úžasné fotografii jakoby poseté drahokamy zářivého plynu můžeme pozorovat galaxii M61 jako zlatý vír. Zlatavá záře je výsledkem kombinace pozorování na rozdílných vlnových délkách. Oblaka ionizovaného plynného kyslíku, vodíku a síry jsou zobrazena modrou, zelenou a červenou barvou.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
