Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmírný kolaps

Vesmírný kolaps

Nepředstavujme si, že žijeme v mladém vesmíru. Podle dvou amerických profesorůje vesmír Uprostřed doby svého trvání.

Navdory současným pozorováním tvrdí profesor Andrei Linde a jeho žena ze Standfordské univerzity,že rozpínání vesmíru v relativně krátké době přejde v smršťování.

Toto tvrzení zakládají na novém pojetí "temné energie", která podstatným způsobem ovlivňuje vývoj vesmíru.

Ostrovy umírajících hvězd

V roce 1998 dva týmy astronomů objevily, že se vesmír rozpíná mnohem rychleji, než sepředpokládalo. Tato zjištění byla založena na pozorování supernov - explodujících hvězd,jejichž exploze můžeme sledovat i z velmi vzdálených koutů vesmíru.

K vysvětlení této hádanky astronomové oživili Einsteinovu ideu, který zdánlivě prázdný vesmír vyplnilenergií vakua, někdy také zvanou "temnou energií", která vše odstrkuje od sebe.

Stále se zrychlující rozpínání vesmíru znamená temnou a osamělou budoucnost pro všechny galaxie.Všechny galaxie se od sebe vzdálí velmi daleko a stanou se osamělými ostrovy umírajících hvězd.Ve vzdálené budoucnosti nebudou pozorovatelné ani nejbližší galaxie.

V průběhu času všechny hvězdy zeslábnou a zanechají za sebou chladnoucí zbytky a mrznoucí planety.Po miliardách let vše "spolknou" černé díry.

Naše galaxie by se stala osamělým ostrovem hvězd v temném vesmíru za přibližně 150 miliard let.

Současné teorie tvrdí, že rozpínání se stále zrychluje. Tvrzení o relativně blízkém počátku smršťováníje tedy velice překvapující. Nový pohled na osud vesmíru popírá teorii o "tepelné smrti" vesmíru.

Předurčeni k zániku

Nový přístup nepopírá rozpínání vesmíru, ale tvrdí, že rozpínání se zpomalí a postupně přejde vesmršťování. To vše "pouze" za 10-20 miliard let.

Profesoři společně zpracovali dvě studie, které naznačují, že vesmírný "velký křach" je možný i navzdorysoučasným pozorováním rozpínajícího se vesmíru. Professor Linde říká: "Vesmír může být předurčen ke kolapsu a zmizení".

Dle profesora Linde a profesorky Kallosh se mohou vlastnosti temné energiezměnit způsobem, který vykompenzuje její vliv. Professor Linde: "Objevili jsme, ženěkteré nejlepší přístupy popisy chování temné energie předpovídají její plynulou změnuv negativní energii, což povede ke smršťování vesmíru."

Střední věk

Pro upřesnění uveďme, že o věk vesmíru se odhaduje na 14 miliard let,takže dle odhadu ze Standfordu se nyní nachází ve středním věku.

Na závěr je to tedy dobrá zpráva. Stále máme dostatek času zjistit,zda se to stane.

Zdroj : BBC




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »