Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmírný kolaps

Vesmírný kolaps

Nepředstavujme si, že žijeme v mladém vesmíru. Podle dvou amerických profesorůje vesmír Uprostřed doby svého trvání.

Navdory současným pozorováním tvrdí profesor Andrei Linde a jeho žena ze Standfordské univerzity,že rozpínání vesmíru v relativně krátké době přejde v smršťování.

Toto tvrzení zakládají na novém pojetí "temné energie", která podstatným způsobem ovlivňuje vývoj vesmíru.

Ostrovy umírajících hvězd

V roce 1998 dva týmy astronomů objevily, že se vesmír rozpíná mnohem rychleji, než sepředpokládalo. Tato zjištění byla založena na pozorování supernov - explodujících hvězd,jejichž exploze můžeme sledovat i z velmi vzdálených koutů vesmíru.

K vysvětlení této hádanky astronomové oživili Einsteinovu ideu, který zdánlivě prázdný vesmír vyplnilenergií vakua, někdy také zvanou "temnou energií", která vše odstrkuje od sebe.

Stále se zrychlující rozpínání vesmíru znamená temnou a osamělou budoucnost pro všechny galaxie.Všechny galaxie se od sebe vzdálí velmi daleko a stanou se osamělými ostrovy umírajících hvězd.Ve vzdálené budoucnosti nebudou pozorovatelné ani nejbližší galaxie.

V průběhu času všechny hvězdy zeslábnou a zanechají za sebou chladnoucí zbytky a mrznoucí planety.Po miliardách let vše "spolknou" černé díry.

Naše galaxie by se stala osamělým ostrovem hvězd v temném vesmíru za přibližně 150 miliard let.

Současné teorie tvrdí, že rozpínání se stále zrychluje. Tvrzení o relativně blízkém počátku smršťováníje tedy velice překvapující. Nový pohled na osud vesmíru popírá teorii o "tepelné smrti" vesmíru.

Předurčeni k zániku

Nový přístup nepopírá rozpínání vesmíru, ale tvrdí, že rozpínání se zpomalí a postupně přejde vesmršťování. To vše "pouze" za 10-20 miliard let.

Profesoři společně zpracovali dvě studie, které naznačují, že vesmírný "velký křach" je možný i navzdorysoučasným pozorováním rozpínajícího se vesmíru. Professor Linde říká: "Vesmír může být předurčen ke kolapsu a zmizení".

Dle profesora Linde a profesorky Kallosh se mohou vlastnosti temné energiezměnit způsobem, který vykompenzuje její vliv. Professor Linde: "Objevili jsme, ženěkteré nejlepší přístupy popisy chování temné energie předpovídají její plynulou změnuv negativní energii, což povede ke smršťování vesmíru."

Střední věk

Pro upřesnění uveďme, že o věk vesmíru se odhaduje na 14 miliard let,takže dle odhadu ze Standfordu se nyní nachází ve středním věku.

Na závěr je to tedy dobrá zpráva. Stále máme dostatek času zjistit,zda se to stane.

Zdroj : BBC




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »