Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmírný kolaps

Vesmírný kolaps

Nepředstavujme si, že žijeme v mladém vesmíru. Podle dvou amerických profesorůje vesmír Uprostřed doby svého trvání.

Navdory současným pozorováním tvrdí profesor Andrei Linde a jeho žena ze Standfordské univerzity,že rozpínání vesmíru v relativně krátké době přejde v smršťování.

Toto tvrzení zakládají na novém pojetí "temné energie", která podstatným způsobem ovlivňuje vývoj vesmíru.

Ostrovy umírajících hvězd

V roce 1998 dva týmy astronomů objevily, že se vesmír rozpíná mnohem rychleji, než sepředpokládalo. Tato zjištění byla založena na pozorování supernov - explodujících hvězd,jejichž exploze můžeme sledovat i z velmi vzdálených koutů vesmíru.

K vysvětlení této hádanky astronomové oživili Einsteinovu ideu, který zdánlivě prázdný vesmír vyplnilenergií vakua, někdy také zvanou "temnou energií", která vše odstrkuje od sebe.

Stále se zrychlující rozpínání vesmíru znamená temnou a osamělou budoucnost pro všechny galaxie.Všechny galaxie se od sebe vzdálí velmi daleko a stanou se osamělými ostrovy umírajících hvězd.Ve vzdálené budoucnosti nebudou pozorovatelné ani nejbližší galaxie.

V průběhu času všechny hvězdy zeslábnou a zanechají za sebou chladnoucí zbytky a mrznoucí planety.Po miliardách let vše "spolknou" černé díry.

Naše galaxie by se stala osamělým ostrovem hvězd v temném vesmíru za přibližně 150 miliard let.

Současné teorie tvrdí, že rozpínání se stále zrychluje. Tvrzení o relativně blízkém počátku smršťováníje tedy velice překvapující. Nový pohled na osud vesmíru popírá teorii o "tepelné smrti" vesmíru.

Předurčeni k zániku

Nový přístup nepopírá rozpínání vesmíru, ale tvrdí, že rozpínání se zpomalí a postupně přejde vesmršťování. To vše "pouze" za 10-20 miliard let.

Profesoři společně zpracovali dvě studie, které naznačují, že vesmírný "velký křach" je možný i navzdorysoučasným pozorováním rozpínajícího se vesmíru. Professor Linde říká: "Vesmír může být předurčen ke kolapsu a zmizení".

Dle profesora Linde a profesorky Kallosh se mohou vlastnosti temné energiezměnit způsobem, který vykompenzuje její vliv. Professor Linde: "Objevili jsme, ženěkteré nejlepší přístupy popisy chování temné energie předpovídají její plynulou změnuv negativní energii, což povede ke smršťování vesmíru."

Střední věk

Pro upřesnění uveďme, že o věk vesmíru se odhaduje na 14 miliard let,takže dle odhadu ze Standfordu se nyní nachází ve středním věku.

Na závěr je to tedy dobrá zpráva. Stále máme dostatek času zjistit,zda se to stane.

Zdroj : BBC




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »