Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vnější halo naší Galaxie rotuje v protisměru

Vnější halo naší Galaxie rotuje v protisměru

milky-halo.jpg
Galaktické halo – sférická část naší Galaxie - není jednotná, ale skládá ze dvou částí, které vůči sobě rotují opačnými směry.

Galaxie má husté téměř kulovité jádro, v němž jsou hvězdy „natěsnány“ a obíhají velmi rychle okolo centrální černé díry. Jádro obklopuje velký plochý disk se spirálními rameny. Dodnes v této části vznikají nové hvězdy. Naše Slunce leží v jednom z těchto ramen. Celá Galaxii je „zahalena“ do galaktického halo - symetrická kulová složka, sahající do vzdálenost asi 155 až 180 tisíc světelných let, v němž se nacházejí velmi staré hvězdy. Hvězdy se zde pohybují neperiodicky a jejich zástupce najdeme i v okolí Slunce (náhodně prolétají rovinou Galaxie). To už astronomové věděli.

Ale nyní objevili, že vnější část naší Galaxie se skládá ze dvou částí - vnějšího a vnitřního halo, které vůči sobě rotují opačnými směry.

„Při výzkumu pohybu a chemického složení hvězd, jsme uviděli, že vnitřní a vnější halo je zcela odlišné. Pravděpodobně vznikaly různým způsobem a v různých časech,“ řekla Daniela Carollo (Osservatorio Astronomico di Torino a Australian National University).

Detaily objevu, založené na pozorování 20 000 hvězd v rámci programu Sloana Digital Sky Survey, byly publikovány 12. prosince v Nature.

Hlavní galaktický disk, kde je i domov našeho Slunce, se otáčí průměrnou rychlostí 800 000 km/h (220 km/s). Tento disk je obklopen tzv. vnitřním halo, které se pohybuje stejným směrem, rychlostí asi 80 000 km/h (22 km/s). Vnější halo, oblast o velmi malé hustotě, rotuje opačně, rychlostí asi 160 000 km/h (44 km/s). Jeho průměr je asi 65 000 světelných let, ale může sahat i do vzdálenosti větší než 300 000 světelných let.

Existují i chemické rozdíly mezi oběma oblastmi. Hvězdy ve vnitřním halo obsahují především těžké atomy, včetně železa a vápníku. Tyto těžké prvky vyprodukovaly hmotné hvězdy při explozích, které umožnily formování následující generace hvězd.

„Halo je zřetelně rozděleno do dvou, široce se překrývajících oblastí,“ řekl Timothy C. Beers (Michigan State University), člen studijního týmu. „Objev nám poskytuje mnohem jasnější obraz formování prvních objektů v naší Galaxii a v celém vesmíru.“

Tento výzkum přináší další důkaz, že galaxie nebyly postaveny najednou (z kosmického hlediska). „Shromažďovaly“ se postupně v průběhu času, protože „polykaly“ okolní menší galaxie - je to jeden z největších přírodních stavebních projektů.

Vnitřní halo se pravděpodobně vytvořilo první a to při srážkách menších galaxií, které byly zachyceny gravitací Mléčné dráhy. Vnější halo vzniklo později. Astronomové si myslí, že je vytvořily malé galaxie, které obíhaly v protisměru a byly „přivábeny“ naší Galaxií a roztrhány.

Obrázek:
Model na základě nové studie: vnitřní halo (oranžové), vnější halo (modré), hvězdy (červené) a hnědí trpaslíci a kulové hvězdokupy (hnědé). Kredit: SDSS-II/Masashi Chiba (Tohoku University, Japan)

Zdroj: ww.space.com




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »