Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vnější halo naší Galaxie rotuje v protisměru

Vnější halo naší Galaxie rotuje v protisměru

milky-halo.jpg
Galaktické halo – sférická část naší Galaxie - není jednotná, ale skládá ze dvou částí, které vůči sobě rotují opačnými směry.

Galaxie má husté téměř kulovité jádro, v němž jsou hvězdy „natěsnány“ a obíhají velmi rychle okolo centrální černé díry. Jádro obklopuje velký plochý disk se spirálními rameny. Dodnes v této části vznikají nové hvězdy. Naše Slunce leží v jednom z těchto ramen. Celá Galaxii je „zahalena“ do galaktického halo - symetrická kulová složka, sahající do vzdálenost asi 155 až 180 tisíc světelných let, v němž se nacházejí velmi staré hvězdy. Hvězdy se zde pohybují neperiodicky a jejich zástupce najdeme i v okolí Slunce (náhodně prolétají rovinou Galaxie). To už astronomové věděli.

Ale nyní objevili, že vnější část naší Galaxie se skládá ze dvou částí - vnějšího a vnitřního halo, které vůči sobě rotují opačnými směry.

„Při výzkumu pohybu a chemického složení hvězd, jsme uviděli, že vnitřní a vnější halo je zcela odlišné. Pravděpodobně vznikaly různým způsobem a v různých časech,“ řekla Daniela Carollo (Osservatorio Astronomico di Torino a Australian National University).

Detaily objevu, založené na pozorování 20 000 hvězd v rámci programu Sloana Digital Sky Survey, byly publikovány 12. prosince v Nature.

Hlavní galaktický disk, kde je i domov našeho Slunce, se otáčí průměrnou rychlostí 800 000 km/h (220 km/s). Tento disk je obklopen tzv. vnitřním halo, které se pohybuje stejným směrem, rychlostí asi 80 000 km/h (22 km/s). Vnější halo, oblast o velmi malé hustotě, rotuje opačně, rychlostí asi 160 000 km/h (44 km/s). Jeho průměr je asi 65 000 světelných let, ale může sahat i do vzdálenosti větší než 300 000 světelných let.

Existují i chemické rozdíly mezi oběma oblastmi. Hvězdy ve vnitřním halo obsahují především těžké atomy, včetně železa a vápníku. Tyto těžké prvky vyprodukovaly hmotné hvězdy při explozích, které umožnily formování následující generace hvězd.

„Halo je zřetelně rozděleno do dvou, široce se překrývajících oblastí,“ řekl Timothy C. Beers (Michigan State University), člen studijního týmu. „Objev nám poskytuje mnohem jasnější obraz formování prvních objektů v naší Galaxii a v celém vesmíru.“

Tento výzkum přináší další důkaz, že galaxie nebyly postaveny najednou (z kosmického hlediska). „Shromažďovaly“ se postupně v průběhu času, protože „polykaly“ okolní menší galaxie - je to jeden z největších přírodních stavebních projektů.

Vnitřní halo se pravděpodobně vytvořilo první a to při srážkách menších galaxií, které byly zachyceny gravitací Mléčné dráhy. Vnější halo vzniklo později. Astronomové si myslí, že je vytvořily malé galaxie, které obíhaly v protisměru a byly „přivábeny“ naší Galaxií a roztrhány.

Obrázek:
Model na základě nové studie: vnitřní halo (oranžové), vnější halo (modré), hvězdy (červené) a hnědí trpaslíci a kulové hvězdokupy (hnědé). Kredit: SDSS-II/Masashi Chiba (Tohoku University, Japan)

Zdroj: ww.space.com




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »