Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vnější halo naší Galaxie rotuje v protisměru

Vnější halo naší Galaxie rotuje v protisměru

milky-halo.jpg
Galaktické halo – sférická část naší Galaxie - není jednotná, ale skládá ze dvou částí, které vůči sobě rotují opačnými směry.

Galaxie má husté téměř kulovité jádro, v němž jsou hvězdy „natěsnány“ a obíhají velmi rychle okolo centrální černé díry. Jádro obklopuje velký plochý disk se spirálními rameny. Dodnes v této části vznikají nové hvězdy. Naše Slunce leží v jednom z těchto ramen. Celá Galaxii je „zahalena“ do galaktického halo - symetrická kulová složka, sahající do vzdálenost asi 155 až 180 tisíc světelných let, v němž se nacházejí velmi staré hvězdy. Hvězdy se zde pohybují neperiodicky a jejich zástupce najdeme i v okolí Slunce (náhodně prolétají rovinou Galaxie). To už astronomové věděli.

Ale nyní objevili, že vnější část naší Galaxie se skládá ze dvou částí - vnějšího a vnitřního halo, které vůči sobě rotují opačnými směry.

„Při výzkumu pohybu a chemického složení hvězd, jsme uviděli, že vnitřní a vnější halo je zcela odlišné. Pravděpodobně vznikaly různým způsobem a v různých časech,“ řekla Daniela Carollo (Osservatorio Astronomico di Torino a Australian National University).

Detaily objevu, založené na pozorování 20 000 hvězd v rámci programu Sloana Digital Sky Survey, byly publikovány 12. prosince v Nature.

Hlavní galaktický disk, kde je i domov našeho Slunce, se otáčí průměrnou rychlostí 800 000 km/h (220 km/s). Tento disk je obklopen tzv. vnitřním halo, které se pohybuje stejným směrem, rychlostí asi 80 000 km/h (22 km/s). Vnější halo, oblast o velmi malé hustotě, rotuje opačně, rychlostí asi 160 000 km/h (44 km/s). Jeho průměr je asi 65 000 světelných let, ale může sahat i do vzdálenosti větší než 300 000 světelných let.

Existují i chemické rozdíly mezi oběma oblastmi. Hvězdy ve vnitřním halo obsahují především těžké atomy, včetně železa a vápníku. Tyto těžké prvky vyprodukovaly hmotné hvězdy při explozích, které umožnily formování následující generace hvězd.

„Halo je zřetelně rozděleno do dvou, široce se překrývajících oblastí,“ řekl Timothy C. Beers (Michigan State University), člen studijního týmu. „Objev nám poskytuje mnohem jasnější obraz formování prvních objektů v naší Galaxii a v celém vesmíru.“

Tento výzkum přináší další důkaz, že galaxie nebyly postaveny najednou (z kosmického hlediska). „Shromažďovaly“ se postupně v průběhu času, protože „polykaly“ okolní menší galaxie - je to jeden z největších přírodních stavebních projektů.

Vnitřní halo se pravděpodobně vytvořilo první a to při srážkách menších galaxií, které byly zachyceny gravitací Mléčné dráhy. Vnější halo vzniklo později. Astronomové si myslí, že je vytvořily malé galaxie, které obíhaly v protisměru a byly „přivábeny“ naší Galaxií a roztrhány.

Obrázek:
Model na základě nové studie: vnitřní halo (oranžové), vnější halo (modré), hvězdy (červené) a hnědí trpaslíci a kulové hvězdokupy (hnědé). Kredit: SDSS-II/Masashi Chiba (Tohoku University, Japan)

Zdroj: ww.space.com




O autorovi



43. vesmírný týden 2020

43. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 10. do 25. 10. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS dorazila nová tříčlenná posádka v Sojuzu MS-17. SpaceX připravuje test třímotorové Starhip. Blue Origin provedla po delší odmlce další suborbitální let New Shepard. Sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše. Proběhl start s družicemi Starlink (č. 13) a brzy má letět další. Před 45 lety probíhal úspěšně výzkum Venuše sondami Veněra 9 a 10, které také pořídily první snímky povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 2,32 dne

Další informace »