Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vodík padající do temné hmoty

Vodík padající do temné hmoty

blob.jpg
Je objev unikátního "klubíčka" důkazem pro vodík padající do shluků temné hmoty? A jsme přímými svědky velmi unikátního zrodu galaxie?

Very Large Telescope (VLT/ESO) pomohl vědcům objevit velké prvotní "klubíčko" ("blob"), vzdálené více než 10 miliard sv.l. Nejpravděpodobnější scénář, který vysvětluje jeho existenci a vlastnosti je, že tento objekt reprezentuje ranné období formování galaxie, kdy plyn padá do rozměrných shluků temné hmoty.

V posledních několika letech astronomové objevili ve vzdáleném vesmíru několik tzv . "klubíček" ("blobs"). Jedná se pravděpodobně o energetické, ale nesvítící objekty, jejichž rozměry jsou mnohem větší než naše Galaxie (Mléčná dráha).

Mezinárodní tým astronomů objevil nové "klubíčko" ve vzdálenost 11,6 miliard sv.l. (červený posun z = 3,16). To umožňuje pozorovat vesmír, když bylo jeho stáří jen 2 miliardy let neboli méně než 15% jeho současného věku. Nově objevený objekt leží v oblasti dobře studované v programu GOODS "jižní pole" (GOODS South field).

Cílem projektu GOODS (Great Observatories Origins Deep Survey) je studium formování galaxií a jejich vývoje v obrovském rozsahu kosmických vzdáleností, čímž pokryje období od nejranějšího vesmíru až do současnosti. Na tomto projektu se kromě HST (Hubble Space Telescope) podílí i rentgenová observatoř (Chandra X-ray Observatory).

Objekt byl objeven pomocí přístroje FORS1 na dalekohledu VLT/ ESO v prosinci 2002. Astronomové studovali více než 8 hodin oblast GOODS South field úzkopásmovým filtrem (505 nm). Tento speciální filtr dovoluje astronomům pozorovat emisi atomárního vodíku, vzdáleného kolem 11,6 miliard sv.l. (červený posun 3,126 až 3,174). Od prosince 2004 až do únoru 2005 přístroj FORS1 získal více než 6 hodin spektroskopických pozorování této nově objevené oblasti.

S průměrem 200 000 světelných let je "klubíčko" 2krát větší než naše Mléčná dráha a celková energie, kterou vyzařuje, odpovídá asi 2 miliardám našich Sluncí. Přesto objekt není viditelný na snímcích z dalekohledů, které prováděly pozorování od infračerveného až po rentgenové (X-ray). To činí objevený objekt velmi podivným.

"Pokoušeli jsme se najít pro toto klubíčko obvyklé vysvětlení, jako osvětlování galaxie aktivním jádrem nebo tím, že galaxie produkuje hvězdy šílenou rychlostí, ale nic neplatilo," řekla Kim Nilssonová (ESO). "Místo toho jsme došli k závěru, že pozorované emise vodíku přicházejí z prvotního pádu plynu do shluku temné hmoty. Doslova jsme mohli být na návštěva při stavbě masivní galaxie jako je naše vlastní Mléčná dráha."

Výsledky objevu byly publikovány v časopise "Astronomy and Astrophysics" ("A Lyman-alpha blob in the GOODS South field: evidence for cold accretion onto a dark matter halo", autor K.K. Nilsson a kol.).

Obrázek: Unikátní "klubíčko"
Snímek hvězdného pole kolem nově objeveného "klubíčka". Levý snímek ukazuje obraz z HST, pořízený v rámci projektu GOODS. Unikátní objekt leží uprostřed snímků. Dva snímky vpravo dole zobrazují stejné hvězdné pole, pozorované filtry B (modrý) a R (červený) 2,2m dalekohledem ESO/MPG (La Silla, Chile). Na žádném z těchto snímků není "klubíčko" viditelné. Je to možné pouze na snímcích, které pořídil přístroj FORS1 na VLT (nahoře uprostřed). Pozice "klubíčka" je v zorném poli snímku vyznačena čtvercem. Pozorování jednoúčelovým úzkopásmovým filtrem odhalí atomy vodíku, které jsou vzdáleny kolem 11,6 miliard sv.l. Na horním pravém snímku je obraz z HST překryt obrazem z tohoto úzkopásmového filtru. Credit: ESO

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »