Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vodík padající do temné hmoty

Vodík padající do temné hmoty

blob.jpg
Je objev unikátního "klubíčka" důkazem pro vodík padající do shluků temné hmoty? A jsme přímými svědky velmi unikátního zrodu galaxie?

Very Large Telescope (VLT/ESO) pomohl vědcům objevit velké prvotní "klubíčko" ("blob"), vzdálené více než 10 miliard sv.l. Nejpravděpodobnější scénář, který vysvětluje jeho existenci a vlastnosti je, že tento objekt reprezentuje ranné období formování galaxie, kdy plyn padá do rozměrných shluků temné hmoty.

V posledních několika letech astronomové objevili ve vzdáleném vesmíru několik tzv . "klubíček" ("blobs"). Jedná se pravděpodobně o energetické, ale nesvítící objekty, jejichž rozměry jsou mnohem větší než naše Galaxie (Mléčná dráha).

Mezinárodní tým astronomů objevil nové "klubíčko" ve vzdálenost 11,6 miliard sv.l. (červený posun z = 3,16). To umožňuje pozorovat vesmír, když bylo jeho stáří jen 2 miliardy let neboli méně než 15% jeho současného věku. Nově objevený objekt leží v oblasti dobře studované v programu GOODS "jižní pole" (GOODS South field).

Cílem projektu GOODS (Great Observatories Origins Deep Survey) je studium formování galaxií a jejich vývoje v obrovském rozsahu kosmických vzdáleností, čímž pokryje období od nejranějšího vesmíru až do současnosti. Na tomto projektu se kromě HST (Hubble Space Telescope) podílí i rentgenová observatoř (Chandra X-ray Observatory).

Objekt byl objeven pomocí přístroje FORS1 na dalekohledu VLT/ ESO v prosinci 2002. Astronomové studovali více než 8 hodin oblast GOODS South field úzkopásmovým filtrem (505 nm). Tento speciální filtr dovoluje astronomům pozorovat emisi atomárního vodíku, vzdáleného kolem 11,6 miliard sv.l. (červený posun 3,126 až 3,174). Od prosince 2004 až do únoru 2005 přístroj FORS1 získal více než 6 hodin spektroskopických pozorování této nově objevené oblasti.

S průměrem 200 000 světelných let je "klubíčko" 2krát větší než naše Mléčná dráha a celková energie, kterou vyzařuje, odpovídá asi 2 miliardám našich Sluncí. Přesto objekt není viditelný na snímcích z dalekohledů, které prováděly pozorování od infračerveného až po rentgenové (X-ray). To činí objevený objekt velmi podivným.

"Pokoušeli jsme se najít pro toto klubíčko obvyklé vysvětlení, jako osvětlování galaxie aktivním jádrem nebo tím, že galaxie produkuje hvězdy šílenou rychlostí, ale nic neplatilo," řekla Kim Nilssonová (ESO). "Místo toho jsme došli k závěru, že pozorované emise vodíku přicházejí z prvotního pádu plynu do shluku temné hmoty. Doslova jsme mohli být na návštěva při stavbě masivní galaxie jako je naše vlastní Mléčná dráha."

Výsledky objevu byly publikovány v časopise "Astronomy and Astrophysics" ("A Lyman-alpha blob in the GOODS South field: evidence for cold accretion onto a dark matter halo", autor K.K. Nilsson a kol.).

Obrázek: Unikátní "klubíčko"
Snímek hvězdného pole kolem nově objeveného "klubíčka". Levý snímek ukazuje obraz z HST, pořízený v rámci projektu GOODS. Unikátní objekt leží uprostřed snímků. Dva snímky vpravo dole zobrazují stejné hvězdné pole, pozorované filtry B (modrý) a R (červený) 2,2m dalekohledem ESO/MPG (La Silla, Chile). Na žádném z těchto snímků není "klubíčko" viditelné. Je to možné pouze na snímcích, které pořídil přístroj FORS1 na VLT (nahoře uprostřed). Pozice "klubíčka" je v zorném poli snímku vyznačena čtvercem. Pozorování jednoúčelovým úzkopásmovým filtrem odhalí atomy vodíku, které jsou vzdáleny kolem 11,6 miliard sv.l. Na horním pravém snímku je obraz z HST překryt obrazem z tohoto úzkopásmového filtru. Credit: ESO

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc s Venuší

Další informace »