Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Výtrysk a "nesprávná" galaxie

Výtrysk a "nesprávná" galaxie

Abel 428: 0313_192
Abel 428: 0313_192
Galaxie 0313-192
v kupě Abel 428
Ohromný výtrysk elementárních částic pohybujících se téměř rychlostí světla byly pozorovány u mnoha galaxií, ale vždy výhradně u eliptických galaxií, nebo u dvou splývajících galaxií. Pomocí HST, VLA (Very Large Array) a teleskopu Gemini astronomové objevili veliký výtrysk vycházející ze spirální galaxie.

Složený snímek zobrazuje galaxii 0313-192, první spirální galaxii u které byl detekován radiový výtrysk. Vlevo je vidět širokoúhlý pohled získaný Advanced Camera for Surveys z HST. Radiový výtrysk zaznamený pomocí VLA (Very Large Array) na vlnové délce 20cm je složen se snímkem z HST.

Vpravo vidíme detail prvního snímku. Radiový výtrysk na tomto snímku byl opět získán pomocí VLA, tentokrát na vlnové délce 3cm a zobrazuje vnitřní část výtrysku.

Nápadná spirální galaxie v pravém rohu snímku není spojena s galaxií 0313-192. Nachází se o 200 milionů světelných let blíže k Zemi a pouze náhodou se promítá do stejné části oblohy.

"Vždy jsme si mysleli, že spirální galaxie nemůže produkovat tyto ohromné výtrysky. Nyní musíme opět promyslet teorie o původu těchto výtrysků." uvádí William Keel, vedoucí výzkumného týmu. Objev byl publikován na setkání American Astronomical Society ve Washingtonu.

"Další studium této galaxie může přinést jedinečné informace o dějích při vzniku těchto mohutných výtrysků." uvedl Keel. "Volné uspořádání kupy galaxií, kde se 0313-192 nachází může podporovat vznik výtrysků u této galaxie" doplnil Frazer Owen, člen týmu.

Za původce výtrysků se všeobecně považují supermasivní černé díry v jádrech galaxií. Černé díry mají dostatečnou energii k urychlení elementárních částic na rychlosti blízké rychlosti světla. Magnetické pole tvořené materiálem dopadajícím do černé díry mění směr letu částic tak, že vidíme pouze úzké výtrysky - podobně jako zahradní rozprašovač.

Historie objevu sahá 20 let do minulosti, kdy Owen začal pomocí VLA sledovat 500 galaktických kup na radiových vlnách. V devadesátých letech minulého století se k týmu připojil Michael Ledlow, který v rámci své disertační práce sledoval stejné kupy v optickém oboru. Výsledky naznačovaly, že galaxie 0313-192 je spirální.

"Detailní snímky HST potvrzují, že se jedná o spirální galaxii." uvádí Ledlow. K doplnění informací o objektu byla použita infračervená pozorování teleskopu Gemini. I tyto snímky potvrdily typ této galaxie.

Zbývá vyřešit otázku, proč právě tato galaxie produkuje výtrysky pozorované radioteleskopy. Pravděpodobně jde o kombinaci několika faktorů, uvádějí výzkumníci.

"Disk této galaxie je deformován, což lze vysvětlit jako těsný průchod jiné galaxie, či pohlcení trpasličí galaxie". uvádí Keel a dodává: "Vše naznačuje, že v jádře je velmi hmotná černá díra.".

Owen upozorňuje, že 0313-192 se nachází v kupě Abel 428. Ta ovšem není příliš hustá, spíše se jedná o volné uspořádání několika malých skupin galaxií.

"K vzniku výtrysku běžného u eliptických galaxií potřebujete velký tlak a silné magnetické pole, aby nedošlo k rozptýlení výtrysku", uvádí Owen. Spirální galaxie by v takovémto prostředí nevydržela. Volné uspořádání Abel 428 je možná to pravé prostředí, které umožní přežít spirálním ramenům a současně vyvinout dostatečný tlak k udržení konzistence výtrysku.

V každém případě, tento jedinečný příklad spirální galaxie nás nutí k zamyšlení nad základními předpoklady vzniku výtrysků u galaxií.

Zdroj: Hubble




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »