Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Výtrysk a "nesprávná" galaxie

Výtrysk a "nesprávná" galaxie

Abel 428: 0313_192
Abel 428: 0313_192
Galaxie 0313-192
v kupě Abel 428
Ohromný výtrysk elementárních částic pohybujících se téměř rychlostí světla byly pozorovány u mnoha galaxií, ale vždy výhradně u eliptických galaxií, nebo u dvou splývajících galaxií. Pomocí HST, VLA (Very Large Array) a teleskopu Gemini astronomové objevili veliký výtrysk vycházející ze spirální galaxie.

Složený snímek zobrazuje galaxii 0313-192, první spirální galaxii u které byl detekován radiový výtrysk. Vlevo je vidět širokoúhlý pohled získaný Advanced Camera for Surveys z HST. Radiový výtrysk zaznamený pomocí VLA (Very Large Array) na vlnové délce 20cm je složen se snímkem z HST.

Vpravo vidíme detail prvního snímku. Radiový výtrysk na tomto snímku byl opět získán pomocí VLA, tentokrát na vlnové délce 3cm a zobrazuje vnitřní část výtrysku.

Nápadná spirální galaxie v pravém rohu snímku není spojena s galaxií 0313-192. Nachází se o 200 milionů světelných let blíže k Zemi a pouze náhodou se promítá do stejné části oblohy.

"Vždy jsme si mysleli, že spirální galaxie nemůže produkovat tyto ohromné výtrysky. Nyní musíme opět promyslet teorie o původu těchto výtrysků." uvádí William Keel, vedoucí výzkumného týmu. Objev byl publikován na setkání American Astronomical Society ve Washingtonu.

"Další studium této galaxie může přinést jedinečné informace o dějích při vzniku těchto mohutných výtrysků." uvedl Keel. "Volné uspořádání kupy galaxií, kde se 0313-192 nachází může podporovat vznik výtrysků u této galaxie" doplnil Frazer Owen, člen týmu.

Za původce výtrysků se všeobecně považují supermasivní černé díry v jádrech galaxií. Černé díry mají dostatečnou energii k urychlení elementárních částic na rychlosti blízké rychlosti světla. Magnetické pole tvořené materiálem dopadajícím do černé díry mění směr letu částic tak, že vidíme pouze úzké výtrysky - podobně jako zahradní rozprašovač.

Historie objevu sahá 20 let do minulosti, kdy Owen začal pomocí VLA sledovat 500 galaktických kup na radiových vlnách. V devadesátých letech minulého století se k týmu připojil Michael Ledlow, který v rámci své disertační práce sledoval stejné kupy v optickém oboru. Výsledky naznačovaly, že galaxie 0313-192 je spirální.

"Detailní snímky HST potvrzují, že se jedná o spirální galaxii." uvádí Ledlow. K doplnění informací o objektu byla použita infračervená pozorování teleskopu Gemini. I tyto snímky potvrdily typ této galaxie.

Zbývá vyřešit otázku, proč právě tato galaxie produkuje výtrysky pozorované radioteleskopy. Pravděpodobně jde o kombinaci několika faktorů, uvádějí výzkumníci.

"Disk této galaxie je deformován, což lze vysvětlit jako těsný průchod jiné galaxie, či pohlcení trpasličí galaxie". uvádí Keel a dodává: "Vše naznačuje, že v jádře je velmi hmotná černá díra.".

Owen upozorňuje, že 0313-192 se nachází v kupě Abel 428. Ta ovšem není příliš hustá, spíše se jedná o volné uspořádání několika malých skupin galaxií.

"K vzniku výtrysku běžného u eliptických galaxií potřebujete velký tlak a silné magnetické pole, aby nedošlo k rozptýlení výtrysku", uvádí Owen. Spirální galaxie by v takovémto prostředí nevydržela. Volné uspořádání Abel 428 je možná to pravé prostředí, které umožní přežít spirálním ramenům a současně vyvinout dostatečný tlak k udržení konzistence výtrysku.

V každém případě, tento jedinečný příklad spirální galaxie nás nutí k zamyšlení nad základními předpoklady vzniku výtrysků u galaxií.

Zdroj: Hubble




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »