Vývoj výtrysku rentgenového záření
První pozorování životního cyklu výtrysku rentgenového záření z černé díry v binárním systému XTE-J1550-564 bylo provedeno díky snímkům družice Chandra, které odhalily zpomalující a postupně hasnoucí výtrysky.
Záblesk rentgenového záření ze systému XTE-J1550-564 zachytila družice Rossi v roce 1998. Následná pozorování družicí Chandra nejprve odhalily jeden výtrysk a později druhý směřující na opačnou stranu. Výtrysky se pohybovaly přibližně poloviční rychlostí světla. Za čtyři roky se výtrysky posunuly o více než tři světelné roky a jeden z nich (levý) zpomalil a zmizel.
Výtrysky z binárních systémů černá díra-hvězda jsou ve vesmíru poměrně běžné a zdá se, že jde o hlavní způsob jak černé díry předávají energii do okolního prostoru. Přestože všechny výtrysky postupně zpomalují (brzdí je okolní plyn a prach), proces může u výtrysků od supermasivních černých děr trvat několik milionů let.
Výtrysky v systému XTE J1550 jsou první, které se podařilo zachytit ve fázi zpomalování. V průběhu minulých čtyřech let pozorovali astronomové proces, který u supermasivních černých děr trvá miliony let. To vyzdvihuje význam pozorování malých černých děr v naší galaxii pro výzkum vzdálených kvasarů a aktivních galaktických jader.
Podrobnosti uvádí i APOD
O autorovi
Karel Mokrý
Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.
