Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vznikající sluneční soustava? V disku kolem mladé hvězdy byly pozorovány dvě vznikající planety

Vznikající sluneční soustava? V disku kolem mladé hvězdy byly pozorovány dvě vznikající planety

Tento snímek zachycuje vznik dvou planet kolem mladé hvězdy WISPIT 2. Nejvzdálenější planeta, WISPIT 2b, byla objevena jako první, zatímco WISPIT 2c, která obíhá mnohem blíže hvězdě, byla potvrzena až později.
Autor: ESO/C. Lawlor, R. F. van Capelleveen et al.

Astronomové pozorovali vznik dvou planet v disku kolem mladé hvězdy s názvem WISPIT 2. Poté, co již dříve objevili jednu planetu, skupina nyní využila dalekohledy Evropské jižní observatoře (ESO) k potvrzení existence další. Tato pozorování spolu s jedinečnou strukturou disku kolem hvězdy naznačují, že systém WISPIT 2 by mohl připomínat mladou sluneční soustavu.

„WISPIT 2 nám poskytuje dosud nejlepší pohled do naší vlastní minulosti,“ říká Chloe Lawlor, doktorandka na Univerzitě v Galway v Irsku a hlavní autorka studie, která nedávno vyšla v časopise The Astrophysical Journal Letters.

Tento systém je po PDS 70 teprve druhým známým systémem, ve kterém byly přímo pozorovány dvě planety v procesu formování kolem své mateřské hvězdy. Na rozdíl od PDS 70 má však WISPIT 2 velmi rozsáhlý disk pro formování planet s charakteristickými mezerami a prstenci. „Tyto struktury naznačují, že se v současné době formují další planety, které nakonec detekujeme,“ říká Lawlor.

„WISPIT 2 nám poskytuje klíčovou laboratoř nejen k pozorování vzniku jedné planety, ale celého planetárního systému,“ říká Christian Ginski, spoluautor studie a výzkumník na Univerzitě v Galway. Díky těmto pozorováním se astronomové snaží lépe pochopit, jak se mladé planetární systémy vyvíjejí v zralé, jako je ten náš.

Tyto snímky, pořízené pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) ESO, zachycují zrod planetárního systému kolem mladé hvězdy WISPIT 2. Hvězda je obklopena diskem plynu a prachu – surovinou, z níž se planety formují a rostou. V roce 2025 tým astronomů objevil mladou planetu s názvem WISPIT 2b, která v disku kolem hvězdy vytvořila mezeru. Nyní tentýž tým potvrdil přítomnost druhé planety, WISPIT 2c, která obíhá ještě blíže k hvězdě, jak je vidět na vloženém obrázku. Autor: ESO/C. Lawlor, R. F. van Capelleveen et al.
Tyto snímky, pořízené pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) ESO, zachycují zrod planetárního systému kolem mladé hvězdy WISPIT 2. Hvězda je obklopena diskem plynu a prachu – surovinou, z níž se planety formují a rostou. V roce 2025 tým astronomů objevil mladou planetu s názvem WISPIT 2b, která v disku kolem hvězdy vytvořila mezeru. Nyní tentýž tým potvrdil přítomnost druhé planety, WISPIT 2c, která obíhá ještě blíže k hvězdě, jak je vidět na vloženém obrázku.
Autor: ESO/C. Lawlor, R. F. van Capelleveen et al.

První nově objevená planeta v této soustavě – pojmenovaná WISPIT 2b – byla zaznamenána loni; má hmotnost téměř pětkrát větší než Jupiter a obíhá kolem mateřské hvězdy ve vzdálenosti přibližně 60násobku vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. „Tento objev nového vznikajícího světa skutečně ukázal úžasný potenciál našich současných přístrojů,“ řekla Richelle van Capelleveen, doktorandka na Leiden Observatory v Nizozemsku a vedoucí předchozí studie. Poté, co byl v blízkosti hvězdy identifikován další objekt [1], potvrdila měření provedená pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) a interferometru VLTI (VLT Interferometer) jeho planetární povahu. Nová planeta – WISPIT 2c – je čtyřikrát blíže k centrální hvězdě a má dvakrát větší hmotnost než WISPIT 2b. Obě planety jsou plynní obři, podobně jako vnější planety v naší sluneční soustavě.

K potvrzení existence WISPIT 2c tým využil přístroj SPHERE na dalekohledu VLT ESO, který pořídil snímek objektu. Poté tým použil přístroj GRAVITY+ na VLTI, aby potvrdil, že se skutečně jedná o planetu. „Pro naši studii bylo klíčové využití nedávného vylepšení přístroje GRAVITY+, bez kterého bychom nebyli schopni tak jasně detekovat planetu tak blízko její hvězdy,“ říká Guillaume Bourdarot, spoluautor studie a výzkumník z Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku v Garchingu v Německu.

Obě planety v systému WISPIT 2 se nacházejí v jasně vymezených mezerách v disku prachu a plynu obíhajícím kolem mladé hvězdy. Tyto mezery jsou výsledkem vývoje jednotlivých planet: částice v disku se hromadí a jejich gravitace přitahuje další hmotu, dokud nevznikne zárodek planety. Zbývající hmota kolem každé mezery vytváří v disku charakteristické prachové prstence.

Kromě mezer, ve kterých byly objeveny tyto dvě planety, se v disku WISPIT 2 nachází alespoň jedna menší mezera dále od hvězdy. „Máme podezření, že tuto mezeru vytváří třetí planeta,“ říká Lawlor, „pravděpodobně o hmotnosti Saturnu, protože mezera je mnohem užší a mělčí.“. Tým se těší na další pozorování a Ginski poznamenává, že „s připravovaným dalekohledem ELT (Extremely Large Telescope) ESO budeme možná schopni takovou planetu přímo vyfotografovat.“.

Poznámky

[1] První náznaky existence druhé planety vyplynuly z pozorování provedených pomocí přístroje MagAO-X Arizonské univerzity na 6,5metrových dalekohledech Magellan v Chile a pomocí přístroje LMIRcam Virginské univerzity na interferometru LBT (Large Binocular Telescope) v USA.

Odkazy

Kontakty

Chloe Lawlor
University of Galway
Galway, Ireland
Email: c.lawlor13@universityofgalway.ie

Christian Ginski
University of Galway
Galway, Ireland
Email: christian.ginski@universityofgalway.ie

Richelle van Capelleveen
Leiden Observatory, Leiden University
Leiden, the Netherlands
Email: capelleveen@strw.leidenuniv.nl

Guillaume Bourdarot
Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics
Garching, Germany
Tel.: +498930000-3295
Email: bourdarot@mpe.mpg.de

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2604. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Štítky: Sluneční soustava, WISPIT 2, ESO


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »