Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Z pokladnice Hubblova kosmického dalekohledu

Z pokladnice Hubblova kosmického dalekohledu

Otevřená hvězdokupa v mlhovině NGC 3603.
Otevřená hvězdokupa v mlhovině NGC 3603.
V archivu snímků, pořízených kamerami na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST, se ukrývá velké množství zajímavých fotografií blízkých i vzdálených objektů. HST se zaměřil také na snímkování obří mlhoviny NGC 3603, v níž jsou doslova „uhnízděny“ tisíce jiskřivých mladých hvězd. Tato hvězdná „klenotnice“ je jednou z nejhmotnějších otevřených hvězdokup v naší Galaxii (Mléčné dráze).

NGC 3603 je významnou oblastí v jednom ze spirálních ramen naší Galaxie, kde se rodí nové hvězdy. Od Země je vzdálena přibližně 20 000 světelných let. Tento nejnovější obrázek, pořízený pomocí HST, ukazuje skupinu mladých hvězd obklopených rozsáhlou oblastí prachu a plynu.

Na snímku je zachyceno velké množství hvězd rozdílných hmotností, avšak stejného stáří. Hvězdy o různých hmotnostech se nevyvíjejí stejnoměrně. To umožňuje studovat různé typy hvězd v různých fázích jejich vývoje. Astronomové tak mohou porovnávat navzájem hvězdokupy různého stáří a určovat, které charakteristiky (jako je například teplota a jasnost) se postupně mění s věkem hvězd. Snímek tak odhaluje jednotlivé etapy v životním cyklu hvězd.

Dr Jesús Maíz Apellániz (Instituto de Astrofísica de Andalucía, Španělsko) informoval, že hvězdokupa, jak se zdá, obsahuje hmotnější hvězdy ve svém jádru. Společně se svými spolupracovníky objevil, že rozložení různých typů hvězd v centru této poměrně husté hvězdokupy se podobá ostatním mladým hvězdokupám v naší Galaxii.

Astronomové také zjistili, že tři nejjasnější hvězdy v centru hvězdokupy jsou pravděpodobně mnohem hmotnější, než připouští teoretický hmotnostní limit. Ve skutečnosti se tyto velmi hmotné hvězdy mohou skládat ze dvou či tří jednotlivých hvězd, jejichž světlo bylo „smícháno“ dohromady. Nedokáže je rozlišit ani Hubblův kosmický dalekohled. Tento objev je v souladu s dřívějšími pozorováními, které uskutečnil Dr. Anthony Moffat (Université de Montréal, Kanada). K pozorování použil dalekohled VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO, kombinovaná s daty, pořízenými kamerou NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrograph) na palubě HST ke sledování pohybů hvězd ve dvojhvězdném či trojhvězdném systému. Zjistil, že nejhmotnější hvězda je přibližně 115krát hmotnější než Slunce – což je ještě akceptovatelný limit podle současných teorií.

Mlhovina NGC 3603 obsahuje takové množství plynu, které se rovná hmotnosti 400 000 Sluncí. Mohutné ultrafialové záření a intenzivní hvězdný vítr, proudící z modrých horkých hvězd, vytvořil velkou bublinu kolem hvězdokupy. Při průniku okolní mlhovinou tento tok záření vytváří vysoké a tmavé sloupy hustého plynu, které jsou zasazeny do stěny okolní mlhoviny. Tyto plynné monolity jsou několik světelných let dlouhé a směřují do centra hvězdokupy. Mohou být oblastmi, v nichž se rodí nové hvězdy.

V pravém horním rohu obrázku jsou rozlišitelná malá tmavá oblaka, tzv. globule, pojmenovaná „Bok“ podle svého objevitele, kterým byl Bart Bok a který je objevil v roce 1940. Jsou složena z prachu a plynu o vysoké hustotě. Jejich hmotnost 10krát až 50krát převyšuje hmotnost Slunce. V důsledku gravitačního kolapsu zde mohou vzniknout nové hvězdy.

Mlhovinu NGC 3603 objevil v roce 1834 John Herschel. Fotografie z HST zachycuje ve skutečnosti oblast o šířce přibližně 17 světelných roků.

Zdroj: hubblesite.org a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »