Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Z pokladnice Hubblova kosmického dalekohledu

Z pokladnice Hubblova kosmického dalekohledu

Otevřená hvězdokupa v mlhovině NGC 3603.
Otevřená hvězdokupa v mlhovině NGC 3603.
V archivu snímků, pořízených kamerami na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST, se ukrývá velké množství zajímavých fotografií blízkých i vzdálených objektů. HST se zaměřil také na snímkování obří mlhoviny NGC 3603, v níž jsou doslova „uhnízděny“ tisíce jiskřivých mladých hvězd. Tato hvězdná „klenotnice“ je jednou z nejhmotnějších otevřených hvězdokup v naší Galaxii (Mléčné dráze).

NGC 3603 je významnou oblastí v jednom ze spirálních ramen naší Galaxie, kde se rodí nové hvězdy. Od Země je vzdálena přibližně 20 000 světelných let. Tento nejnovější obrázek, pořízený pomocí HST, ukazuje skupinu mladých hvězd obklopených rozsáhlou oblastí prachu a plynu.

Na snímku je zachyceno velké množství hvězd rozdílných hmotností, avšak stejného stáří. Hvězdy o různých hmotnostech se nevyvíjejí stejnoměrně. To umožňuje studovat různé typy hvězd v různých fázích jejich vývoje. Astronomové tak mohou porovnávat navzájem hvězdokupy různého stáří a určovat, které charakteristiky (jako je například teplota a jasnost) se postupně mění s věkem hvězd. Snímek tak odhaluje jednotlivé etapy v životním cyklu hvězd.

Dr Jesús Maíz Apellániz (Instituto de Astrofísica de Andalucía, Španělsko) informoval, že hvězdokupa, jak se zdá, obsahuje hmotnější hvězdy ve svém jádru. Společně se svými spolupracovníky objevil, že rozložení různých typů hvězd v centru této poměrně husté hvězdokupy se podobá ostatním mladým hvězdokupám v naší Galaxii.

Astronomové také zjistili, že tři nejjasnější hvězdy v centru hvězdokupy jsou pravděpodobně mnohem hmotnější, než připouští teoretický hmotnostní limit. Ve skutečnosti se tyto velmi hmotné hvězdy mohou skládat ze dvou či tří jednotlivých hvězd, jejichž světlo bylo „smícháno“ dohromady. Nedokáže je rozlišit ani Hubblův kosmický dalekohled. Tento objev je v souladu s dřívějšími pozorováními, které uskutečnil Dr. Anthony Moffat (Université de Montréal, Kanada). K pozorování použil dalekohled VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO, kombinovaná s daty, pořízenými kamerou NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrograph) na palubě HST ke sledování pohybů hvězd ve dvojhvězdném či trojhvězdném systému. Zjistil, že nejhmotnější hvězda je přibližně 115krát hmotnější než Slunce – což je ještě akceptovatelný limit podle současných teorií.

Mlhovina NGC 3603 obsahuje takové množství plynu, které se rovná hmotnosti 400 000 Sluncí. Mohutné ultrafialové záření a intenzivní hvězdný vítr, proudící z modrých horkých hvězd, vytvořil velkou bublinu kolem hvězdokupy. Při průniku okolní mlhovinou tento tok záření vytváří vysoké a tmavé sloupy hustého plynu, které jsou zasazeny do stěny okolní mlhoviny. Tyto plynné monolity jsou několik světelných let dlouhé a směřují do centra hvězdokupy. Mohou být oblastmi, v nichž se rodí nové hvězdy.

V pravém horním rohu obrázku jsou rozlišitelná malá tmavá oblaka, tzv. globule, pojmenovaná „Bok“ podle svého objevitele, kterým byl Bart Bok a který je objevil v roce 1940. Jsou složena z prachu a plynu o vysoké hustotě. Jejich hmotnost 10krát až 50krát převyšuje hmotnost Slunce. V důsledku gravitačního kolapsu zde mohou vzniknout nové hvězdy.

Mlhovinu NGC 3603 objevil v roce 1834 John Herschel. Fotografie z HST zachycuje ve skutečnosti oblast o šířce přibližně 17 světelných roků.

Zdroj: hubblesite.org a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »