Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Záhada mlhoviny Tarantule

Záhada mlhoviny Tarantule

Mlhovina Tarantule - kombinovaný snímek v oboru X a IR záření
Mlhovina Tarantule - kombinovaný snímek v oboru X a IR záření
Oblast intenzivního vzniku hvězd - 30 Doradus - je jedna z největších v blízkém okolí naší Galaxie, která byla objevena v sousední malé nepravidelné galaxii s názvem Velké Magellanovo mračno (vzdálenost 160 000 světelných roků). Přibližně 2 400 velmi hmotných hvězd uprostřed oblasti 30 Doradus, známé též jako mlhovina Tarantule (Tarantula Nebula), produkuje intenzivní záření a silný hvězdný vítr.

Astronomická družice Chandra X-ray Observatory detekovala rentgenové záření (znázorněné na snímku modrou barvou) plynu o teplotě několika miliónů stupňů, které přichází z čela rázových vln (což je jakási obdoba sonického třesku) vytvářených hvězdným větrem či při explozích supernov. Tento horký plyn vytváří gigantické bubliny v okolním studeném plynu a prachu, který je na snímku zobrazen oranžovou barvou. Jeho rozložení bylo vyfotografováno v oboru infračerveného záření pomocí kosmické observatoře Spitzer Space Telescope.

Oblast 30 Doradus je známa též jako HII (H "dva") region vytvářený v případě, kdy záření horkých mladých hvězd "svléká" elektrony z atomů neutrálního vodíku (HI) a vytváří tak oblaka vodíku ionizovaného (HII). V tomto případě se jedná o největší a nejhmotnější oblast ionizovaného vodíku v Místní skupině galaxií. Toto seskupení zahrnuje kromě naší Galaxie a velké galaxie v souhvězdí Andromedy ještě zhruba 30 dalších malých galaxií včetně Velkého a Malého Magellanova mračna. Vzhledem ke své blízkosti a velikosti je 30 Doradus mimořádným cílem studia vlivu hmotných hvězd na vývoj HII oblastí.

Mlhovina Tarantule v oboru IR záření. Autor: Spitzer
Mlhovina Tarantule v oboru IR záření.
Autor: Spitzer
Mlhovina Tarantule se rozpíná a astronomové nedávno publikovali dvě studie, které se pokusily určit, co způsobuje toto rozpínání. Většina dřívějších studií dospěla k závěru, že vývoj a velkorozměrová struktura regionu 30 Doradus je dána bublinami horkého plynu zářícího v oboru rentgenového záření, uzavřeného okolním plynem, a že tlak záření, generovaného hmotnými hvězdami, nehraje v současné době významnou roli při tvarování celkové struktury mlhoviny.

Studie publikovaná počátkem roku 2011 dospěla k opačnému závěru a argumentuje tím, že tlak záření je mnohem významnější při ovlivňování vývoje mlhoviny 30 Doradus než tlak horkého plynu, především v centrálních oblastech v blízkosti hmotných hvězd. Velmi detailní analýza a hlubší pohled kosmické observatoře Chandra na oblast 30 Doradus může pomoci rozhodnout mezi těmito odlišnými představami.

Zdroj: chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »