Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Záhada mlhoviny Tarantule

Záhada mlhoviny Tarantule

Mlhovina Tarantule - kombinovaný snímek v oboru X a IR záření
Mlhovina Tarantule - kombinovaný snímek v oboru X a IR záření
Oblast intenzivního vzniku hvězd - 30 Doradus - je jedna z největších v blízkém okolí naší Galaxie, která byla objevena v sousední malé nepravidelné galaxii s názvem Velké Magellanovo mračno (vzdálenost 160 000 světelných roků). Přibližně 2 400 velmi hmotných hvězd uprostřed oblasti 30 Doradus, známé též jako mlhovina Tarantule (Tarantula Nebula), produkuje intenzivní záření a silný hvězdný vítr.

Astronomická družice Chandra X-ray Observatory detekovala rentgenové záření (znázorněné na snímku modrou barvou) plynu o teplotě několika miliónů stupňů, které přichází z čela rázových vln (což je jakási obdoba sonického třesku) vytvářených hvězdným větrem či při explozích supernov. Tento horký plyn vytváří gigantické bubliny v okolním studeném plynu a prachu, který je na snímku zobrazen oranžovou barvou. Jeho rozložení bylo vyfotografováno v oboru infračerveného záření pomocí kosmické observatoře Spitzer Space Telescope.

Oblast 30 Doradus je známa též jako HII (H "dva") region vytvářený v případě, kdy záření horkých mladých hvězd "svléká" elektrony z atomů neutrálního vodíku (HI) a vytváří tak oblaka vodíku ionizovaného (HII). V tomto případě se jedná o největší a nejhmotnější oblast ionizovaného vodíku v Místní skupině galaxií. Toto seskupení zahrnuje kromě naší Galaxie a velké galaxie v souhvězdí Andromedy ještě zhruba 30 dalších malých galaxií včetně Velkého a Malého Magellanova mračna. Vzhledem ke své blízkosti a velikosti je 30 Doradus mimořádným cílem studia vlivu hmotných hvězd na vývoj HII oblastí.

Mlhovina Tarantule v oboru IR záření. Autor: Spitzer
Mlhovina Tarantule v oboru IR záření.
Autor: Spitzer
Mlhovina Tarantule se rozpíná a astronomové nedávno publikovali dvě studie, které se pokusily určit, co způsobuje toto rozpínání. Většina dřívějších studií dospěla k závěru, že vývoj a velkorozměrová struktura regionu 30 Doradus je dána bublinami horkého plynu zářícího v oboru rentgenového záření, uzavřeného okolním plynem, a že tlak záření, generovaného hmotnými hvězdami, nehraje v současné době významnou roli při tvarování celkové struktury mlhoviny.

Studie publikovaná počátkem roku 2011 dospěla k opačnému závěru a argumentuje tím, že tlak záření je mnohem významnější při ovlivňování vývoje mlhoviny 30 Doradus než tlak horkého plynu, především v centrálních oblastech v blízkosti hmotných hvězd. Velmi detailní analýza a hlubší pohled kosmické observatoře Chandra na oblast 30 Doradus může pomoci rozhodnout mezi těmito odlišnými představami.

Zdroj: chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »