Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Záhada "Paterčat" vyřešena

Záhada "Paterčat" vyřešena

Quintuplet.jpg
Astronomové vyřešili záhadu, která je pronásledovala více než 15 let. Zjistili, že hvězdokupu Quintuplet ("Paterčata") tvoří superhmotné dvojhvězdy, které se blíží ke konci svého života.

Atypická otevřená hvězdokupa Quintuplet (Kvintuplet) leží vedle supermasivní černé díry v galaktickém středu naší Galaxie (Mléčné dráhy). Povaha hvězd v této hvězdokupě nebyla až dosud úplně jasná. Nyní vědci poprvé identifikovali hmotné dvojhvězdy.

Peter Tuthill (University of Sydney) a Donald Figer (Rochester Institute of Technology) dokázali, že hvězdokupa Quintuplet se skládá z mladých, hmotných dvojhvězd, které produkují velké množství prachu. Těchto 5 jasně červených hvězd se blíží ke konci svých "krátkých", asi 5 miliónů let trvajících, životů. Tyto, rychle se vyvíjející hvězdy, hoří velmi rychle a jasně září, ale umírají mladší než slabší hvězdy, které žijí miliardy let. Studie zachycuje hvězdy Quintupletu těsně před jejich výbuchem, před tím, než se stanou supernovami.

Pozorovací technikou na jednom z největších dalekohledů světa na observatoři W.M.Keck astronomové zachytili hvězdy s dosud nejvyšším dosažitelným rozlišením, které daleko převyšuje možnosti HST, který fotografoval tuto hvězdokupu před deseti lety. Velmi vysoké rozlišení poskytuje vědcům nový pohled na prachové "chocholy" v okolí hvězd a spirálovitě se otáčející víry, které Tuthill přirovnal k větrníkům, které jako první identifikoval již v roce 1999 jinde v galaxii.

"V Galaxii známe jen pár větrníků," říká Figer. "Na tomto místě jsme našli pět a všechny dokonce ve stejné hvězdokupě. Nikdo něco takového předtím neviděl." Klíčem, který odhalí nejen většinu hmotných hvězd, ale i přítomnost hvězdných párů, je podle Figerera rotující prach ve "větrníku" hvězdy. Tvar chocholu umožní vědcům určit vlastnosti dvojhvězd, včetně oběžné doby a vzdálenosti.

"Větrníky mohou vzniknout jedině tehdy, když dvě hvězdy obíhají navzájem kolem sebe. Hvězdy jsou tak blízko sebe, že se jejich větry střetnou a při tom se vytvoří prachová spirála, úplně stejná jako u proudu vody u rotujícího zahradní rozstřikovače," říká Figer. "Jednotlivá hvězda by nebyla schopna vytvořit prach a navíc by neproudil ve spirále."

"Jestli chcete pochopit vznik hvězd, musíte vědět, jestli se formovaly osamoceně nebo jestli mají partnery," říká Figer.

Obrázek: Yin a Yang v galaktickém středu
Obrázek Quintupletu ("Paterčat") vznikl složením infračerveného snímku s vysokým rozlišením a snímku z HST. Každá z pěti jasně červených hvězd je nyní považována za "větrník - mlhovinu". Credit: Peter Tuthill (Sydney U.), Keck Observatory, Donald Figer (RIT)

Animace:
Sekvence začínat rentgenovým (X-ray) pohledem Chandry na střed naší Galaxie (900 x 400 sv. let). Pak v rádiovém oboru spektra vidíme detail - rozsáhlou vláknitou strukturu. Při dalším přiblížení se v infračerveném spektru zobrazí hvězdokupa Quintuplet ("Paterčata"), pojmenovaná podle 5 nejjasnějších hvězd. Quintuplet však obsahuje stovky hvězd, z nichž několik je velmi hmotných, ale značnou část plynů z povrchu odnáší vysokorychlostní hvězdný vítr. Astronomové jsou přesvědčeni, že srážky těchto mezihvězdných větrů pozorují na snímcích z Chandry. Credit: X-ray: NASA/CXC/NWU/C.Law & F.Zadeh; IR: NASA/ESO/STScI/D.Figer et al.; Radio: NRAO/VLA/F.Zadeh et al.)

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Venuše a Saturna

Západ Venuše a Saturna v podvečer u Olšových Vrat.

Další informace »