Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Záhada "Paterčat" vyřešena

Záhada "Paterčat" vyřešena

Quintuplet.jpg
Astronomové vyřešili záhadu, která je pronásledovala více než 15 let. Zjistili, že hvězdokupu Quintuplet ("Paterčata") tvoří superhmotné dvojhvězdy, které se blíží ke konci svého života.

Atypická otevřená hvězdokupa Quintuplet (Kvintuplet) leží vedle supermasivní černé díry v galaktickém středu naší Galaxie (Mléčné dráhy). Povaha hvězd v této hvězdokupě nebyla až dosud úplně jasná. Nyní vědci poprvé identifikovali hmotné dvojhvězdy.

Peter Tuthill (University of Sydney) a Donald Figer (Rochester Institute of Technology) dokázali, že hvězdokupa Quintuplet se skládá z mladých, hmotných dvojhvězd, které produkují velké množství prachu. Těchto 5 jasně červených hvězd se blíží ke konci svých "krátkých", asi 5 miliónů let trvajících, životů. Tyto, rychle se vyvíjející hvězdy, hoří velmi rychle a jasně září, ale umírají mladší než slabší hvězdy, které žijí miliardy let. Studie zachycuje hvězdy Quintupletu těsně před jejich výbuchem, před tím, než se stanou supernovami.

Pozorovací technikou na jednom z největších dalekohledů světa na observatoři W.M.Keck astronomové zachytili hvězdy s dosud nejvyšším dosažitelným rozlišením, které daleko převyšuje možnosti HST, který fotografoval tuto hvězdokupu před deseti lety. Velmi vysoké rozlišení poskytuje vědcům nový pohled na prachové "chocholy" v okolí hvězd a spirálovitě se otáčející víry, které Tuthill přirovnal k větrníkům, které jako první identifikoval již v roce 1999 jinde v galaxii.

"V Galaxii známe jen pár větrníků," říká Figer. "Na tomto místě jsme našli pět a všechny dokonce ve stejné hvězdokupě. Nikdo něco takového předtím neviděl." Klíčem, který odhalí nejen většinu hmotných hvězd, ale i přítomnost hvězdných párů, je podle Figerera rotující prach ve "větrníku" hvězdy. Tvar chocholu umožní vědcům určit vlastnosti dvojhvězd, včetně oběžné doby a vzdálenosti.

"Větrníky mohou vzniknout jedině tehdy, když dvě hvězdy obíhají navzájem kolem sebe. Hvězdy jsou tak blízko sebe, že se jejich větry střetnou a při tom se vytvoří prachová spirála, úplně stejná jako u proudu vody u rotujícího zahradní rozstřikovače," říká Figer. "Jednotlivá hvězda by nebyla schopna vytvořit prach a navíc by neproudil ve spirále."

"Jestli chcete pochopit vznik hvězd, musíte vědět, jestli se formovaly osamoceně nebo jestli mají partnery," říká Figer.

Obrázek: Yin a Yang v galaktickém středu
Obrázek Quintupletu ("Paterčat") vznikl složením infračerveného snímku s vysokým rozlišením a snímku z HST. Každá z pěti jasně červených hvězd je nyní považována za "větrník - mlhovinu". Credit: Peter Tuthill (Sydney U.), Keck Observatory, Donald Figer (RIT)

Animace:
Sekvence začínat rentgenovým (X-ray) pohledem Chandry na střed naší Galaxie (900 x 400 sv. let). Pak v rádiovém oboru spektra vidíme detail - rozsáhlou vláknitou strukturu. Při dalším přiblížení se v infračerveném spektru zobrazí hvězdokupa Quintuplet ("Paterčata"), pojmenovaná podle 5 nejjasnějších hvězd. Quintuplet však obsahuje stovky hvězd, z nichž několik je velmi hmotných, ale značnou část plynů z povrchu odnáší vysokorychlostní hvězdný vítr. Astronomové jsou přesvědčeni, že srážky těchto mezihvězdných větrů pozorují na snímcích z Chandry. Credit: X-ray: NASA/CXC/NWU/C.Law & F.Zadeh; IR: NASA/ESO/STScI/D.Figer et al.; Radio: NRAO/VLA/F.Zadeh et al.)

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pluto a Cháron

Pluto a zvětšený výřez se záběrem Cháronu

Další informace »