Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Záhada "Paterčat" vyřešena

Záhada "Paterčat" vyřešena

Quintuplet.jpg
Astronomové vyřešili záhadu, která je pronásledovala více než 15 let. Zjistili, že hvězdokupu Quintuplet ("Paterčata") tvoří superhmotné dvojhvězdy, které se blíží ke konci svého života.

Atypická otevřená hvězdokupa Quintuplet (Kvintuplet) leží vedle supermasivní černé díry v galaktickém středu naší Galaxie (Mléčné dráhy). Povaha hvězd v této hvězdokupě nebyla až dosud úplně jasná. Nyní vědci poprvé identifikovali hmotné dvojhvězdy.

Peter Tuthill (University of Sydney) a Donald Figer (Rochester Institute of Technology) dokázali, že hvězdokupa Quintuplet se skládá z mladých, hmotných dvojhvězd, které produkují velké množství prachu. Těchto 5 jasně červených hvězd se blíží ke konci svých "krátkých", asi 5 miliónů let trvajících, životů. Tyto, rychle se vyvíjející hvězdy, hoří velmi rychle a jasně září, ale umírají mladší než slabší hvězdy, které žijí miliardy let. Studie zachycuje hvězdy Quintupletu těsně před jejich výbuchem, před tím, než se stanou supernovami.

Pozorovací technikou na jednom z největších dalekohledů světa na observatoři W.M.Keck astronomové zachytili hvězdy s dosud nejvyšším dosažitelným rozlišením, které daleko převyšuje možnosti HST, který fotografoval tuto hvězdokupu před deseti lety. Velmi vysoké rozlišení poskytuje vědcům nový pohled na prachové "chocholy" v okolí hvězd a spirálovitě se otáčející víry, které Tuthill přirovnal k větrníkům, které jako první identifikoval již v roce 1999 jinde v galaxii.

"V Galaxii známe jen pár větrníků," říká Figer. "Na tomto místě jsme našli pět a všechny dokonce ve stejné hvězdokupě. Nikdo něco takového předtím neviděl." Klíčem, který odhalí nejen většinu hmotných hvězd, ale i přítomnost hvězdných párů, je podle Figerera rotující prach ve "větrníku" hvězdy. Tvar chocholu umožní vědcům určit vlastnosti dvojhvězd, včetně oběžné doby a vzdálenosti.

"Větrníky mohou vzniknout jedině tehdy, když dvě hvězdy obíhají navzájem kolem sebe. Hvězdy jsou tak blízko sebe, že se jejich větry střetnou a při tom se vytvoří prachová spirála, úplně stejná jako u proudu vody u rotujícího zahradní rozstřikovače," říká Figer. "Jednotlivá hvězda by nebyla schopna vytvořit prach a navíc by neproudil ve spirále."

"Jestli chcete pochopit vznik hvězd, musíte vědět, jestli se formovaly osamoceně nebo jestli mají partnery," říká Figer.

Obrázek: Yin a Yang v galaktickém středu
Obrázek Quintupletu ("Paterčat") vznikl složením infračerveného snímku s vysokým rozlišením a snímku z HST. Každá z pěti jasně červených hvězd je nyní považována za "větrník - mlhovinu". Credit: Peter Tuthill (Sydney U.), Keck Observatory, Donald Figer (RIT)

Animace:
Sekvence začínat rentgenovým (X-ray) pohledem Chandry na střed naší Galaxie (900 x 400 sv. let). Pak v rádiovém oboru spektra vidíme detail - rozsáhlou vláknitou strukturu. Při dalším přiblížení se v infračerveném spektru zobrazí hvězdokupa Quintuplet ("Paterčata"), pojmenovaná podle 5 nejjasnějších hvězd. Quintuplet však obsahuje stovky hvězd, z nichž několik je velmi hmotných, ale značnou část plynů z povrchu odnáší vysokorychlostní hvězdný vítr. Astronomové jsou přesvědčeni, že srážky těchto mezihvězdných větrů pozorují na snímcích z Chandry. Credit: X-ray: NASA/CXC/NWU/C.Law & F.Zadeh; IR: NASA/ESO/STScI/D.Figer et al.; Radio: NRAO/VLA/F.Zadeh et al.)

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »