Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Zářivé drahokamy jižní oblohy

Zářivé drahokamy jižní oblohy

NGC_265a290.jpg
Největší astronomický dalekohled na oběžné dráze kolem Země nadále pořizuje detailní obrázky zajímavých vesmírných objektů. Poslední fotografie byly publikovány 18. 4. 2006. Hubblův kosmický dalekohled (HST) pořídil detailní fotografie dvou otevřených hvězdokup NGC 265 a NGC 290, které jsou součástí Malého Magellanova oblaku, nacházejícího se na jižní obloze. Obě hvězdokupy vypadají na fotografiích jako jiskřivé drahokamy na noční obloze.

Fotografie, pořízené pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST, ukazují nesčetné hvězdy v křišťálově čistém detailu. Tyto nádherné otevřené hvězdokupy se nacházejí ve vzdálenosti zhruba 200 000 světelných let od Země a jejich průměry jsou přibližně 65 světelných roků.

Hvězdokupy mohou být drženy pohromadě silnou gravitací, jako je tomu například u tzv. kulových hvězdokup, obsahujících statisíce hvězd, které jsou nahuštěny v malém prostoru zhruba ve tvaru koule. Nebo se může jednat o nepravidelné skupiny hvězd v počtu maximálně několika tisíc, volně seskupených do tzv. otevřené hvězdokupy, jako jsou případy hvězdokup NGC 265 a NGC 290 na publikovaných fotografiích.

Hvězdy v těchto otevřených hvězdokupách jsou relativně mladé a vznikly z jednoho oblaku mezihvězdného plynu. Tak jako se studenti po ukončení studia rozejdou do různých míst, i hvězdy v otevřených hvězdokupách zůstávají pospolu pouze omezenou dobu a postupně se rozptýlí do okolního prostoru v důsledku gravitačního ovlivňování jinými hvězdokupami, procházejícími v těsné blízkosti a vlivem působení oblaků prachu a plynu. Důvodem je malá gravitační soudržnost hvězd v otevřené hvězdokupě. Většina otevřených hvězdokup se rozplyne v průběhu několika set miliónů roků - na rozdíl od kulových hvězdokup, které díky silné gravitaci drží pohromadě a mohou existovat mnoho miliard let.

Otevřené hvězdokupy slouží jako prvotřídní astronomické laboratoře. Hvězdy v nich mají rozdílné hmotnosti, avšak nacházejí se ve stejné vzdálenosti od Země, pohybují se stejným směrem a mají přibližně stejné stáří a stejné chemické složení. Umožňují tak studovat a porovnávat jejich vlastnosti a vypátrat potřebné informace, týkající se vývoje hvězd, stáří takovýchto hvězdokup apod.

Malé Magellanovo mračno, v němž se obě otevřené hvězdokupy nacházejí, je jednou ze satelitních galaxií, které obklopují naši Galaxii. Můžeme ji spatřit i pouhým okem jako mlhavý obláček v souhvězdí Tukana na jižní obloze. Malé Magellanovo mračno obsahuje velké množství plynných mlhovin a hvězdných seskupení. Jedná se nejspíše o nepravidelnou galaxii, jejíž tvar byl ovlivněn opakovanými setkáními s naší Galaxií, což vedlo k prudkému zvýšení tvorby hvězd v této malé galaxii. Hvězdokupy NGC 265 a NGC 290 mohou tak za svou existenci vděčit těsnému přiblížení Malého Magellanova mračna k Mléčné dráze.

Publikované fotografie byly pořízeny v říjnu a v listopadu 2004 přes různé filtry v modrém, zeleném a červeném světle.

Zdroj: hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »