Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Zářivé drahokamy jižní oblohy

Zářivé drahokamy jižní oblohy

NGC_265a290.jpg
Největší astronomický dalekohled na oběžné dráze kolem Země nadále pořizuje detailní obrázky zajímavých vesmírných objektů. Poslední fotografie byly publikovány 18. 4. 2006. Hubblův kosmický dalekohled (HST) pořídil detailní fotografie dvou otevřených hvězdokup NGC 265 a NGC 290, které jsou součástí Malého Magellanova oblaku, nacházejícího se na jižní obloze. Obě hvězdokupy vypadají na fotografiích jako jiskřivé drahokamy na noční obloze.

Fotografie, pořízené pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST, ukazují nesčetné hvězdy v křišťálově čistém detailu. Tyto nádherné otevřené hvězdokupy se nacházejí ve vzdálenosti zhruba 200 000 světelných let od Země a jejich průměry jsou přibližně 65 světelných roků.

Hvězdokupy mohou být drženy pohromadě silnou gravitací, jako je tomu například u tzv. kulových hvězdokup, obsahujících statisíce hvězd, které jsou nahuštěny v malém prostoru zhruba ve tvaru koule. Nebo se může jednat o nepravidelné skupiny hvězd v počtu maximálně několika tisíc, volně seskupených do tzv. otevřené hvězdokupy, jako jsou případy hvězdokup NGC 265 a NGC 290 na publikovaných fotografiích.

Hvězdy v těchto otevřených hvězdokupách jsou relativně mladé a vznikly z jednoho oblaku mezihvězdného plynu. Tak jako se studenti po ukončení studia rozejdou do různých míst, i hvězdy v otevřených hvězdokupách zůstávají pospolu pouze omezenou dobu a postupně se rozptýlí do okolního prostoru v důsledku gravitačního ovlivňování jinými hvězdokupami, procházejícími v těsné blízkosti a vlivem působení oblaků prachu a plynu. Důvodem je malá gravitační soudržnost hvězd v otevřené hvězdokupě. Většina otevřených hvězdokup se rozplyne v průběhu několika set miliónů roků - na rozdíl od kulových hvězdokup, které díky silné gravitaci drží pohromadě a mohou existovat mnoho miliard let.

Otevřené hvězdokupy slouží jako prvotřídní astronomické laboratoře. Hvězdy v nich mají rozdílné hmotnosti, avšak nacházejí se ve stejné vzdálenosti od Země, pohybují se stejným směrem a mají přibližně stejné stáří a stejné chemické složení. Umožňují tak studovat a porovnávat jejich vlastnosti a vypátrat potřebné informace, týkající se vývoje hvězd, stáří takovýchto hvězdokup apod.

Malé Magellanovo mračno, v němž se obě otevřené hvězdokupy nacházejí, je jednou ze satelitních galaxií, které obklopují naši Galaxii. Můžeme ji spatřit i pouhým okem jako mlhavý obláček v souhvězdí Tukana na jižní obloze. Malé Magellanovo mračno obsahuje velké množství plynných mlhovin a hvězdných seskupení. Jedná se nejspíše o nepravidelnou galaxii, jejíž tvar byl ovlivněn opakovanými setkáními s naší Galaxií, což vedlo k prudkému zvýšení tvorby hvězd v této malé galaxii. Hvězdokupy NGC 265 a NGC 290 mohou tak za svou existenci vděčit těsnému přiblížení Malého Magellanova mračna k Mléčné dráze.

Publikované fotografie byly pořízeny v říjnu a v listopadu 2004 přes různé filtry v modrém, zeleném a červeném světle.

Zdroj: hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



1. vesmírný týden 2026

1. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 29P/Schwassmann-Wachmann.

Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Jasná hvězda při pravém okraji nese katalogové označení 67 Leonis (4.77 Vmag).

Další informace »