Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Zběsilý úprk spirální galaxie

Zběsilý úprk spirální galaxie

Galaxie ESO 137-001 pádící napříč kupou Abell 3627 Autor: X-ray: NASA/CXC/UAH/M.Sun et al; Optical: NASA, ESA, & the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Galaxie ESO 137-001 pádící napříč kupou Abell 3627
Autor: X-ray: NASA/CXC/UAH/M.Sun et al; Optical: NASA, ESA, & the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Spirální galaxie ESO 137-001 vypadá na novém kompozitním snímku, pořízeném pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST a rentgenové observatoře Chandra X-ray Observatory, jako obří pampeliška vystavená silnému větru.

Galaxie se doslova řítí směrem k levému hornímu rohu tohoto obrázku. Pohybuje se prostorem mezi dalšími galaxiemi kupy Abell 3627 v souhvězdí Norma (Pravítko), která se nachází ve vzdálenosti více než 200 miliónů světelných roků od Země. Putování galaxie je však velmi drsné: mezigalaktický plyn v kupě galaxií Norma je sice řídký, avšak je zahřátý na teplotu přibližně 100 miliónů °C. Díky tomu intenzivně září v oboru rentgenového záření, které detekovala kosmická observatoř Chandra (na snímku znázorněno modrou barvou).

Spirální galaxie proniká žhavým plynem uvnitř kupy takovým tempem – přibližně rychlostí 7 miliónů kilometrů za hodinu – že velké množství jejího vlastního plynu bylo zachyceno a vytaženo pryč. Astronomové to označují jako „svlékání galaxie“. Hvězdy představující pádící galaxii zůstávají nedotčeny na svých polohách a drží pohromadě v důsledku vzájemné přitažlivosti.

Roztrhaný proud plynu – modré rameno medůzy táhnoucí se na tomto snímku za galaxií ESO 137-001 – názorně ukazuje tento proces. Vlivem tlaku okolního prostředí došlo k vytažení značného množství plynu do mezigalaktického prostoru, pryč z jeho domova ve spirální galaxii. Tyto proudy plynu se následně formují do podoby mladých hmotných a horkých hvězd, které září v modrém a ultrafialovém světle.

Galaxie ESO 137-001 pádící napříč kupou Abell 3627 Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Galaxie ESO 137-001 pádící napříč kupou Abell 3627
Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Hnědé kouřové oblasti poblíž středu spirální galaxie jsou ovlivňovány podobným způsobem, ačkoliv se v tomto případě jedná o malé prachové částice – a nikoliv o plyn – které jsou vytahovány mezigalaktickým prostředím.

Z pohledu rodících se hvězd galaxie ESO 137-001 rozsévá svá semínka po vesmíru podobně jako pampeliška ve větru. Avšak galaxie tímto způsobem již přišla o vlastní stavební materiál pro vznik nových hvězd, tudíž v budoucnu se jejich početné formování neočekává. Díky studiu této prchající spirální galaxie a dalších podobných hvězdných ostrovů astronomové doufají, že lépe pochopí, jak probíhá vznik a vývoj galaxií a jejich hvězd.

Pořízená fotografie je rovněž zaplněna stovkami hvězd, které náleží do naší Galaxie. Ačkoliv ani v nejmenším nesouvisejí s galaxií ESO 137-001, tyto hvězdy a dvě načervenalé eliptické galaxie na snímku přispívají k pulzujícímu „životu“ v pozorované oblasti vesmíru.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



15. vesmírný týden 2020

15. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2020. Měsíc bude v (super)úplňku. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Na obloze lze spatřit vláčky družic Starlink. Před 15 lety byla objevena trpasličí planeta Makemake, druhá nejjasnější po Plutu. Před 60 lety startovala první meteorologická družice TIROS-1. Před 175 lety bylo poprvé fotograficky zaznamenáno Slunce se skvrnami.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2020 obdržel snímek „C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu“, jehož autorem je Pavel Váňa   Již dlouho tu nebyla hezká jasná kometa. Že by C/2019 Y4 ATLAS překvapila? Zatím tomu vývoj její jasnosti  napovídá. Ale nechme se překvapit.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše a Plejády

Ostrava-Zábřeh, 04-04-2020 21:43 SELČ.

Další informace »