Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Zničení částic temné hmoty zaznamenáno
Vít Straka Vytisknout článek

Zničení částic temné hmoty zaznamenáno

PAMELA
PAMELA
Možná se poprvé podařilo zaznamenat zničení částic temné hmoty. V rámci projektu PAMELA, na kterém se podílí Itálie, Rusko, Německo a Švédsko, už více než dva roky pracuje na oběžné dráze okolo Země velmi výkonná sonda, jenž detekuje kosmické záření. Nedávno zachytila velké množství částic s velmi vysokou energií, toto její pozorování se však nepodařilo vysvětlit znalostmi současné fyziky.

Sonda PAMELA odstartovala do vesmíru 15. června 2006 z Bajkonuru, na palubě nosné rakety Sojuz společně s ruským satelitem Resurs-DK1 a dosáhla plánované eliptické oběžné dráhy s perigeem 350, apogeem 610 km a sklonem 70 stupňů k rovníku. Toto zařízení sloužící k identifikaci částic má ohromný vědecký potenciál, používá magnetický spektrometr s nejrůznějšími druhy speciálních detektorů, provádí měření s obrovskou přesností a je velmi citlivé na velkou škálu částic a kosmického záření. Sonda je schopna zaznamenat záření o energiích od 50 MeV (50 megaelektronvoltů = 50 milionů elektronvoltů) do stovek GeV (gigaelektronvolt = miliarda elektronvoltů). Projekt PAMELA se celkově zabývá snad nejpřitažlivějšími otázkami současné astronomie a astrofyziky - vlastnosti temné hmoty, absence antihmoty v kosmu, vznik a vývoj galaxií. Společně s projekty AGILE a GLAST by se jim mohlo podařit zodpovědět alespoň některé otázky.

Nedávno PAMELA zaznamenala velké množství pozitronů (antičástice elektronu) s energií převyšující očekávaných 10 Gev, současná fyzika to nedokáže vysvětlit. Tento přebytek odpovídá tomu, co mohou vyprodukovat částice temné hmoty, když jsou v centru Galaxie zničeny ostatními částicemi. V tomto případě by šlo o první zachycený projev zničení částic temné hmoty. Je zde ale také druhá možnost, částice s neobvykle vysokou energií mohly být vyprodukovány blízkým pulsarem (neutronové hvězdy, vzniklé po výbuchu supernovy, vysílající svazky rádiových vln).

Vědecký tým PAMELA byl však nucen v souvislosti s touto událostí zveřejnit neúplné výsledky, protože ostatní vědci jim tajně nahlíželi do dat. Podobná událost v tomto roce potkala i tým sondy Phoenix, musela být uspořádána tisková konference a veškeré dohady a domněnky vyvráceny. Tým PAMELA tak zatím nedokáže s určitostí vyslovit nějaké závěry, ale časem s pomocí dalších dat se jim to doufejme podaří.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



39. vesmírný týden 2020

39. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko nad jihovýchodem Mars a nad ránem je vidět jasná Venuše. Na ranní obloze je vidět slabý kužel zvířetníkového světla. Nastává rovnodennost, začíná astronomický podzim. Aktivita Slunce je nízká. Zaznamenán byl jeden úspěšný čínský start, dva americké potkal odklad. Před 90 lety se narodil americký astronaut John Young, který letěl v lodích Gemini a Apollo a stihl i první lety raketoplánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Expedícia Perzeidy 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2020 získal snímek „Expedícia Perzeidy 2020“, jehož autorem je Robert Barsa   Slzy svatého Vavřince. Pravděpodobně jste toto pojmenování někdy slyšeli. Kdo byl svatý Vavřinec a proč o něm píšeme v tomto textu? Každý rok, okolo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter

Foceno afokalne mobilem přes Bresser AR 152/760 mm okular 7 mm

Další informace »