Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Zničení částic temné hmoty zaznamenáno
Vít Straka Vytisknout článek

Zničení částic temné hmoty zaznamenáno

PAMELA
PAMELA
Možná se poprvé podařilo zaznamenat zničení částic temné hmoty. V rámci projektu PAMELA, na kterém se podílí Itálie, Rusko, Německo a Švédsko, už více než dva roky pracuje na oběžné dráze okolo Země velmi výkonná sonda, jenž detekuje kosmické záření. Nedávno zachytila velké množství částic s velmi vysokou energií, toto její pozorování se však nepodařilo vysvětlit znalostmi současné fyziky.

Sonda PAMELA odstartovala do vesmíru 15. června 2006 z Bajkonuru, na palubě nosné rakety Sojuz společně s ruským satelitem Resurs-DK1 a dosáhla plánované eliptické oběžné dráhy s perigeem 350, apogeem 610 km a sklonem 70 stupňů k rovníku. Toto zařízení sloužící k identifikaci částic má ohromný vědecký potenciál, používá magnetický spektrometr s nejrůznějšími druhy speciálních detektorů, provádí měření s obrovskou přesností a je velmi citlivé na velkou škálu částic a kosmického záření. Sonda je schopna zaznamenat záření o energiích od 50 MeV (50 megaelektronvoltů = 50 milionů elektronvoltů) do stovek GeV (gigaelektronvolt = miliarda elektronvoltů). Projekt PAMELA se celkově zabývá snad nejpřitažlivějšími otázkami současné astronomie a astrofyziky - vlastnosti temné hmoty, absence antihmoty v kosmu, vznik a vývoj galaxií. Společně s projekty AGILE a GLAST by se jim mohlo podařit zodpovědět alespoň některé otázky.

Nedávno PAMELA zaznamenala velké množství pozitronů (antičástice elektronu) s energií převyšující očekávaných 10 Gev, současná fyzika to nedokáže vysvětlit. Tento přebytek odpovídá tomu, co mohou vyprodukovat částice temné hmoty, když jsou v centru Galaxie zničeny ostatními částicemi. V tomto případě by šlo o první zachycený projev zničení částic temné hmoty. Je zde ale také druhá možnost, částice s neobvykle vysokou energií mohly být vyprodukovány blízkým pulsarem (neutronové hvězdy, vzniklé po výbuchu supernovy, vysílající svazky rádiových vln).

Vědecký tým PAMELA byl však nucen v souvislosti s touto událostí zveřejnit neúplné výsledky, protože ostatní vědci jim tajně nahlíželi do dat. Podobná událost v tomto roce potkala i tým sondy Phoenix, musela být uspořádána tisková konference a veškeré dohady a domněnky vyvráceny. Tým PAMELA tak zatím nedokáže s určitostí vyslovit nějaké závěry, ale časem s pomocí dalších dat se jim to doufejme podaří.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »