Úvodní strana  >  Na obloze  >  Planety  >  Pozorujte planety

Pozorujte planety

Proč pozorovat planety?

Mars poblíž opozice
Mars poblíž opozice
Sledováním planet je možné upozornit na možné změny, ať už sezonního charakteru nebo neobvyklé, náhlé. Příkladem budiž bouře v atmosféře Saturnu, která se objevila v roce 2010, nebo vpád tělesa do jupiterovy atmosféry. Pozorovatelé Anthony Wesley z Austrálie a Christopher Go z Filipín ho pozorovali nezávisle na sobě. Tento okamžik se podařil zachytit na video. Mars pro změnu nabízí sledování prachových bouří.  Jedna taková významná, dokonce celoplanetární, se odehrála v roce 2001. A tak by bylo možné pokračovat dále.

Ve správný čas, na správném místě, šanci na spatření neobvyklých jevů má každý pozorovatel, třeba to příště budete právě Vy!

Předpoklady pro úspěšné pozorování

Kresba Jupiteru přes dalekohled Autor: Martin Mašek
Kresba Jupiteru přes dalekohled
Autor: Martin Mašek
Prvním předpokladem je pohodlí pozorovatele. Připravit si pohodlí a nerušeně, upřeným zrakem se dívat do okuláru přináší výsledky. Tento fakt bývá občas podceňován začátečníky. Při pozorování v sedu se pozorovatel mnohem více koncentruje než při pozorování ve stoje, kdy musí myslet na stabilizaci těla a udržení oka u okuláru.

Druhým předpokladem je čistý, jasný a především kontrastní obraz, jež je základem úspěchu pozorování planety. Na počátku pozorování je vhodné prostřídat několik zvětšení, abychom stanovili maximální vhodné zvětšení vzhledem k podmínkám, především na aktuálním stavu neklidu atmosféry. Maximální výši zvětšení je nutno volit také s ohledem na používaný dalekohled, kdy je schopen poskytovat ještě dostatečně kontrastní obraz. Při jakémkoliv snížení kontrastu zanikají jemné detaily na planetě. Zkrátka je nutno hledat optimální zvětšení, při kterém je na planetě vidět nejvíce podrobností.

Třetí předpoklad není možné ovlivnit a nezbývá než doufat v příznivý stav. Jedná se o neklid atmosféry, v astronomii označován jako seeing. Jestliže je atmosféra velmi neklidná, pak opravdu nepomůže ani sebelepší dalekohled a nejpohodlnější křeslo. Neklid atmosféry bývá proměnlivý a často se stává, že během jediného pozorování se podmínky mění někdy i dramaticky a to lepšímu nebo horšímu. Zcela běžným jevem jsou pak chvilková uklidnění atmosféry, kdy se planety zobrazí v celé své kráse a na takové chvilky se opravdu vyplatí počkat. V podstatě bychom mohli zařadit ještě čtvrtý předpoklad a tím je trpělivost pozorovatele. Neklid atmosféry velmi ovlivňuje maximální použitelné zvětšení, neboť při narůstající hodnotě zvětšení zdánlivě vzrůstá neklid atmosféry.

Fotografování planet

Snímky Venuše, Marsu, Jupiteru a Saturnu Autor: Klub astronomů Liberecka
Snímky Venuše, Marsu, Jupiteru a Saturnu
Autor: Klub astronomů Liberecka
Řada amatérů se kromě vizuálního pozorování věnuje fotografování. Zhotovení kvalitní fotografie planety vychází z principu pořízení co největšího počtu dílčích snímků za krátký časový interval. Jako výhodné se jeví pořízení videa, které obsahuje stovky až tisíce dílčích snímků, které pak procházejí procesem zpracování v softwarech speciálně určených k tomuto účelu. Tato technika úspěšně eliminuje šum, do jisté míry neklid atmosféry a zvýrazní detaily na planetě. Rozdíl mezi dílčím snímkem a snímkem po postprocesingu je dramatický.
Oblast focení planet je otevřena pro všechny zájemce, neboť tuto činnost lze provozovat i s relativně jednoduchou technikou.



O autorovi

Petr Sklář

Narodil se v roce 1982, pochází z Břidličné, malého města v podhůří Jeseníků. Kvalita zdejší oblohy byla skvělým předpokladem pro vzrůstající zájem o astronomii, které se věnuje od svých 13 let. Od samotného začátku pozoruje především planety, jejichž kouzlu propadl při návštěvě Štefánikovy hvězdárny v Praze, kde probíhalo pozorování Jupitera. Jeho nejoblíbenější planetou je právě Jupiter, kterému věnuje nejvíce prostoru. Kromě této specializace občas pozoruje i Slunce, Měsíc, komety a deep-sky objekty.

    Štítky: Planety, Pozorování 


    20. vesmírný týden 2026

    20. vesmírný týden 2026

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    LDN 1448

    Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    M92

    Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

    Další informace »