Úvodní strana  >  Na obloze  >  Planety  >  Pozorujte planety

Pozorujte planety

Proč pozorovat planety?

Mars poblíž opozice
Mars poblíž opozice
Sledováním planet je možné upozornit na možné změny, ať už sezonního charakteru nebo neobvyklé, náhlé. Příkladem budiž bouře v atmosféře Saturnu, která se objevila v roce 2010, nebo vpád tělesa do jupiterovy atmosféry. Pozorovatelé Anthony Wesley z Austrálie a Christopher Go z Filipín ho pozorovali nezávisle na sobě. Tento okamžik se podařil zachytit na video. Mars pro změnu nabízí sledování prachových bouří.  Jedna taková významná, dokonce celoplanetární, se odehrála v roce 2001. A tak by bylo možné pokračovat dále.

Ve správný čas, na správném místě, šanci na spatření neobvyklých jevů má každý pozorovatel, třeba to příště budete právě Vy!

Předpoklady pro úspěšné pozorování

Kresba Jupiteru přes dalekohled Autor: Martin Mašek
Kresba Jupiteru přes dalekohled
Autor: Martin Mašek
Prvním předpokladem je pohodlí pozorovatele. Připravit si pohodlí a nerušeně, upřeným zrakem se dívat do okuláru přináší výsledky. Tento fakt bývá občas podceňován začátečníky. Při pozorování v sedu se pozorovatel mnohem více koncentruje než při pozorování ve stoje, kdy musí myslet na stabilizaci těla a udržení oka u okuláru.

Druhým předpokladem je čistý, jasný a především kontrastní obraz, jež je základem úspěchu pozorování planety. Na počátku pozorování je vhodné prostřídat několik zvětšení, abychom stanovili maximální vhodné zvětšení vzhledem k podmínkám, především na aktuálním stavu neklidu atmosféry. Maximální výši zvětšení je nutno volit také s ohledem na používaný dalekohled, kdy je schopen poskytovat ještě dostatečně kontrastní obraz. Při jakémkoliv snížení kontrastu zanikají jemné detaily na planetě. Zkrátka je nutno hledat optimální zvětšení, při kterém je na planetě vidět nejvíce podrobností.

Třetí předpoklad není možné ovlivnit a nezbývá než doufat v příznivý stav. Jedná se o neklid atmosféry, v astronomii označován jako seeing. Jestliže je atmosféra velmi neklidná, pak opravdu nepomůže ani sebelepší dalekohled a nejpohodlnější křeslo. Neklid atmosféry bývá proměnlivý a často se stává, že během jediného pozorování se podmínky mění někdy i dramaticky a to lepšímu nebo horšímu. Zcela běžným jevem jsou pak chvilková uklidnění atmosféry, kdy se planety zobrazí v celé své kráse a na takové chvilky se opravdu vyplatí počkat. V podstatě bychom mohli zařadit ještě čtvrtý předpoklad a tím je trpělivost pozorovatele. Neklid atmosféry velmi ovlivňuje maximální použitelné zvětšení, neboť při narůstající hodnotě zvětšení zdánlivě vzrůstá neklid atmosféry.

Fotografování planet

Snímky Venuše, Marsu, Jupiteru a Saturnu Autor: Klub astronomů Liberecka
Snímky Venuše, Marsu, Jupiteru a Saturnu
Autor: Klub astronomů Liberecka
Řada amatérů se kromě vizuálního pozorování věnuje fotografování. Zhotovení kvalitní fotografie planety vychází z principu pořízení co největšího počtu dílčích snímků za krátký časový interval. Jako výhodné se jeví pořízení videa, které obsahuje stovky až tisíce dílčích snímků, které pak procházejí procesem zpracování v softwarech speciálně určených k tomuto účelu. Tato technika úspěšně eliminuje šum, do jisté míry neklid atmosféry a zvýrazní detaily na planetě. Rozdíl mezi dílčím snímkem a snímkem po postprocesingu je dramatický.
Oblast focení planet je otevřena pro všechny zájemce, neboť tuto činnost lze provozovat i s relativně jednoduchou technikou.



O autorovi

Petr Sklář

Narodil se v roce 1982, pochází z Břidličné, malého města v podhůří Jeseníků. Kvalita zdejší oblohy byla skvělým předpokladem pro vzrůstající zájem o astronomii, které se věnuje od svých 13 let. Od samotného začátku pozoruje především planety, jejichž kouzlu propadl při návštěvě Štefánikovy hvězdárny v Praze, kde probíhalo pozorování Jupitera. Jeho nejoblíbenější planetou je právě Jupiter, kterému věnuje nejvíce prostoru. Kromě této specializace občas pozoruje i Slunce, Měsíc, komety a deep-sky objekty.

    Štítky: Planety, Pozorování 


    19. vesmírný týden 2026

    19. vesmírný týden 2026

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    LDN 1448

    Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    LDN 1613

    LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

    Další informace »