Úvodní strana  >  Na obloze  >  Planety  >  Pozorujte planety

Pozorujte planety

Proč pozorovat planety?

Mars poblíž opozice
Mars poblíž opozice
Sledováním planet je možné upozornit na možné změny, ať už sezonního charakteru nebo neobvyklé, náhlé. Příkladem budiž bouře v atmosféře Saturnu, která se objevila v roce 2010, nebo vpád tělesa do jupiterovy atmosféry. Pozorovatelé Anthony Wesley z Austrálie a Christopher Go z Filipín ho pozorovali nezávisle na sobě. Tento okamžik se podařil zachytit na video. Mars pro změnu nabízí sledování prachových bouří.  Jedna taková významná, dokonce celoplanetární, se odehrála v roce 2001. A tak by bylo možné pokračovat dále.

Ve správný čas, na správném místě, šanci na spatření neobvyklých jevů má každý pozorovatel, třeba to příště budete právě Vy!

Předpoklady pro úspěšné pozorování

Kresba Jupiteru přes dalekohled Autor: Martin Mašek
Kresba Jupiteru přes dalekohled
Autor: Martin Mašek
Prvním předpokladem je pohodlí pozorovatele. Připravit si pohodlí a nerušeně, upřeným zrakem se dívat do okuláru přináší výsledky. Tento fakt bývá občas podceňován začátečníky. Při pozorování v sedu se pozorovatel mnohem více koncentruje než při pozorování ve stoje, kdy musí myslet na stabilizaci těla a udržení oka u okuláru.

Druhým předpokladem je čistý, jasný a především kontrastní obraz, jež je základem úspěchu pozorování planety. Na počátku pozorování je vhodné prostřídat několik zvětšení, abychom stanovili maximální vhodné zvětšení vzhledem k podmínkám, především na aktuálním stavu neklidu atmosféry. Maximální výši zvětšení je nutno volit také s ohledem na používaný dalekohled, kdy je schopen poskytovat ještě dostatečně kontrastní obraz. Při jakémkoliv snížení kontrastu zanikají jemné detaily na planetě. Zkrátka je nutno hledat optimální zvětšení, při kterém je na planetě vidět nejvíce podrobností.

Třetí předpoklad není možné ovlivnit a nezbývá než doufat v příznivý stav. Jedná se o neklid atmosféry, v astronomii označován jako seeing. Jestliže je atmosféra velmi neklidná, pak opravdu nepomůže ani sebelepší dalekohled a nejpohodlnější křeslo. Neklid atmosféry bývá proměnlivý a často se stává, že během jediného pozorování se podmínky mění někdy i dramaticky a to lepšímu nebo horšímu. Zcela běžným jevem jsou pak chvilková uklidnění atmosféry, kdy se planety zobrazí v celé své kráse a na takové chvilky se opravdu vyplatí počkat. V podstatě bychom mohli zařadit ještě čtvrtý předpoklad a tím je trpělivost pozorovatele. Neklid atmosféry velmi ovlivňuje maximální použitelné zvětšení, neboť při narůstající hodnotě zvětšení zdánlivě vzrůstá neklid atmosféry.

Fotografování planet

Snímky Venuše, Marsu, Jupiteru a Saturnu Autor: Klub astronomů Liberecka
Snímky Venuše, Marsu, Jupiteru a Saturnu
Autor: Klub astronomů Liberecka
Řada amatérů se kromě vizuálního pozorování věnuje fotografování. Zhotovení kvalitní fotografie planety vychází z principu pořízení co největšího počtu dílčích snímků za krátký časový interval. Jako výhodné se jeví pořízení videa, které obsahuje stovky až tisíce dílčích snímků, které pak procházejí procesem zpracování v softwarech speciálně určených k tomuto účelu. Tato technika úspěšně eliminuje šum, do jisté míry neklid atmosféry a zvýrazní detaily na planetě. Rozdíl mezi dílčím snímkem a snímkem po postprocesingu je dramatický.
Oblast focení planet je otevřena pro všechny zájemce, neboť tuto činnost lze provozovat i s relativně jednoduchou technikou.



O autorovi

Petr Sklář

Narodil se v roce 1982, pochází z Břidličné, malého města v podhůří Jeseníků. Kvalita zdejší oblohy byla skvělým předpokladem pro vzrůstající zájem o astronomii, které se věnuje od svých 13 let. Od samotného začátku pozoruje především planety, jejichž kouzlu propadl při návštěvě Štefánikovy hvězdárny v Praze, kde probíhalo pozorování Jupitera. Jeho nejoblíbenější planetou je právě Jupiter, kterému věnuje nejvíce prostoru. Kromě této specializace občas pozoruje i Slunce, Měsíc, komety a deep-sky objekty.

    Štítky: Planety, Pozorování 


    33. vesmírný týden 2026

    33. vesmírný týden 2026

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

    Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

    V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

    Další informace »