V pořadu Věda 24 České televize proběhla reportáž o nedávno zesnulém astronautovi Eugene Cernanovi, který je v Česku a na Slovensku znám svými česko-slovenskými předky. Ve vzpomínkové reportáži vystoupili také členové České astronomické společnosti a prohlédnout si nakrátko můžete i vlajku, kterou Cernan vezl na Měsíc v roce 1972 a posléze ji daroval tehdejšímu Astronomickému ústavu ČSAV. Shlédněte video.
Dnes, 24. ledna, od 21:30 SEČ vysílá NASA TV poslední rozloučení s Genem Cernanem. Sledovat můžete zde: https://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/#public
Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák bude letošním žhavým kandidátem na kometu roku. Její chování je velmi nepředvídatelné, a tak astronomové žádají širokou veřejnost, aby se zapojila do pozorovací kampaně, zejména v době maxima její jasnosti v dubnu. Přidáte se také? Více na www.astro.cz/kometa2017.
Observatoř Paranal s nejvýkonnějšími dalekohledy světa navštívila 14. ledna 2017 také nová předsedkyně Akademie věd, prof. Eva Zažímalová. Více na webu Akademie věd.
Další smutná zpráva zasáhla celý svět. Ve věku 82 let nás 16. ledna 2017 navždy opustil slavný astronaut Eugene Cernan, doposud poslední člověk na Měsíci. Cernan byl rovněž znám svým českým původem, k němuž se hrdě hlásil. Byl čestným členem České astronomické společnosti a na 2m Perkově dalekohledu v Ondřejově je k vidění jím věnovaná česká vlajka, kterou s sebou v roce 1972 vzal při misi Apolla 17 na Měsíc. Nechť Tě Tvůj poslední let zaslouženě dopraví k místu věčného klidného odpočinku, Eugene!
O příčinách nehody se v posledních týdnech živě spekulovalo. Podle některých zdrojů se předčasně vypnuly motory, jiné zdroje zase hovořily o předčasném oddělení lodi od pracujícího raketového stupně, další zase zmiňovaly nadměrné vibrace. Čekalo se na výsledek vyšetřovací komise. Ani ta však do problému nepřinesla potřebné rozřešení. Další informace v článku.
Hned v prvních dnech nového roku přišla smutná zpráva o úmrtí českého astronoma Luďka Neužila (*25. 2. 1928 v Klatovech, zemřel 4. 1. 2017). Svou profesní dráhu započal v r. 1949 na observatoři v Ondřejově v oddělení fyziky vysoké atmosféry Země, vedeném doc. Františkem Linkem (1906-1984), a zde pak pracoval až do svého odchodu do důchodu. Pod Linkovým vedením, ale i samostatně, se věnoval výzkumu optických vlastností vysoké atmosféry i ionosféry. V počátcích éry kosmonautiky k tomu přidal fotometrii umělých družic při vstupu do stínu Země a společně s Linkem publikovali dioptrické tabulky zemské atmosféry. Věnoval se však také chemickému složení atmosféry Venuše, na základě vícebarevné fotometrie. V letech 1950 – 1976 zveřejnil na tato témata celkem 20 původních prací, které byly ve své době hojně citovány. Společně s F. Linkem též vydali monografii „Lety do stratosféry a výzkum vysoké atmosféry“, jež se dočkala dvou vydání.
V pátek 6. 1. můžete na TV Noe od 20 hod. sledovat živou besedu s dr. Jiřím Grygarem, prof. Petrem Kulhánkem a prof. Zdeňkem Stuchlíkem. Pořad je otevřen i pro diváky, kteří mohou své dotazy volat přímo do studia. Blíže zde.
Pořad v archivu TV Noe.
I v lednu 2017 pokračujeme v besedě nad biblí a vesmírem. Jaká je budoucnost vesmíru, je o tom něco v bibli a rozumíme tomu? Premiéra v sobotu 7. ledna ve 20 hod. TV Noe. Bližší info včetně repríz.
Pořad v archivu TV Noe
Pokud máte malý dalekohled (a jasnou oblohu), namiřte si jej dnes večer na Mars (zapadá až cca okolo 21. hodiny). Kousek od něj severovýchodně totiž najdete i planetu Neptun. Bohužel maximální úhlové přiblížení obou těles proběhne až hluboko pod obzorem, ale i tak, vidět dvě planety najednou ve zorném poli dalekohledu, bude pěkný zážitek na samém konci roku.
Novinky můžete odebírat přes RSS.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
