Pohyb těles v gravitačním poli

Šestidílný seriál Miroslava Šulce přináší další články pro teoretické fyziky, astrofyziky i zájemce o matematicko-fyzikální vysvětlení některých známých fyzikálních zákonů. Tentokráte se zaměříme na gravitační a tíhové pole, a to jak z obecného pohledu, tak i pro konkrétní příklad - pole naší Země. Vysvětlíme si základní pojmy a ukážeme si jejich souvislosti nejen ve fyzikálním, ale i historickém úhlu pohledu, a podíváme se i na určování polohy kosmického tělesa.

Seriál

O autorovi

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Další články autora (71)

Kometa C/2025 R3 v koronografu SOHO

V zorném poli koronografu LASCO C3 už je vidět kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). Ta nyní projde jakoby mezi Sluncem a Zemí ve vzdálenosti přibližně poloviny cesty ke Slunci, tedy 75 mil. km. Můžeme očekávat, že uvidíme její pěkný iontový ohon. Aktuální snímek zde: https://soho.nascom.nasa.gov/data/realtime/c3/512/

Neobvyklý zákryt Slunce z Artemis II

Posádka mise Artemis II posílá na Zemi unikátní snímky Země i Měsíce. Jeden z nejpozoruhodnějších je zvláštní zatmění, kdy Měsíc zakryl Slunce, ale srpek Země ležící vlevo mimo záběr osvětlil část jeho povrchu. Vpravo od Měsíce je vidět tři planety, které jsou úhlově blízko Slunci. Saturn, Mars a Merkur (jasnější tečky).

Fotografie z mise najdete v odkazu na Flickr, po rozkliknutí novinky uvidíte zmiňovaný záběr Měsíce.

Mise Artemis II v únoru neodstartuje

Test WDR, plnění rakety SLS pohonnými látkami, v noci na 3. února ukázal, že jsou tam ještě příliš veliké úniky vodíku, které se nestihnou napravit. NASA administrátor Jared Issacman proto 3. 2. ráno našeho času potvrdil, že se směřuje k březnovým startovním oknům. Ta začínají v noci z 6. na 7. 3. a další možnosti jsou 8., 9., 10. a 12. 3. nad ránem v SEČ. Je třeba připomenout, že NASA jde v první řadě o bezpečnost, ne o to, že by nedokázali raketu natankovat. Kapalný vodík je zkrátka vždy problém, pokud jde o jeho úniky. Zdroj: https://www.nasa.gov/blogs/artemis/

Učí nás ve škole o elektromagnetismu správně?

V Kosmických rozhledech 2006, č. 6, jsem v seriálu o užívání fyzikálních jednotek v astronomických textech uvedl, že by se měly používat jednotky Mezinárodní soustavy jednotek (SI), nikoliv jednotky starších soustav, a to zvláště, jedná-li se o jednotky elektrických a magnetických veličin. Jak ukáže následující fyzikálně laděný článek, problematika užívání jednotek SI není zase tak triviální a dotýká se např. známé jednotky magnetické indukce Gauss.

Výzkumy v ASU AV ČR (287): Voda na Měsíci v místech přistání misí Artemis

Voda je nezbytná pro život člověka a kosmické mise, ty dlouhodobé včetně, nejsou žádnou výjimkou. Stavba základen na cizích tělesech by určitě těžila z místních zdrojů vody, které by mohly sloužit nejen jako pitná voda pro astronauty, ale také jako surovina pro výrobu kyslíku a vodíku – klíčových složek raketového paliva. Jaroslav Klokočník z ASU vedl práci, která s pomocí gravitačních aspektů odhalovala místa s větší pravděpodobností výskytu podpovrchové vody na Měsíci.

1. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 1. do 8. 1. 2023. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je nejlépe vidět Venuše, Saturn a Jupiter. Později večer má nejlepší viditelnost Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Komety jsou nejlépe vidět před úplňkem nad ránem. Raketový ohňostroj ukončila v minulém týdnu SpaceX už 61. úspěšným startem Falconu 9 během roku, což je dosavadní rekord. Tento týden má startovat i s českou družicí BDSAT-2 typu CubeSat. Před 380 lety se narodil anglický fyzik Isaac Newton a před 50 lety startovala k Měsíci sonda Luna 21 s vozítkem Lunochod 2.

Výzkumy v AsÚ AV ČR (136): Testování teorií gravitace v raných galaxiích

Chtělo by se říci, že dění v celém vesmíru řídí všeobjímající gravitace. To je jistě pravda. Některá pozorování však přinášejí nezvratné důkazy, že pouhé gravitační působení látky, kterou vidíme, některé vlastnosti pozorovaného vesmíru nevysvětlují správně. Odborníci se rozdělili do dvou nestejně zastoupených proudů – jedni předpokládají, že nesoulad lze vysvětlit dodáním hmoty, která není vidět, druzí říkají, že je třeba změnit zákon gravitace.

Tomáš Tyc hostem Show Jana Krause

Ve středu 29. dubna 2015 byl hostem populárního pořadu "Show Jana Krause" mladý český profesor Přírodovědecké faktulty Masarykovy univerzity v Brně, Tomáš Tyc. Ačkoliv moderátor nedal mimořádně inteligentnímu a nadšenému fyzikovi prostor pro představení sebe sama, bylo dost času pro zábavné a pro mnohé zasvěcené dnes již legendární fyzikální experimenty, které zejména studenti brněnské univerzity znají z nadmíru oblíbeného předmětu (a následně významného inspirativního projektu) "Zajímavá fyzika". Záznam výstupu si můžete spustit v článku.

Pohyb těles v gravitačním poli

Seriál

O autorovi

Miroslav Šulc

Další články autora (71)

18. vesmírný týden 2026

Česká astrofotografie měsíce

Poslední čtenářská fotografie

Zajímavé odkazy

Další astronomické informace

Vybrané weby ČAS