Související stránky k článku 10. vesmírný týden 2011
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 3. do 14. 3. 2021. Měsíc je ve fázi mezi poslední čtvrtí a novem. Večer je dobře vidět jasný Mars a níže nad jihozápadem i Uran. Planetka Vesta dosahuje maximálního jasu a najdeme ji v zadní části Lva. Večer se vysoko k Plejádám táhne šikmý kužel zvířetníkového světla. Perseverance na Marsu ujela již téměř sto metrů. Desátý prototyp Starship po letu do výšky 10 km tvrději dosedl a konečně zůstal stát, aby po několika minutách explodoval. Před 35 lety prozkoumalo několik sond zblízka Halleyovu kometu a před 240 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2020. Měsíc bude kolem novu. Jupiter a Saturn jsou vidět od večera nad jihem až jihozápadem, po půlnoci je vysoko Mars, ráno je pěkně vidět Venuše. Máme možnost se pomalu rozloučit s kometou NEOWISE. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Observatoř TESS má za sebou primární část mise. OSIRIS-REx provedla druhý zkušební sestup k povrchu planetky Bennu. Radioteleskop v Arecibu prodělal další poškození. Výsledky měření sondy Dawn potvrdily rezervoáry vody pod povrchem Ceres. V týdnu se můžeme dočkat již šestého použití stejného prvního stupně rakety Falcon 9. Před 50 lety odstartovala k Venuši úspěšná sonda Veněra 7.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 1. do 12. 1. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je tedy vysoko na večerní obloze. V noci na pátek 10. 1. zakrývá Plejády. Jasná Venuše je každým dnem blíže slabšímu Saturnu. Jupiter je vysoko nad jihovýchodem a Mars níže nad severovýchodem. Aktivita Slunce je vysoká a nelze vyloučit ani silné erupce a polární záře. Nová česká kometa nese jméno C/2024 Y1 (Mašek) po jejím objeviteli z Liberce. Kometa C/2024 G3 (ATLAS) viditelná zatím jen na jižní obloze nyní skokově zjasnila a je dobré sledovat její další vývoj. Očekáváme první start rakety New Glenn a sedmý testovací let Super Heavy Starship.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2020. Měsíc bude v novu. Večer můžeme pozorovat velmi jasnou Venuši a snad se nám vedle ní podaří vidět i Merkur. Ráno jsou vidět planety Saturn a Jupiter, níže nad obzorem je také Mars. Těšili jsme se na komety ATLAS a SWAN – jak dopadly? Část čínské rakety zanikla neřízeně nad Atlantikem. Po odkladu odstartoval vojenský miniraketoplán a posunul se start dalších Starlinků. Před 215 lety se narodil objevitel komet de Vico a před 110 lety prošla Země ohonem Halleyovy komety.
Přehled událostí na obloze od 7. 3. do 13. 3. 2016. Měsíc bude kolem novu. Jupiter je v opozici se Sluncem, čekají nás dvojpřechody jeho měsíců. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars, v záři vycházejícího Slunce se ztrácí Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. V Indonésii a Tichomoří nastává úplné zatmění Slunce. Máme tu ideální období večerní viditelnosti zvířetníkového světla. Přistála dlouhodobá posádka z ISS. Falcon 9 úspěšně vynesl telekomunikační družici, ale první stupeň neměl moc šancí a při dosednutí havaroval. Studenti z Olomouce se v úterý spojí s Mezinárodní vesmírnou stanicí a budou hovořit s astronautem.
Přehled událostí na obloze od 17. 8. do 23. 8. 2015. Měsíc je kolem první čtvrti. Na večerní obloze končí viditelnost Saturnu. Aktivita Slunce je opět nízká.
Přehled událostí na obloze od 16. 12. do 22. 12. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Podvečerní obloha nabízí Venuši a Saturn. Po setmění můžeme pozorovat také Uran a Neptun. Ráno je vidět Mars. Nejjasnější kometou oblohy je C/2017 T2 vysoko v Perseovi. Nastane zimní slunovrat. Proběhne několik zajímavých startů raket. Před 380 lety se narodil Gottfried Kirch, vynálezce mikrometru a objevitel jasné komety roku 1680.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 1. do 12. 1. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer září jasná planeta Venuše. Ráno je vidět Mars. Další tři planety jsou ukryté v záři Slunce. Ke startu s další várkou družic Starlink se chystá raketa Falcon 9. K přistání se chystá loď Dragon. Před 410 lety objevil Galilei měsíčky Jupiteru. Před 15 roky odstartovala mise Deep Impact, která pak zasáhla projektilem kometu Tempel 1.
Mapa oblohy 17. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 15. 12. do 21. 12. 2014
Měsíc se blíží k novu. Večer je nízko na jihozápadě Mars. Jupiter je vidět už přibližně od 22. hodiny. Večer se klube nad obzor také Venuše, ráno Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Pokud odstartuje 19. prosince raketa Falcon 9 s lodí Dragon k ISS, dojde k zajímavému testu prvního stupně.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. prosince v 18:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze od 2. 1. do 8. 1. 2017. Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer je vidět jasná Venuše na jihozápadě, Mars je nedaleko ní, směrem k jihu. Nastává konjunkce Marsu s Neptunem. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká. Pozorovat můžeme několik komet, především se rozlučme s ranní kometou U1 NEOWISE. Quadrantidy mají maximum 3. ledna, ale jejich aktivita nebude v Evropě asi tak vysoká, jako v Americe a Tichomoří.SpaceX chystá návrat do služby pro raketu Falcon 9.
Přehled událostí na obloze od 5. 1. 2014 do 11. 1. 2015
Měsíc je po úplňku. Nízko na jihozápadě zvečera Venuši doplní Merkur, večer je vidět taky Mars. Po osmé večer už vychází Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nižší. Máme tu okem viditelnou večerní kometu Lovejoy. Poletí Dragon k ISS? Přistane první stupeň rakety na mořské plošině?
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. ledna v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 4. ledna 2012, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 2. 1. do 8. 1. 2012.
Měsíc dorůstá k úplňku. Večer najdeme poblíž jihu Jupiter, v druhé polovině noci je nejlépe vidět Mars a Saturn. Ranní kometa Garradd je stále lépe viditelná. Končí večerní přelety stanice ISS. Nastává maximum roje Kvadrantid.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. ledna 2012 v 18:00 SEČ.
Americká sonda MRO nalezla na povrchu Marsu nové útvary, které zde zřejmě vznikly po sestupu evropského modulu Schiaparelli, součásti mise ExoMars 2016. Co obrázky odhalily a co se modulu vlastně stalo?
Jak jsme si ukázali v minulém dílu, konec sedmdesátých let byl ve výzkumu Venuše velice plodný a zásluhou orbiteru Pioneer Venus vznikla první mapa povrchu. Některé oblasti vypadají jako kdyby šlo o velké sopečné útvary, ale na detaily bylo třeba si ještě počkat. Zajímavé je pohoří Maxwell Montes, nejvyšší zaznamenaný útvar na Venuši. Jako jediný nenese ženské jméno, jak se na planetu pojmenovanou po bohyni lásky sluší. Ovšem pomineme-li Einsteina a Newtona, jde zřejmě o třetího nejvýznamnějšího fyzika, takže pojmenování po něm si jistě zasluhuje. Ale vraťme se zase k našemu přehledu kosmických misí. Přirozeným pokračováním jsou Veněra 13 až 16, což byla dvojice velmi úspěšných sond, které na Venuši přistály a dvojice mapovacích misí. Závěrem se podíváme i ke kometě díky sondám Vega.
Urbain Jean Joseph Le Verrier Před 135 lety, 23. září 1877, zemřel francouzský matematik a astronom Urbain Jean Joseph Le Verrier. Jeho jméno je spojováno zejména s objevem Neptunu. Byl totiž autorem výpočtů, na základě kterých byla v roce 1846 tato planeta objevena.
Le Verrier se narodil v městě Saint-Lô, ležícím v departementu Manche na severu Francie. Nejprve navštěvoval osm let lyceum nižšího stupně, poté pokračoval studiem matematiky na vyšším lyceu v městě Caen. Roku 1831 nastoupil na prestižní pařížskou školu École Polytechnique, kde zpočátku studoval chemii. Po dvou letech vyměnil tento obor za astronomii a zaměřil se zejména na nebeskou mechaniku.
Ve čtvrtek 5. května kolem 22h SELČ nastane maximum Eta Aquarid. Maximum není nijak ostré, meteory tohoto roje můžeme pozorovat několik dní před maximem i po něm. V okamžiku maxima bude radiant pod obzorem, vychází až v pátek 6. května ráno, pozorování roje je tedy nejlepší mezi 2. a 4. hodinou ranní (SELČ). V tu dobu můžeme spatřit až 8 meteorů za hodinu. Letos budou pro pozorování ideální podmínky, jelikož Měsíc se bude nacházet ve fázi těsně před novem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.
NASA a její průzkumné automaty nedávno přinesly další střípek do příběhu planety Mars a ukázaly něco, co mohou být stopy po nedávném průtoku slané vody. Co by to znamenalo pro pátrání po možnostech tamního života?
