Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2019

51. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 18. prosince 2019 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 16. 12. do 22. 12. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Podvečerní obloha nabízí Venuši a Saturn. Po setmění můžeme pozorovat také Uran a Neptun. Ráno je vidět Mars. Nejjasnější kometou oblohy je C/2017 T2 vysoko v Perseovi. Nastane zimní slunovrat. Proběhne několik zajímavých startů raket. Před 380 lety se narodil Gottfried Kirch, vynálezce mikrometru a objevitel jasné komety roku 1680.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 19. prosince v 5:57 SEČ. Ve čtvrtek po půlnoci (kolem 0:35 SEČ) můžeme také spatřit výstup hvězdy 4. velikosti ný Virginis zpoza neosvětlené strany Měsíce.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) je večer stále výše. Ve výšce 5°nad jihozápadem ji najdeme i za pokročilého soumraku. Naproti tomu Saturn (0,6 mag) už z večerní oblohy pomalu mizí. Ráno je vidět Mars (1,7 mag). V půl sedmé je více než 10°nad jihovýchodem. Za nadcházejících tmavých večerů lze spatřit také Neptun ve Vodnáři a Uran v Beranovi.

Aktivita Slunce je zůstává stále velmi nízká. Tento víkend jsme dosáhli nového rekordu v počtu dní beze skvrn za období sledování družicemi. Povrch Slunce tedy není ve viditelném oboru zajímavý, viz také aktuální snímek SDO. S nízkou aktivitou Slunce souvisí vysoké hodnoty kosmického záření.

Kometa C/2017 T2 (Pan-STARRS) se nachází na pomezí Persea a Žirafy. Při jasnosti asi 9,5 mag je dostupná i menšími dalekohledy.

Mapa k vyhledání komety C/2017 T2 (Pan-STARRS) na konci roku 2019. Nejjasnější hvězda je alfa Perseii, Mirfak.
Mapa k vyhledání komety C/2017 T2 (Pan-STARRS) na konci roku 2019. Nejjasnější hvězda je alfa Perseii, Mirfak.

Zimní slunovrat letos připadá na 22. 12. v 5:19 SEČ. Příznivci delších dnů a kratších nocí se mohou začít pomalu těšit.

Kosmonautika

Přistávající kosmická loď New Shepard společnosti Blue Origin Autor: Blue Origin
Přistávající kosmická loď New Shepard společnosti Blue Origin
Autor: Blue Origin
New Shepard – suborbitální raketa a kosmická loď má za sebou další, již šestý opakovaný start. Na palubě byly komerční experimenty pro krátkodobý stav mikrogravitace a celkově již takových vynesl New Shepard více, než sto. Nosič i loď se jeví spolehlivě, šlo již o šestý opakovaný let stejné rakety, let s lidmi je zřejmě do roka možný.

Čínská navigační síť Beidou má dostat přírůstky po startu dalších dvou družic na raketě CZ-3B 16. 12. v 6:30 SEČ.

Na Floridě je relativně rušno. Proběhl zde statický zážeh rakety Falcon 9, která má startovat 16. prosince (ve 23:10 SEČ) s telekomunikační družicí JCSat 18. Navíc se chystá raketa Atlas V s kosmickou lodí Starliner k jejímu prvnímu zkušebnímu letu na ISS. Start je v plánu 20. prosince v 10:36 SEČ.

17. prosince očekáváme s napětím start rakety Sojuz 2-1A z Francouzské Guayány. Na palubě bude, kromě malé družice COSMO-SkyMed s radarem SAR, také vědecká družice CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite) se zajímavým detektorem určeným ke studiu velikosti známých exoplanet.

20. prosince plánuje Čína vypustit raketu CZ-4B. Nákladem jsou čínsko-brazilská družice CBERS-4A, určená k dálkovému průzkumu Země a etiopská družice ETRSS-1, určená pro zemědělství a studium klimatu.

Výročí

18. prosince 1639 (380 let) se narodil německý astronom Gottfried Kirch. Kromě toho, že vyráběl dalekohledy, vynalezl také mikrometr, jak jej známe ze školních lavic. Byl aktivním pozorovatelem a jeho jméno je známo především díky jasné kometě Kirch z roku 1680. Tato kometa se nám připoměla, když se ke Slunci blížila kometa ISON, protože obě komety měly trochu podobné dráhové parametry, ale naprosto odlišný osud. Kirch také objevil některé známé objekty na obloze, jako například M 11 nebo M 5. Jeho hlavním zdrojem obživy ale byla výroba kalendářů a almanachů.

19. prosince 1714 (305 let) se narodil americký matematik a astronom John Winthrop. Působil na Harvardu, který sám vystudoval, jako profesor matematiky a přírodní filosofie. Pokusil se vědecky vysvětlit velké zemětřesení v Lisabonu 1775 a jako astronom pozoroval přechody Merkuru v letech 1740 a 1761. Pak se vypravil za přechodem Venuše 1761, což byla vůbec první velká vědecká výprava Američanů té doby.

21. prosince 1904 (115 let) se narodil anglický inženýr Francis Thomas Bacon. Jeho objevy na poli palivových článků umožnily vyrobit prakticky využitelný zdroj energie z vodíku a kyslíku. Jeho patenty využila firma Pratt & Whitney ke konstrukci palivových článků užitých poté v projektu Apollo a později i na raketoplánu.

21. prosince 1984 (35 let) odstartovala sovětská sonda Vega 2. Také té se podařilo vysadit přistávací modul, který navíc přinesl informace o složení hornin v oblasti Afrodité Terra. Vzorky vykazovaly největší stáří ze zkoumaných hornin sondami typu Veněra. Podobně jako u Vegy 1 také Vega 2 uvolnila do atmosféry balón, který plul v atmosféře. Vega 2 minula Halleyovu kometu ve vzdálenosti 8200 km od jádra a pořídila ještě lepší záběry než Vega 1.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce: Měsíc-Mars a Měsíc-Venuše
  • prstencové zatmění Slunce v Arábii aj.
  • Výročí: Ariane 1, první let
  • Výročí: Saljut 4
  • Výročí: Karel Anděl
  • Výročí: Maarten Schmidt

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vega 2, John Winthrop, Francis Bacon, Comet Kirch, Gottfried Kirch, Vesmírný týden


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše a Plejády

Další informace »