Mapa oblohy 29. února 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 27. 2. do 4. 3. Měsíc je kolem první čtvrti. Na západní obloze se k sobě přibližují dva výrazné objekty, Venuše a Jupiter. Poblíž západního obzoru je poměrně jasný Merkur. Mars je možné dobře pozorovat už v první polovině noci, na Saturn počkejme až na druhou polovinu noci. Přelety ISS večer pomalu končí. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. února v 19:00 SEČ.
Mapa oblohy 22. února 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2.. Měsíc je kolem novu. Velmi mladý srpek Měsíce bude vidět od středy. Na západní obloze se k sobě přibližují dva výrazné objekty, Venuše a Jupiter. Poblíž západního obzoru se vynořuje jasný Merkur. Mars je možné dobře pozorovat už v první polovině noci. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. února v 19:00 SEČ.
Mapa oblohy 15. února 2012, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 13. 2. do 19. 2.. Měsíc je vidět v druhé polovině noci a dopoledne. Bude v poslední čtvrti. Večer sledujeme dva výrazné objekty, Venuši a Jupiter. Mars vystupuje výše už po 22. hodině. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. února v 19:00 SEČ.
Mapa oblohy 8. února 2012, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 6. 2. do 12. 2. 2012. Měsíc bude v úplňku. Nádherné večerní scenérie nám v mrazivém počasí nabízí Venuše z Jupiterem na jihu a jihozápadě. Uran bude poblíž Venuše ve čtvrtek. Mars vystupuje výše už po 22. hodině. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. února 2012 v 19:00 SEČ.
Mapa oblohy 1. února 2012, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 30. 1. do 5. 2. 2012. Měsíc dosáhl první čtvrti a dále dorůstá. Večer je krásně viditelná na jihozápadě Venuše a nad jihem Jupiter. Zlepšuje se i viditelnost Marsu. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci. Kometa Garradd míjí kulovou hvězdokupu M 92 v Herkulu. Ranní přelety stanice ISS pomalu končí. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. února 2012 v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 25. ledna 2012, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2012. Měsíc po novu je dobře viditelný večer. Po západu Slunce panuje na obloze Venuše a Jupiter, zlepšuje se i viditelnost Marsu. Druhá polovina noci připadá na Saturn. Přelety stanice ISS uvidíme ráno. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. ledna 2012 v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 18. ledna 2012, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2012. Měsíc po poslední čtvrti je vidět ráno. Večerními planetami jsou Jupiter a Venuše, v druhé polovině noci pozorujeme Mars a Saturn. Fobos-Grunt zanikl v zemské atmosféře. Probíhá první týden Globe at Night. Přelety stanice ISS uvidíme ráno. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. ledna 2012 v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 11. ledna 2012, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 9. 1. do 15. 1. 2012. Měsíc je po úplňku. Večerními planetami jsou Jupiter a Venuše, v druhé polovině noci září Mars a Saturn. Začíná akce Globe at Night. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. ledna 2012 v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 4. ledna 2012, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 2. 1. do 8. 1. 2012. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer najdeme poblíž jihu Jupiter, v druhé polovině noci je nejlépe vidět Mars a Saturn. Ranní kometa Garradd je stále lépe viditelná. Končí večerní přelety stanice ISS. Nastává maximum roje Kvadrantid. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. ledna 2012 v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 28. 12. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 26. 12. 2011 do 1. 1. 2012. Měsíc a Venuše jsou vidět večer. První půlka noci patří Jupiteru, v druhé jsou nejlépe vidět Mars a Saturn. Ráno za svítání ještě končí viditelnost Merkuru. Jižní obloze vévodí kometa Lovejoy, my můžeme zkusit ráno kometu Garradd. Stanice ISS pokračuje večerními přelety a má opět úplnou posádku. Ztracený Fobos-Grunt přelétá ráno. Pěkný rok 2012 všem příznivcům astronomie a kosmonautiky. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. prosince 2011 v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 21. 12. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 19. 12. do 25. 12. 2011. Předvánoční Měsíc bude vidět ráno, blíží se nov. Pozorujeme všechny planety - večer okem Venuši a Jupiter, ráno Mars a Saturn, za svítání i Merkur. Kometa Lovejoy přežila průlet kolem Slunce a je na jižní obloze. Večer a ráno lze spatřit obtížně kometu Garradd. Mezinárodní stanice ISS přelétá večer a Fobos-Grunt ráno. 22. 12. ráno je zimní slunovrat a začne se prodlužovat den. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. prosince 2011 v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 14. 12. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 12. 12. do 18. 12. 2011. Měsíc je po úplňku. Pozorujeme všechny planety - večer především Venuši a Jupiter, ráno Mars a Saturn. Za svítání vylézá i zjasňující Merkur. Nastává maximum aktivního meteorického roje Geminid. Blíží se večerní přelety ISS. V perihelu bude jasná Kreutzova kometa Lovejoy. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. prosince 2011 v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 7. 12. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2011. Měsíc dorůstá k úplňku, nastává úplné zatmění Měsíce, viditelné jako částečné i z našeho území. Jupiter je nejvýraznějším objektem první poloviny noci. K ránu je vysoko Mars a nad východem vystupuje Saturn. Venuše je pouze nízko na večerní soumrakové obloze. Ráno začne vylézat i Merkur. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. prosince 2011 v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 30. 11. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2011. Měsíc je na večerní obloze. Jupiter vládne dvěma třetinám noci, k ránu nastupuje Mars a Saturn. Venuše je pouze nízko na večerní soumrakové obloze. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 23. 11. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 21. 11. do 27. 11. 2011. Měsíc se blíží k novu. Jupiter vládne dvěma třetinám noci, k ránu nastupuje Mars a Saturn. Venuše je pouze nízko na večerní obloze. Blíží se start Curiosity k Marsu. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 16. 11. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 14. 11. do 20. 11. 2011. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je viditelný téměř celou noc. Večer je obtížně vidět dvojice Merkur - Venuše. Mars je nejvýše ráno. Za svítání je nad jihovýchodem Saturn a Spica. Slunce vždy stojí za pohled, ať už v bílém světle, nebo v čáře h-alfa. Phobos je pro Rusko zakletý měsíc. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 9. 11. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 7. 11. do 13. 11. 2011. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je po opozici viditelný celou noc. Mars najdeme ráno nedaleko Regula ve Lvu. Na Slunci je největší skupina skvrn současného cyklu aktivity. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 2. 11. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 31. 10. do 6. 11. 2011. Měsíc bude v první čtvrti. Jupiter krátce po opozici je viditelný celou noc. Dvojpřechod měsíců bude 31. října večer. Aktivita Slunce je přechodně nižší. Mars je viditelný ráno. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 26. 10. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 24. 10. do 30. 10. 2011. Měsíc je v novu. Jupiter v opozici je viditelný celou noc. Aktivita Slunce se zvýšila. Mars je viditelný ráno. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. října 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Mapa oblohy 19. 10. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 17. 10. do 23. 10. 2011. Měsíc je v poslední čtvrti. Jupiter se blíží k opozici a uvidíme jej celou noc. Večer uvidíme kometu Garrad. V pátek nastává maximum meteorického roje Orionid. Mars je viditelný nejlépe před svítáním. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. října 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
