Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2012

20. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 16. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 16. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 14. 5. do 20. 5.

Měsíc ubývá k novu, nastává prstencové zatmění Slunce v oblasti Tichomoří (včetně západu USA). Večer je na západě velmi jasná Venuše, jihozápad ve Lvu okupuje Mars a jihovýchod v panně patří planetě Saturn. Stanice ISS má viditelné přelety nad ránem. Startuje soukromá loď Dragon k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu 21. května po půlnoci. To znamená, že 20. května místního amerického času lze ze západu USA pozorovat prstencové zatmění Slunce. Toto zatmění bude viditelné také z Japonska a Tichomoří. Důvod, že Měsíc nezakryje Slunce úplně, hledejme už v největším úplňku roku. Přibližně o 14 dní později (19. 5.) je totiž Měsíc v odzemí. Tehdy je na obloze úhlově menší než Slunce. Na Spaceweather.com jistě najdete odkazy na online přenos.

 

Planety:

Venuše (-4,4 mag) se nachází na pomezí Býka a Vozky nedaleko hvězdy 2. velikosti El Nath v pravém rohu Býka. Její hezky se ztenčující srpek už dosahuje úhlové velikosti téměř 50 úhlových vteřin. To už snadno odhalí také malý triedr.
Mars (0,3 mag) je večer vysoko na jihozápadě v souhvězdí Lva. Nedaleko vpravo najdeme jasnou hvězdu Regulus. Velikost kotoučku klesla pod 9", přesto se dá vidět malá severní polární čepička a překvapivě na jihu větší světlý útvar, patrně námrazu v pánvi Hellas. Jižní polární čepička to však není.
Saturn (0,4 mag) v Panně je nedaleko jasné hvězdy Spica. Na kotoučku velkém 19" snadno spatříme rozdílně barevné pruhy v rovníkové oblasti. V prstenci nám bezpečně odhalí i malý dalekohled při zvětšení 120 - 150x mezeru nazývanou Cassiniho dělení, viditelnou alespoň v okrajové části prstence vlevo a vpravo od planety. Krásy, které nasnímají kolegové "planetáři" samozřejmě okem neuvidíme všechny, ale za dobrých podmínek se jim můžeme s velkým dalekohledem (>30cm) přiblížit.
Jupiter (-2 mag) je tento týden na obloze úhlově nejblíže Slunci. Snadno si jej všimneme jako nejjasnějšího objektu v korónografech LASCO C2 a později také LASCO C3 sondy SOHO.

Slunce nám ukázalo jednu z největších skvrn 24. cyklu aktivity. Oblast s číslem 1476 je stále poměrně aktivní, ale ačkoli se dala očekávat velmi silná erupce, v minulém týdnu jsme se jí nedočkali. Skvrna samotná byla ale bez problémů viditelná pouhým okem přes ochranný filtr a byla velmi fotogenická při západu Slunce. Jak vypadá povrch Slunce dnes si můžete překontrolovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS tento týden za tmy neuvidíme. Pro některá místa v ČR však nastávají přelety na denní obloze kolem Venuše, nebo přes sluneční disk. S patřičným vybavením ochranným filtrem může přelet přes Slunce bezpečně sledovat každý. Podrobnosti najdete v nedávno vydaném článku.

Kosmonautika:

  • Soukromá společnost SpaceX by měla 19. května z Mysu Canaveral na Floridě vypustit kosmickou loď Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Plánovaný start je 19. května v 10:55 našeho času, ale záložní datum bylo stanoveno na 22. květen a klidně může k odkladu ještě dojít. Dokončují se závěrečné softwarové testy. Loď vynese raketa Falcon 9.
     
  • Čína vypustila špionážní satelit Yaogan 14. Na přibližně kruhovou polární dráhu mu pomohla raketa Dlouhý pochod 4B z kosmodromu Taiyuan.
     
  • ESA oficiálně ukončila misi satelitu ENVISAT. Komunikace s touto družicí byla náhle přerušena 8. dubna 2012.
     

Výročí:

  • 18. května 2007 (5 let) zemřel francouzský fyzik Pierre-Gilles de Gennes. Spolu s kolegy zkoumal zejména magnetismus a rozptyl neutronů. Hodně se věnoval popularizaci vědy a býval někdy označován jako Isaac Newton moderní doby. Roku 1991 obdržel Nobelovu cenu za fyziku.
     
  • 20. května 1942 (70 let) zemřel významný fyzik německo-maďarského původu a rodák z Bratislavy Philipp Eduard Anton von Lenard. Zabýval se fotoelektrickým jevem, katodovými paprsky či luminiscencí a za jeho výzkum mu byla roku 1905 udělena Nobelova cena.
     

Výhled na příští týden:

  • srpek Měsíce a Venuše večer
  • Astronomický den na Jizerce
  • výročí Mercury-Atlas 7 (Aurora)

Mapa oblohy v květnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »