14. vesmírný týden 2012
Měsíc bude v úplňku. Večerní oblohu zdobí planeta Venuše, nízko na západě je také Jupiter. První polovina noci je ideální pro pozorování Marsu. Před půlnocí je slušně viditelný také Saturn. Stanice ISS se dočkala zásobovací lodi ATV a její přelety můžeme pozorovat nad ránem. Začínají Velikonoce.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. dubna ve 21:00 SELČ.
Obloha:
Měsíc bude v úplňku v pátek 6. dubna. První neděle po prvním jarním úplňku připadá na Velikonoce. Letos je to 8. dubna. Měsíc bude drobet větší, protože na sobotu připadá přízemí, Měsíc bude něco přes 358 tisíc kilometrů daleko. V pátek je možné fotografovat vycházející Měsíc téměř při západu Slunce. To je podobná situace, jaká nastala 7. března 2012 při vzniku APODu Ricka Baldridge.
Planety:
Venuše (-4,4 mag) prochází od pondělí do středy kolem nejjasnějších hvězd Plejád. Venuše jeví fázi jakoby "Měsíce" v první čtvrti a má úhlovou velikost přibližně 26".
Jupiter (-2,1 mag) je za soumraku jen 15° vysoko. Proto pouze za vynikajících podmínek spatříme více, než jen dva výrazné atmosférické pásy kolem rovníku. Pokud chceme zkusit pozorovat GRS (Velkou červenou skvrnu), zkusit to můžeme v úterý 3. dubna a možná i v neděli 8. dubna po západu Slunce.
Mars (-0,5 mag) je pěkně viditelný vysoko nad jihem v souhvězdí Lva. Na zmenšujícím se kotoučku (aktuálně téměř 12") lze pozorovat malou severní polární čepičku a větší albedové útvary.
Saturn (0,2 mag) v souhvězdí Panny sice kulminuje 30° nad jihem až kolem 1:30, ale už ve 22:30 je 20° vysoko a to je při klidné atmosféře dost na spatření většiny podrobností - prstenců s případnou mezerou, měsíce Titanu a dalších slabších měsíčků.
Slunce je poměrně klidné. Zbytky skvrn z velmi aktivní oblasti AR 1429 se k nám natočily minulý týden a vyprodukovaly slabší erupce. Nyní je na povrchu Slunce menší počet výrazných skvrn. Zda se to změnilo, si můžete ověřit na aktuálním snímku z SDO.
Přelety ISS nastávají nad ránem. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce.
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.
Viditelnost ISS: klikněte si v tabulce na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
| Stanice ISS | ||
| Karlovy Vary | Plzeň | Most |
| Ústí nad Labem | České Budějovice | Tábor |
| Liberec | Kolín | Jihlava |
| Pardubice | Hradec Králové | Brno |
| Prostějov | Olomouc | Zlín |
| Opava | Ostrava | Frýdek-Místek |
Kosmonautika:
- Zásobovací loď ATV-3 Edoardo Amaldi se bez problémů připojila k Mezinárodní vesmírné stanici ve čtvrtek po půlnoci.
- NASA vypustila 27. března 5 suborbitálních raket během 5 minut, které postupně vypouštěly oblak aerosolů, který pomohl vědcům prozkoumat proudění vzduchu ve vysokých vrstvách atmosféry. Takto vzniklá umělá oblaka byla dobře viditelná v oblasti New Yorku a Washingtonu.
- Unitř kráteru Gale, kam se chystá přistát nová marsovská laboratoř Curiosity, najdeme uprostřed vrcholek, který by byl ideálním výzkumným bodem vrstev z dávné minulosti i současnosti Marsu. Nyní byl tento kopec na počest Roberta Sharpa, jednoho z významných vědců v oblasti výzkumu planet a prvních sond k Marsu, nazván Mount Sharp. Curiosity má poměrně malou přistávací elipsu, tedy oblast, kde by se s pravděpodobností 99 % mělo přistání uskutečnit. Mount Sharp je hned na okraji této přistávací oblasti. Nechme se překvapit, zda vozítko, pokud úspěšně přistane, zamíří právě tam.
Výročí
- 2. dubna 1952 zemřel významný francouzský astronom Bernard Lyot. Pracoval především na observatoři v Meudonu nedaleko Paříže a kromě studia Slunce je znám např. jako objevitel prachových bouří na Marsu.
- 3. dubna 1827 (185 let) zemřel Ernst Florens Chladni. Ačkoli z akustiky si nejspíš vybavíme spíše Chladniho obrazce, v astronomii sehrál významnou úlohu tím, že sestavil sbírku meteoritů a započal tak jejich podrobnější výzkum.
- 4. dubna 1807 (205 let) zemřel francouzský astronom Joseph Jérôme de Lalande. Zmiňován je například v souvislosti s předobjevovým pozorováním Neptunu, k jeho škodě byl pohyb hvězdy v průběhu dvou dnů považován za chybu měření. Je znám také tím, že sestavil katalog 47 tisíc hvězd a uvažoval o mimozemském životě.
- 8. dubna 1947 byla na Slunci pozorována velká sluneční skvrna. V dnešních měřítkách měla zatím největší zaznamenanou plochu v milióntinách viditelného povrchu Slunce. Konkrétně tato skvrna jich zabrala asi 6 000. Když to srovnáme s největší skvrnou posledního cyklu AR 9393, která zabírala oblast kolem 2 000 milióntin, pak byla opravdu znatelně větší.
Výhled na příští týden:
- Saturn v opozici
- Jan Marek z Lanškrouna
- Charles Messiér
- Leonardo da Vinci
Mapa oblohy v dubnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
