Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2022

14. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 6. dubna 2022 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 4. do 10. 4. 2022. Měsíc je vidět na večerní obloze a bude v první čtvrti. Ráno můžeme pozorovat jasnou planetu Venuši a slabší Mars a Saturn budou v konjunkci. Aktivita Slunce byla výrazně zvýšená a nastaly také slabší geomagnetické bouře. Z ISS se vrátila trojice kosmonautů a už se tam chystá první soukromá turistická posádka Axiom Mission 1. Na Floridě probíhají testy rakety SLS. Ve vesmíru je desátá česká družice – BDSAT. Před 70 lety byla na Slunci zaznamenána skupina skvrn s dosud největší rozlohou v historii pozorování.

Obloha

Konjunkce Venuše, Saturn, Mars a Měsíc; Peruc Autor: Jana Konečná
Konjunkce Venuše, Saturn, Mars a Měsíc; Peruc
Autor: Jana Konečná
Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 9. dubna v 8:48 SELČ.
Nyní v době vydání článku by platilo, že jeho tenký srpek se již vynořil na večerní obloze v konjunkci s Uranem, ale zřejmě jeho spatření zabrání oblačnost. V úterý 5. dubna najdeme dorůstající srpek mezi Plejádami a Hyádami v Býku. K zákrytu hvězdy kappa 1 Tau dojde kolem 23:15 SELČ už jen asi 10° nad obzorem. Možná stihneme zahlédnout i výstup kolem 23:35.
V pátek 8. dubna kolem 22:20 SELČ by měl nastat okamžik nejlepšího nasvětlení útvarů zvaných Lunar X a Lunar V. Ty se budou nacházet na terminátoru a jde jen o náhodné nasvícení kráterů připomínajících uvedená písmena.

Planety:
Z večerní oblohy mizí Uran a na Merkur si musíme ještě tak týden počkat. Zatím tedy to nejzajímavější nabízí ranní obloha, kde září nepřehlédnutelně jasná Venuše (−4,4 mag), která je viditelná i na denní obloze. O něco výše dochází ke konjunkci planety Saturn (0,9 mag) a Mars (1 mag). Nejblíže k sobě budou 5. dubna, asi 18 úhlových minut.

Planety a Měsíc ráno 28. března z Dolního Benešova Autor: František Gaidečka
Planety a Měsíc ráno 28. března z Dolního Benešova
Autor: František Gaidečka

Aktivita Slunce je asi nejvyšší za dlouhé roky. Několik dlouhotrvajících erupcí, na pomezí dvou nejvyšších kategorií M a X, způsobily výrony hmoty z koróny a zvýšenou geomagnetickou aktivitu. Na svědomí je měla aktivní oblast, která v týdnu celou dobu přecházela vlivem rotace Slunce přes střed slunečního kotouče a nyní pomalu zapadá. Výrazná skvrna je i v jedné z aktivních oblastí poblíž středu kotouče, ale erupční aktivita je zde zatím nízká. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-19 úspěšně dosedla 29. 3. do kazašské stepi. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se v něm vrátila dvojice Rusů Anton Škaplerov, Pjotr Dubrov a americký astronaut Mark Vande Hei. Pjotr a Mark byli ve vesmíru téměř jeden rok. Současnou posádku stanice tvoří Němec, tři Rusové a tři Američané. I přes jednostranné prohlášení o ukončení spolupráce, které vyřkl 3. dubna šéf Roskosmosu Rogozin, spolupráce na stanici zatím pokračuje a není příliš pravděpodobné, že bude ukončena. Řada Rogozinových výroků se ukázala být jen nenaplněnými sny nebo nepravdami, ať už šlo o plány budoucích ruských misí,  výzkumu vesmíru, nebo aktuálních sporů.

Sojuz MS-19 odlétá od ISS Autor: NASA TV
Sojuz MS-19 odlétá od ISS
Autor: NASA TV

Pokud půjde vše podle plánu, měla by proběhnout další soukromá mise kosmické lodi Crew Dragon. Ta měla startovat 6. dubna pomocí rakety Falcon 9 na misi Axiom 1. Mise AX-1 je prvním zcela soukromě financovaným pilotovaným letem k Mezinárodní kosmické stanici. Velitelem je Michael López-Alegría (Argentina) z Axiom Space, roli pilota plní turista Larry Connor (USA). Leotví specialisté jsou turista Mark Pathy (Kanada) a Ejtan Stibe (Izrael). Start bude posunut, dokud nebude dokončen test tankování rakety SLS na sousední rampě.

Mezitím proběhla soukromá mise suborbitání rakety a kosmické lodi New Shepard (mise NS-20). Šlo o čtvrtou komerční misi. Na palubě bylo opět šest turistů.

Ze všech startů raket v uplynulém týdnu nás nejvíce zajímala mise rakety Falcon 9 nazvaná Transporter 4.  Při těchto startech bývá vyneseno velké množství družic najednou. Z českého pohledu je zajímavé, že do vesmíru se mezi nimi vydala také desátá česká družice BDSAT. Pohled na hlavní náklad této mise a další detaily přinesl Kosmotýdeník na kosmonautix.cz.

Na floridském kosmodromu probíhá kompletní předstartovní test rakety SLS. V jeho průběhu se zhoršilo počasí, a dokonce došlo ke třem bleskovým výbojům, které zasáhly přímo startovní komplex LC-39B. Žádný blesk nezasáhl přímo mobilní startovní věž. Nejbližší výboj sjel po lanech natažených mezi stožáry sloužícími k ochraně před blesky. Raketa bude naplněna kapalným vodíkem a kyslíkem a proběhne kompletní odpočet, jako před skutečným startem. Další problém se objevil v neděli 3. 4., když větráky na mobilní vypouštěcí věži nepracují tak, aby odháněly pryč nebezpečné plyny během zkušebního tankování. Nyní tedy probíhá vyhodnocení situace a podle toho bude následovat ono zkušební plnění pohonnými látkami někdy během týdne.

Také na texaském kosmodromu SpaceX v Boca Chica probíhají přípravy na první pokus o start na oběžnou dráhu. Nosič B4 nahrazuje nyní vylepšený B7 a na něj má být posléze posazena Starship číslo 24. Nový nosič bude mít již 33 motorů, což by měl být finální počet a také již půjde o motory Raptor 2, které mají vyšší tah a jednodušší konstrukci. K případnému pokusu o start zřejmě povede cesta ještě několik měsíců dlouhá.

Úspěšný start zaznamenala raketa Electron, když z novozélandského kosmodromu z Mahia vynesla dvě družice BlackSky druhé generace.

Úspěšné starty zaznamenaly také dvě čínské rakety. Menší CZ-11 vynesla družice Tianping-2 A, B a C. Raketa CZ-6A startovala na svou premiérovou misi a rovnou úspěšně s družemi Pujian-2 a Tiankun-2.

Výročí

8. dubna 1947 (75 let) byla pozorována velká sluneční skvrna. V dnešních měřítkách měla zatím největší zaznamenanou plochu v milióntinách viditelného povrchu Slunce. Konkrétně tato skvrna jich zabrala asi 6 000. Když to srovnáme s největší skvrnou po roce 2000, AR 9393, která zabírala oblast kolem 2 000 milióntin, vidíme, že byla opravdu znatelně větší.

10. dubna 1667 (355 let) zemřel významný český vědec Jan Marek Marci z Lanškrouna. Je považován za prvního českého fyzika a samozřejmě se zabýval i astronomií.

Výhled na příští týden 

  • Velmi jasný Merkur na večerní obloze
  • výročí: Charles Messier
  • výročí: Leonid Alexejevič Kulik
  • výročí: John Hadley
  • výročí: Apollo 16
  • výročí: Surveyor 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Velká sluneční skvrna, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »