Máte cestu na sever? Potom počítejte s pěknou polární září

Ne každá skvrna na Slunci je automaticky zdrojem erupcí, které vedou k zmíněným výronům hmoty, a ne vždy se vydají tak pěkně přímo k Zemi. S tím, jak se bude dále zvyšovat aktivita Slunce směrem k očekávanému maximu kolem roku 2025, můžeme podobné situace očekávat stále častěji. Letos jde ale stále spíše o výjimky. A jednou z nich je fakt, že se k Zemi díky rotaci Slunce natočila zrovna tak šikovná aktivní oblast, kde nové skvrny teprve překotně vznikaly. To vedlo i k oněm erupcím (mimochodem jen druhé nejvyšší třídy M, protože ty nejsilnější jsou o řád větší a patří do třídy X).

O tom, že k Zemi směřuje oblak plazmatu, jsme stihli informovat v článku z úterý 29. března. Mezitím ale v noci na úterý došlo k dalším výronům souvisejícím s dalšími dvěma výraznějšími erupcemi ve stejné aktivní oblasti téměř uprostřed slunečního kotouče. Nebylo tedy překvapením, že následovala další oblaka plazmatu. Na animaci jsou krásně kruhové oblaky vzdalující se od Slunce symbolem něčeho, co zcela jistě směřuje i k Zemi.

Středisko pro předpovědi vesmírného počasí (Space Weather Prediction Center) i zájmové weby jako Spaceweather.com či Solarham.net okamžitě informovaly, že oblaka by měla zasáhnout Zemi zhruba 31. 3., přičemž by měly nastat geomagnetické bouře na úrovni G3 z pětibodové škály intenzity.

Při geomagnetických bouřích této intenzity bývají běžně vidět polární záře jako červená opona nízko nad severním obzorem i z našeho území. Příkladem může být fotografie ze září 2011, ale takových situací nastalo i v době kolem minima sluneční aktivity několik.

Letos se podařilo ulovit polární záři Petru Horálkovi. Bylo jasno a byl připraven. Nakonec se dočkal a na asi 15 minut se objevila typická míhající se barevná opona. Často jde o takto krátké časové úseky. Jen výjimečně se aktivita opakuje v řádu hodin.

Vzhledem k předpovědím počasí pro celou střední Evropu je krajně nepravděpodobné, že nějaké polární záře, pokud nastanou, vůbec někdo spatří. Naštěstí máme internet a můžeme sledovat kamery z oblastí, kde nebude zataženo. Naději dává především sever Německa při hranicích s Dánskem, kde je i jeden z magnetometrů sledující geomagnetickou aktivitu (viz starší článek popisující, co při polárních zářích sledovat za indicie).

Další kamery jsou samozřejmě i ve Skandinávii. Pokud byste tedy měli cestu na sever Německa nebo do Skandinávie, jeví se téměř jisté, že zde polární záři uvidíte. Zda se to skutečně vyplní, ukáže až závěr týdne.

Aktualizace 31. 3. v 6:30

Věci se nakonec daly do pohybu trochu rychleji a ještě zajímavějším směrem. Na Slunci došlo 30. března večer k dosud nejmohutnější erupci, tentokrát už opravdu nejvyšší kategorie – X1. I tentokrát došlo k CME, ale jakým způsobem se bude dále ubírat a zda i tentokrát zasáhne oblak plazmatu Zemi, ještě nevíme.

Mezitím v noci na čtvrtek opravdu došlo k předpovězenému průchodu první CME z erupce M4 z 28. 3. Rychlost slunečního větru naměřená na sondě ACE vzrostla na 500 km/s a magnetická polarita šla do mínusu asi na -10 nT (to je méně, než se možná předpokládalo). Oblak částic vzápětí minul Zemi a aktivita je na střední úrovni – Kp index je 4 až 5. 

Situaci můžete sami sledovat na odkazovaných webech a tak jen budoucí hodiny a dny ukáží, zda se ještě situace změní a nastane větší polární záře, nebo co se stane v důsledku poslední silné středeční erupce.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com - Aktuality, přehled výskytu aktivních oblastí
[2] Solarham.net - Aktuální informace, grafy slunečního větru, Kp index
[3] DK0WCY - Magnetometr nedaleko severoněmeckého Kielu