Rychle rostoucí aktivní oblast na Slunci zdrojem erupce, sluneční cunami a radiační bouře
Autor: Martin Gembec/iQLANDIA
Věci se někdy dějí velmi rychle. Nejinak je tomu se sluneční aktivitou, zvláště v těchto hodinách a dnech. Ještě před týdnem bychom hovořili o Slunci téměř beze skvrn. V pondělí se vynořily alespoň dvě malé skvrnky uprostřed slunečního disku. Aktivita nabírala na síle zvláště v druhé polovině týdne, kdy se nasunula zajímavá oblast z většími skvrnami, která se skrývala na odvrácené polokouli. S tím, jak se Slunce otáčí, skvrny se přesouvaly ke středu kotouče. A v pondělí 28. března bylo patrné, že jich zde výrazně přibývá. Následovala poměrně silná erupce, výron hmoty z koróny, sluneční vlna cunami a radiační bouře v zemské ionosféře.
Aktivní oblasti, které nás v pondělí 28. 3. nejvíce zajímaly, dostaly označení AR 12975 (zde došlo k erupci), 76 a 77. Práve v oblasti 2975, jak se většinou v tomto nastupujícím maximu aktivity Slunce uvádí, začaly intenzovně přibývat malé skvrnky. To bylo samo o sobě známkou velmi zvýšené aktivity. Oblast má i v době vzniku článku v noci na úterý stále ještě potenciál pro další silné erupce nejvyšších kategorií, tedy M a dokonce X. Může za to komplikované magnetické pole v těchto místech.
V pondělí odpoledne středoevropského letního času, krátce po 13:20, došlo náhle k erupci třídy M4. Tato erupce se projevila zjasněním v podobě dvou vláken, která byla později doplněna o další zjasnění a vše poté během asi hodiny opět pohaslo. Mezitím došlo na povrchu slunce k vlně cunami, která se rychle šířila plazmatem na povrchu a zároveň na to reagovalo nejbližší okolí tím, že se uvolnil oblak plazmatu z koróny (CME - coronal mass ejection) a vyrazil do kosmického prostoru. Země byla v zápětí zasažena vysokoenergetickým zářením, které způsobilo "blackout" v ionosféře.
Autor: Solarham.net
Jak je patrné na přiložené animaci, k našemu štěstí, science centrum iQLANDIA vlastní také dalekohled umožňující sledovat aktivitu na Slunci, a tak se podařilo celý jev nasnímat. Byla to trochu náhoda, protože jsme dalekohledy postavili po ránu pro pozorování se školou a nakonec je nechali, abychom se případně podívali i během dne. Mezitím jsme si všimli dalšího zvýšení aktivity, které se zprvu nejevilo výjimečně, ale ukázalo se být onou erupcí.
Autor: Martin Gembec/iQLANDIA
Nejprve asi ve 13:20 se v aktivní oblasti vyskytoval jen nepatrný světlejší bod a náznak jasnějšího vlákna. Poté ve 13:23 jsme již ve dvou užasle sledovali výrazná svítící vlákna paralelně vedle sebe a posléza začali snímat i kamerou vždy v odstupu asi pěti minut, z čehož vznikla uvedená animace. Ta pokrývá dobu od 13:32 do 14:05 a s pauzou pak vznikl poslední porovnávací snímek ve 14:40.
Podle modelování SWPC (Space Weather Prediction Center) by měl oblak CME dorazit i k Zemi a to 31. března v 6:00 světového času. Jak přesná předpověď bude, se uvidí. Škoda, že počasí ve střední Evropě nebude přát, protože nelze vyloučit, že nastanou polární záře viditelné i z našich zeměpisných šířek.
Autor: NOAA/SWPC
Slunce u nás sleduje řada amatérských astronomů a proto neváhejte poslat své zážitky na redakční mail, nebo přímo vložte fotky do čtenářské galerie. Rádi je doplníme. Snímky můžete sledovat také v sekci Astronomického fóra věnované Slunci.
Příkladem takové spolupráci s vámi je snímek Karla Ženíška, který zachytil Slunce ve viditelném oboru spektra, kde v tzv. fotosféře vynikly všechny skvrny, kterými je Slunce nyní ozdobeno.
Autor: Karel Ženíšek
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] Solarham.net
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
