Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rychle rostoucí aktivní oblast na Slunci zdrojem erupce, sluneční cunami a radiační bouře

Rychle rostoucí aktivní oblast na Slunci zdrojem erupce, sluneční cunami a radiační bouře

Slunce v čáře H-alfa během erupce kategorie M4 28. 3. 2022 ve 13:32 SELČ kamerou přes dalekohled Lunt
Autor: Martin Gembec/iQLANDIA

Věci se někdy dějí velmi rychle. Nejinak je tomu se sluneční aktivitou, zvláště v těchto hodinách a dnech. Ještě před týdnem bychom hovořili o Slunci téměř beze skvrn. V pondělí se vynořily alespoň dvě malé skvrnky uprostřed slunečního disku. Aktivita nabírala na síle zvláště v druhé polovině týdne, kdy se nasunula zajímavá oblast z většími skvrnami, která se skrývala na odvrácené polokouli. S tím, jak se Slunce otáčí, skvrny se přesouvaly ke středu kotouče. A v pondělí 28. března bylo patrné, že jich zde výrazně přibývá. Následovala poměrně silná erupce, výron hmoty z koróny, sluneční vlna cunami a radiační bouře v zemské ionosféře.

Aktivní oblasti, které nás v pondělí 28. 3. nejvíce zajímaly, dostaly označení AR 12975 (zde došlo k erupci), 76 a 77. Práve v oblasti 2975, jak se většinou v tomto nastupujícím maximu aktivity Slunce uvádí, začaly intenzovně přibývat malé skvrnky. To bylo samo o sobě známkou velmi zvýšené aktivity. Oblast má i v době vzniku článku v noci na úterý stále ještě potenciál pro další silné erupce nejvyšších kategorií, tedy M a dokonce X. Může za to komplikované magnetické pole v těchto místech.

V pondělí odpoledne středoevropského letního času, krátce po 13:20, došlo náhle k erupci třídy M4. Tato erupce se projevila zjasněním v podobě dvou vláken, která byla později doplněna o další zjasnění a vše poté během asi hodiny opět pohaslo. Mezitím došlo na povrchu slunce k vlně cunami, která se rychle šířila plazmatem na povrchu a zároveň na to reagovalo nejbližší okolí tím, že se uvolnil oblak plazmatu z koróny (CME - coronal mass ejection) a vyrazil do kosmického prostoru. Země byla v zápětí zasažena vysokoenergetickým zářením, které způsobilo "blackout" v ionosféře. 

Erupce třídy Mč a následná CME mířící i k Zemi Autor: Solarham.net
Erupce třídy Mč a následná CME mířící i k Zemi
Autor: Solarham.net

Jak je patrné na přiložené animaci, k našemu štěstí, science centrum iQLANDIA vlastní také dalekohled umožňující sledovat aktivitu na Slunci, a tak se podařilo celý jev nasnímat. Byla to trochu náhoda, protože jsme dalekohledy postavili po ránu pro pozorování se školou a nakonec je nechali, abychom se případně podívali i během dne. Mezitím jsme si všimli dalšího zvýšení aktivity, které se zprvu nejevilo výjimečně, ale ukázalo se být onou erupcí. 

Animace erupce na Slunci z 28. 3. 2022 vznikla z jednotlivých snímků pořízených v přibližně 5min intervalech od 13:32 do 14:05 SELČ. Poslední snímek animace je z pozdější doby, 14:40, kdy už erupce zeslábla. Autor: Martin Gembec/iQLANDIA
Animace erupce na Slunci z 28. 3. 2022 vznikla z jednotlivých snímků pořízených v přibližně 5min intervalech od 13:32 do 14:05 SELČ. Poslední snímek animace je z pozdější doby, 14:40, kdy už erupce zeslábla.
Autor: Martin Gembec/iQLANDIA

Nejprve asi ve 13:20 se v aktivní oblasti vyskytoval jen nepatrný světlejší bod a náznak jasnějšího vlákna. Poté ve 13:23 jsme již ve dvou užasle sledovali výrazná svítící vlákna paralelně vedle sebe a posléza začali snímat i kamerou vždy v odstupu asi pěti minut, z čehož vznikla uvedená animace. Ta pokrývá dobu od 13:32 do 14:05 a s pauzou pak vznikl poslední porovnávací snímek ve 14:40.

Podle modelování SWPC (Space Weather Prediction Center) by měl oblak CME dorazit i k Zemi a to 31. března v 6:00 světového času. Jak přesná předpověď bude, se uvidí. Škoda, že počasí ve střední Evropě nebude přát, protože nelze vyloučit, že nastanou polární záře viditelné i z našich zeměpisných šířek.

Předpověď šíření oblaku plazmatu vyvrženého Sluncem při erupci 28. března 2022 Autor: NOAA/SWPC
Předpověď šíření oblaku plazmatu vyvrženého Sluncem při erupci 28. března 2022
Autor: NOAA/SWPC

Slunce u nás sleduje řada amatérských astronomů a proto neváhejte poslat své zážitky na redakční mail, nebo přímo vložte fotky do čtenářské galerie. Rádi je doplníme. Snímky můžete sledovat také v sekci Astronomického fóra věnované Slunci.

Příkladem takové spolupráci s vámi je snímek Karla Ženíška, který zachytil Slunce ve viditelném oboru spektra, kde v tzv. fotosféře vynikly všechny skvrny, kterými je Slunce nyní ozdobeno.

Slunce se skvrnami 28. března 2022 Autor: Karel Ženíšek
Slunce se skvrnami 28. března 2022
Autor: Karel Ženíšek

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] Solarham.net



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sluneční aktivita, Erupce


46. vesmírný týden 2026

46. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí 9. listopadu v novu, takže noci budou tmavé a vhodné pro pozorování slabých objektů. Večer je vidět Saturn a také slabý Uran a Neptun. Ráno je vidět jasná Venuše a také dvojice jasného Jupiteru a slabšího naoranžovělého Marsu u hvězdy Regulus. Koncem týdne by se měl přidat extrémně nízko nad jihovýchodem také Merkur.  Na Slunci je aktivita mírně zvýšená. Evropská sonda Hera už detailně snímá dvojplanetku Didymos – Dimorphos. Astronauti na ISS instalovali poslední solární panel iROSA. Před 60 lety začala poslední mise programu Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Airglow duny

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2026 obdržel snímek Zdeňka Bardona „Airglow duny“ Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce nás přenáší na jižní polokouli, do míst, kde i Mléčná dráha vrhá stín. Tím místem je Evropská jižní observatoř ESO, nacházející se v chilské

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a Jupiter

Východ Marsu a Jupiteru nad Svatým kopečkem v Mikulově.

Další informace »