Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rychle rostoucí aktivní oblast na Slunci zdrojem erupce, sluneční cunami a radiační bouře

Rychle rostoucí aktivní oblast na Slunci zdrojem erupce, sluneční cunami a radiační bouře

Slunce v čáře H-alfa během erupce kategorie M4 28. 3. 2022 ve 13:32 SELČ kamerou přes dalekohled Lunt
Autor: Martin Gembec/iQLANDIA

Věci se někdy dějí velmi rychle. Nejinak je tomu se sluneční aktivitou, zvláště v těchto hodinách a dnech. Ještě před týdnem bychom hovořili o Slunci téměř beze skvrn. V pondělí se vynořily alespoň dvě malé skvrnky uprostřed slunečního disku. Aktivita nabírala na síle zvláště v druhé polovině týdne, kdy se nasunula zajímavá oblast z většími skvrnami, která se skrývala na odvrácené polokouli. S tím, jak se Slunce otáčí, skvrny se přesouvaly ke středu kotouče. A v pondělí 28. března bylo patrné, že jich zde výrazně přibývá. Následovala poměrně silná erupce, výron hmoty z koróny, sluneční vlna cunami a radiační bouře v zemské ionosféře.

Aktivní oblasti, které nás v pondělí 28. 3. nejvíce zajímaly, dostaly označení AR 12975 (zde došlo k erupci), 76 a 77. Práve v oblasti 2975, jak se většinou v tomto nastupujícím maximu aktivity Slunce uvádí, začaly intenzovně přibývat malé skvrnky. To bylo samo o sobě známkou velmi zvýšené aktivity. Oblast má i v době vzniku článku v noci na úterý stále ještě potenciál pro další silné erupce nejvyšších kategorií, tedy M a dokonce X. Může za to komplikované magnetické pole v těchto místech.

V pondělí odpoledne středoevropského letního času, krátce po 13:20, došlo náhle k erupci třídy M4. Tato erupce se projevila zjasněním v podobě dvou vláken, která byla později doplněna o další zjasnění a vše poté během asi hodiny opět pohaslo. Mezitím došlo na povrchu slunce k vlně cunami, která se rychle šířila plazmatem na povrchu a zároveň na to reagovalo nejbližší okolí tím, že se uvolnil oblak plazmatu z koróny (CME - coronal mass ejection) a vyrazil do kosmického prostoru. Země byla v zápětí zasažena vysokoenergetickým zářením, které způsobilo "blackout" v ionosféře. 

Erupce třídy Mč a následná CME mířící i k Zemi Autor: Solarham.net
Erupce třídy Mč a následná CME mířící i k Zemi
Autor: Solarham.net

Jak je patrné na přiložené animaci, k našemu štěstí, science centrum iQLANDIA vlastní také dalekohled umožňující sledovat aktivitu na Slunci, a tak se podařilo celý jev nasnímat. Byla to trochu náhoda, protože jsme dalekohledy postavili po ránu pro pozorování se školou a nakonec je nechali, abychom se případně podívali i během dne. Mezitím jsme si všimli dalšího zvýšení aktivity, které se zprvu nejevilo výjimečně, ale ukázalo se být onou erupcí. 

Animace erupce na Slunci z 28. 3. 2022 vznikla z jednotlivých snímků pořízených v přibližně 5min intervalech od 13:32 do 14:05 SELČ. Poslední snímek animace je z pozdější doby, 14:40, kdy už erupce zeslábla. Autor: Martin Gembec/iQLANDIA
Animace erupce na Slunci z 28. 3. 2022 vznikla z jednotlivých snímků pořízených v přibližně 5min intervalech od 13:32 do 14:05 SELČ. Poslední snímek animace je z pozdější doby, 14:40, kdy už erupce zeslábla.
Autor: Martin Gembec/iQLANDIA

Nejprve asi ve 13:20 se v aktivní oblasti vyskytoval jen nepatrný světlejší bod a náznak jasnějšího vlákna. Poté ve 13:23 jsme již ve dvou užasle sledovali výrazná svítící vlákna paralelně vedle sebe a posléza začali snímat i kamerou vždy v odstupu asi pěti minut, z čehož vznikla uvedená animace. Ta pokrývá dobu od 13:32 do 14:05 a s pauzou pak vznikl poslední porovnávací snímek ve 14:40.

Podle modelování SWPC (Space Weather Prediction Center) by měl oblak CME dorazit i k Zemi a to 31. března v 6:00 světového času. Jak přesná předpověď bude, se uvidí. Škoda, že počasí ve střední Evropě nebude přát, protože nelze vyloučit, že nastanou polární záře viditelné i z našich zeměpisných šířek.

Předpověď šíření oblaku plazmatu vyvrženého Sluncem při erupci 28. března 2022 Autor: NOAA/SWPC
Předpověď šíření oblaku plazmatu vyvrženého Sluncem při erupci 28. března 2022
Autor: NOAA/SWPC

Slunce u nás sleduje řada amatérských astronomů a proto neváhejte poslat své zážitky na redakční mail, nebo přímo vložte fotky do čtenářské galerie. Rádi je doplníme. Snímky můžete sledovat také v sekci Astronomického fóra věnované Slunci.

Příkladem takové spolupráci s vámi je snímek Karla Ženíška, který zachytil Slunce ve viditelném oboru spektra, kde v tzv. fotosféře vynikly všechny skvrny, kterými je Slunce nyní ozdobeno.

Slunce se skvrnami 28. března 2022 Autor: Karel Ženíšek
Slunce se skvrnami 28. března 2022
Autor: Karel Ženíšek

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] Solarham.net



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sluneční aktivita, Erupce


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »