Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 5. 11. do 11. 11. Měsíc bude v poslední čtvrti. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno Venuše. Padají Tauridy. 168P/Hergenrother je kometkou pro menší dalekohledy. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. října v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 31. října 2012 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 29. 10. do 4. 11. Měsíc po úplňku je vidět téměř celou noc. Pozorovat můžeme hlavně planety Jupiter a Venuši. Padají Tauridy. Kometa Hergenrother se rozpadla. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. října v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 24. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 22. 10. do 28. 10. Měsíc je po první čtvrti. Pozorujeme hlavně Jupiter, ráno Venuši. Stále můžeme vidět nějaké meteory z Orionid nebo Taurid. Mezinárodní vesmírná stanice ISS přelétá večer. V neděli měníme čas. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. října v 19:00 SELČ.
Mapa oblohy 17. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 15. 10. do 21. 10. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze. Ústřední planetou v noci je Jupiter, ráno Venuše. Pozorovat můžeme také meteorické roje a jednu jasnější kometku. Mezinárodní vesmírná stanice ISS má večerní přelety. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. října v 19:00 SELČ.
Mapa oblohy 10. října 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 8. 10. do 14. 10. Měsíc je po poslední čtvrti dominuje ranní obloze. To platí i pro planety Jupiter a Venuši. Začíná období zajímavých meteorických rojů - Drakonid, Taurid nebo Orionid. Přelety ISS se nyní přelévají do večerních hodin. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. října ve 20:00 SELČ.
Mapa oblohy 3. října 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 1. 10. do 7. 10. Měsíc po úplňku je vidět téměř celou noc. Totéž lze říci o planetě Jupiter. Ráno je vidět Venuše, která projde těsně kolem hvězdy Regulus. Mezinárodní vesmírná stanice končí své ranní přelety. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. října ve 20:00 SELČ.
Mapa oblohy 26. září 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. Měsíc dorůstá k úplňku. Dobrá je viditelnost planety Jupiter, především v druhé polovině noci, ráno také Venuše. Uran je v opozici. Mezinárodní vesmírné stanice je také viditelná ráno. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. září ve 20:00 SELČ.
Mapa oblohy 19. září 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. Měsíc po novu uvidíme večer. V druhé polovině noci je ideálně vidět Jupiter, ráno Venuše. V ranních hodinách můžeme zaznamenat přelety Mezinárodní vesmírné stanice. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. září ve 21:00 SELČ.
Mapa oblohy5. září 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 10. 9. do 16. 9. Měsíc se blíží k novu. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno také Venuše. Merkur je na snímcích SOHO. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) začne být viditelná při svých ranních přeletech. Curiosity na Marsu testuje přístroje robotické hlavy. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. září ve 21:00 SELČ.
Mapa oblohy5. září 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 3. 9. do 9. 9. Měsíc spěje k poslední čtvrti. Viditelnost Marsu a Saturnu večer je obtížná. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno také Venuše. Merkur je na snímcích SOHO. Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se nám někdy může mihnout před Sluncem. Curiosity na Marsu pokračuje v jízdě k lokalitě Glenelg. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. září ve 21:00 SELČ.
Mapa oblohy 29. srpna 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 27. 8. do 2. 9. Měsíc bude v úplňku. Večer končí viditelnost Marsu a Saturnu. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno také Venuše a za svítání poměrně jasný Merkur. Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se nám někdy může mihnout před Sluncem. Curiosity se na Marsu vydá k prvnímu cíli. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. srpna ve 21:00 SELČ.
Mapa oblohy 22. srpna 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 20. 8. do 26. 8. Měsíc se blíží do první čtvrti. Večer končí viditelnost Marsu a Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a také Venuše. Ráno zkuste i poměrně jasný Merkur. Večer končí přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Curiosity už jezdí po povrchu Marsu. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. srpna ve 21:00 SELČ.
Mapa oblohy 15. srpna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 13. 8. do 19. 8. Měsíc je kolem novu. Večer pomalu končí viditelnost Marsu a Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a také Venuše. Ráno je vidět Merkur. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétá večer. Curiosity se chystá plnit vědecké úkoly na povrchu Marsu. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. srpna ve 22:00 SELČ.
Mapa oblohy 8. srpna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 6. 8. do 12. 8. Na Marsu přistává Curiosity. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer se loučíme s Marsem a Saturnem. Druhá polovina noci patří Jupiteru a nad ránem i Venuši. Přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) jsou večer i nad ránem. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. srpna ve 22:00 SELČ.
Mapa oblohy 1. srpna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 30. 7. do 5. 8. Měsíc bude v úplňku. Večer se nízko na jihozápadě nachází Mars a Saturn. Brzy nad ránem je vidět Jupiter a Venuše. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétá nad ránem. U stanice se vystřídaly zásobovací lodě, další má startovat už ve středu. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. srpna ve 22:00 SELČ.
Mapa oblohy 25. července 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. Měsíc kolem čtvrti je viditelný v první polovině noci. Večerní planety jsou na jihozápadě Mars a Saturn. Brzy nad ránem vychází Jupiter a Venuše. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétá většinou za svítání. Ke stanici se vydala japonská zásobovací loď. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. července ve 22:00 SELČ.
Mapa oblohy 18. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. Měsíc je kolem novu. Večer jsou na jihozápadě Mars a Saturn. Ráno vychází nejprve Jupiter a pak Venuše. Pokračuje období možné viditelnosti NLC. Začaly ranní přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Ke stanici se právě připojila nová tříčlenná posádka. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. července ve 23:00 SELČ.
Mapa oblohy 11. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 9. 7. do 15. 7. Měsíc kolem poslední čtvrti je viditelný v druhé polovině noci a 15. 7. zakryje Měsíc planetu Jupiter. Večer se loučíme s Marsem, lépe uvidíme Saturn na jihozápadě. Ráno vychází nejprve Jupiter a pod ním i Venuše. Pokračuje období možné viditelnosti NLC. Dopoledne pokračují přelety ISS přes sluneční disk. Ke stanici má odstartovat nová tříčlenná posádka. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. července ve 23:00 SELČ.
Mapa oblohy 4. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 2. 7. do 8. 7. Měsíc kolem úplňku je večer nad jihovýchodem. Večerními planetami jsou Merkur, Mars a nejlépe viditelný Saturn. Ráno vychází nejprve Jupiter a po třetí hodině pod ním i Venuše. Pokračuje období možné viditelnosti NLC. Pokračují přelety ISS přes sluneční disk. ISS má dočasně pouze tříčlennou posádku. Země je v odsluní. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. července ve 23:00 SELČ.
hvězdy nad TeideVideo z přechodu Venuše přes Slunce jsme už zařadili do předchozího článku. Červen byl však také ve víru zajímavých letů do kosmu a podíváme se i na neobvyklé záběry z naší planety. Vzpomínka na Cassini má své pokračování, doplněné o pohledy z Voyageru. Závěrem se vrátíme na Kanárské ostrovy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
