Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2013

10. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 6. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 6. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 4. 3. do 10. 3.

Měsíc je vidět jako čtvrť až srpek ráno. Večer lze pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Kometa PanSTARRS již vládne soumrakové jižní obloze. Dragon i přes problémy dorazil k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. března ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v poslední čtvrti v pondělí před 23. hodinou. Vidět je ovšem nejlépe až v druhé polovině noci a ráno. Jeho srpek by se dal možná vyhledat ještě v sobotu a v neděli ráno, ovšem předpověď počasí je špatná.

 

Planety:
Jupiter (-2,3 mag) je stále pěkným objektem hned od večerního soumraku vysoko nad jihozápadem. Za pozornost stojí úkazy měsíců a přechod GRS v úterý 5. 3. - Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4.3. 22:45   5.3. Europa přechod (17:19)-19:46, stín 19:56-22:22
Ganymed zatmění (17:36)-19:58
Io zákryt začíná v 19:48
5.3. 18:35   6.3. Io přechod (17:00)-19:12, stín 18:20-20:32
7.3. 20:15      
9.3. 21:55      
Časy jsou v SEČ. Slunce zapadá před 18:00 SEČ

Saturn (0,4 mag) se nachází v souhvězdá Vah. Dobře viditelný je v celé druhé polovině noci. Kulminuje kolem 3:30 SEČ. Můžeme pozorovat rozevřené prstence či měsíc Titan. Jen při lepším obrazu uvidíme také další detaily, jako je stín planety na prstenci nebo mezera v prstenci (Cassiniho dělení).

Mapa přeletu ISS přes Slunce 5.3.2013 Autor: Martin Gembec, Calsky.com
Mapa přeletu ISS přes Slunce 5.3.2013
Autor: Martin Gembec, Calsky.com
Přelet ISS přes Slunce můžeme vřele doporučit v úterý 5. 3. před desátou dopoledne. Vzhledem k předpovědi počasí je velká šance, že i vy s pomocí jednoduchých prostředků tento úkaz spatříte. Pás přeletu je však široký jen necelých 13 km, proto musíte být od jeho středu řekněme max. 5 km aby to stálo za kouknutí, ale ideální je popojet do jeho středu. Je to jako se zatměním Slunce. Potřebujeme tedy dobrý filtr na dalekohled, stejný jako na běžné pozorování skvrn na Slunci. Pak už jen stačí se dívat v uvedenou hodinu, minutu a sekundu a stanice by se po dobu jedné sekundy měla mihnout na povrchu Slunce. V optimálním případě, kdy nastává přelet níže nad obzorem, stihne si pozorovatel všimnout i solárních panelů. Ale to by se vám v úterý mělo zdařit také. Vše lze navíc dobře vyfotografovat. Kudy prochází pás přeletu vidiíte na obrázku vlevo. Šance, že se dráha ještě změní už není moc velká, melo by to vyjít, jak je tam uvedeno.

Slunce si konečně mohli všichni vychutnat napřímo. Doufejme v příchod jara, který nezkazí ani další dočasně zatažená obloha. Svrny na povrchu jsou pořád, jejich výskyt můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Určitě sledujete dění kolem komety C/2011 L4 (PanSTARRS), které je v posledních dnech celkem nadějné. Kometa má výraznou jasnou hlavu a je na jižní obloze viditelná pouhým okem hned za soumraku po západu Slunce. V binokulárech je ohon viditelný až 2°. U nás bude ovšem kometa nejprve níže nad obzorem za stejných podmínek (Slunce stejně hluboko), takže se musíme připravit na to, že podobný, nebo lepší zážitek nám dá jen průzračné nebe. Upřímě výhledový model počítající s tlakovou níží nám do karet zatím moc nehraje. Ovšem např. náhlé vyjasnění za studenou frontou by bylo ideální. Nechme se překvapit. Snímky najdete např. v galerii Spaceweather.com. Články o kometě a informace jak ji pozorovat či fotit hledejte na webu panstarrs.kommet.cz.

Kosmonautika:

  • Nákladní loď Dragon nás minulý týden pěkně napínala, když dočasně selhaly tři ze čtyř pohonných jednotek. Podařilo se je ale zprovoznit a Dragon už byl zachycen robotickou paží stanice.
     

Výročí:

  • 4. března 1923 (90 let) se narodil známý britský astronom Patrick Moore. V paměti ještě máme jeho úmrtí loni 9. prosince. Nejznámější je jako popularizátor astronomie. Sepsal množství knih, např. Hvězdy a planety a proslavil jej pořad BBC Sky at Night. Od roku 1957 bylo natočeno více než 700 dílů. Jako amatérský astronom se zabýval pozorováním Měsíce a známe jej jako autora Caldwellova katalogu, protože jedno z jeho jmen bylo Caldwell(-Moore). 109 objektů je zde doplňkem známého Messiérova katalogu.
     

Výhled na příští týden:

  • Kometa PanSTARRS?
  • návrat Sojuzu TMA-06M
  • Výročí: Nicolas Louis de Lacaille
  • Výročí: Vanguard 1

Mapa oblohy v březnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »