6. vesmírný týden 2013
Autor: Martin Gembec
Měsíc před novem bude viditelný nad ránem. V první polovině pokračuje dobrá viditelnost planety Jupiter a ráno Saturnu. Večer je vidět Merkur a koncem týdne začnou přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. února v 18:00 SEČ.
Obloha:
Měsíc je před novem. Poslední čtvrť nastala v neděli a nov bude další neděli 10. února ráno. V pátek a především v sobotu ráno by tedy mohla být ideální příležitost viditelnosti slabého srpku Měsíce, v druhém případě dokonce necelých 24 hodin před novem.
Planety:
Jupiter (-2,5 mag) je viditelný v první polovině noci. Vrcholí vysoko nad jihem v souhvězdí Býka kolem 19. hodiny. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce. Za zmínku stojí především vícenásobné úkazy v pátek 8. a v neděli 10. února.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 4.2. | 19:30 | 4.2. | Io konec přechodu stínu 18:19 | |
| 6.2. | 21:10 | 4.2. | Ganymed zákryt 20:35-22:48 | |
| 7.2. | 17:00 | 8.2. | Ganymed konec přechodu stínu 17:59 | |
| 8.2. | 22:50 | 8.2. | Europa přechod 20:20-22:46, stín 22:51-(1:16) Io zákryt začíná (9.2. 1:08) |
|
| 9.2. | 18:40 | 9.2. | Io přechod 22:18-(0:29), stín zač. 23:35 | |
| 10.2. | Europa zatmění 17:14-19:41 Io zákryt zač. 19:36, zatmění konec 23:03 |
|||
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Pozorovací podmínky planety Saturn (0,6 mag) jsou stále nejlepší ráno. Vrcholí v souhvězdí Vah kolem půl šesté. Můžeme pozorovat rozevřené prstence, měsíc Titan a při lepším obrazu také další zajímavosti, jako je stín planety na prstenci.
Počítat již můžeme také s večerní viditelností planety Merkur. Bude mít velkou jasnost (-1 mag) a tak i přes nevelkou výšku nad západojihozápadem se dá předpokládat jeho snadné nalezení alespoň triedrem, pokud ne pouhým okem. Dobrá doba k vyhledání je půlhodina až hodina po západu Slunce. Vzhledem k tomu, že ve dnech 7. až 9. února projde nedaleko planety Mars, která je večer na obloze podstatně slabší (+1 mag), bude to určitá příležitost k vyhledání jeho malinkatého kotoučku. 8. února v 18 hodin bude obě planety dělit vzdálenost pouhého čtvrt stupně, takže se pohodlně vejdou do zorného pole dalekohledu i při větším zvětšení. Kvalita obrazu ale nejspíš nedovolí pozorovat více, než jen náznak nedokonalé kulatosti kotoučku Merkuru, zatímco Mars bude zjevně kulatý.
Slunce ačkoli zřetelně aktivnější, nebudí dojem, že bychom se měli brzy těšit na velké erupce nebo dokonce polární záře v našich končinách. Problém je spatřit mohou mít dokonce i lidé u polárního kruhu, pokud se situace rychle nezmění. Ve vysokých zeměpisných šířkách však stačí i závan rychlejšího slunečního větru a už je něco vidět. My si můžeme prohlížet alespoň nějaké ty sluneční skvrny a také zajímavé dění na povrchu slunce i při jeho okraji, máme-li h-alfa dalekohled. Kontrolu výskytu skvrn můžete provádět sami díky aktuálním snímkům SDO.
Kosmonautika:
- Společnost Sea Launch má problémy. 1. února se nezdařil start rakety Zenit 3SL s družicí Intelsat 27 z její plošiny umístěné na rovníku v Tichém oceánu. Pokud by se další starty také potýkaly s problémy, budou veškeré výhody, které tento způsob startu přináší, přehlušeny.
- Úspěšný start první jihokorejské družice se podařil 30. ledna. Ačkoli to na pohled vypadá jako úspěch korejské kosmonautiky, v pozadí zůstává pachuť vzájemného se předhánění ve zbrojení, které především na severu korejského poloostrova přináší bídu a hlad obyčejným lidem.
- Do vesmíru se 30. ledna úspěšně vydal komunikační satelit TDRS-K na špici rakety Atlas V. Stejně jako předchozí generace těchto satelitů, bude sloužit především ke komunikaci posádek ISS se Zemí, ale i mnoha dalších družic. První satelit TDRS 1 se vydal do vesmíru v raketoplánu Challenger, ale druhý byl spolu s raketoplánem zničen při jeho tragickém startu v lednu 1986.
Výročí:
- 6. února 1853 (160 let) se narodil skotský amatérský astronom Thomas David Anderson. Jako malý viděl kometu Donati, ale jako amatérský astronom později objevil dvě známé novy. Nova Aurigae 1892, známá dnes jako T Aurigae, byla jasná nova, která v maximu dosáhla 3,8 mag. Dnes jde o hvězdu 15. velikosti. Nova Persei 1901 byla nejjasnější novou moderní doby. S jasností 0,2 mag se nakrátko stala jednou z nejjasnějších hvězd oblohy. Dnes ji jako GK Persei najdeme jako hvězdu 13. velikosti. Pravidelně ale mění jas jako kataklyzmatická proměnná hvězda a kolem ní je slabý pozůstatek výbuchu před více než sto lety.
- 8. února 1828 (185 let) se narodil francouzký spisovatel Jules Verne. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Některé jeho představy o létajících strojích, využití elektřiny a jiné příběhy se překvapivě shodovaly s pozdější realitou. Nejvýznamější dílo je cyklus Podivuhodné cesty, který zahrnuje 54 děl. S vesmírnou tématikou samozřejmě souvisí kniha Ze Země na Měsíc z roku 1865. Podobnou tématiku má také dílo Okolo Měsíce (1870), Na kometě (1877) či Honba za meteorem (1908).
10. února nastává čínský nový rok. Začíná rok 4711, rok hada.
Výhled na příští týden:
- Merkur a Měsíc večer
- Výročí: Syncom (geosynchronní satelit)
- Výročí: Fritz Zwicky
- Výročí: William Henry Pickering
- Výročí: Miranda, měsíc Uranu
Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
